Adléta Uherská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o manželce Vratislava II. O manželce Soběslava I. pojednává článek Adléta Arpádovna.
Adléta Uherská
Česká kněžna
Znak Uherska
Znak Uherska
Narození asi 1040
Úmrtí 27. ledna 1062
Praha
Předchůdce Ida Wettinská
Následník Svatava Polská
Panovník Vratislav II.
Potomci Břetislav II.
Judita Přemyslovna
Dynastie Arpádovci
Otec Ondřej I. Uherský
Matka Anastázie Rurikovna

Adléta Uherská (asi 104027. ledna 1062) byla druhou manželkou Vratislava II. a českou kněžnou v letech 10611062.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Adléta byla dcerou Ondřeje I., od roku 1046 uherského krále. Historické prameny neuvádějí datum jejího narození, dnešní historici se kloní k roku 1040.[1] Otázky panují i ohledně osoby její matky. Někteří historici mají za to, že jí byla Anastázie Rurikovna, dcera ruského velkoknížete Jaroslava Moudrého[2]

Manželka Vratislava II.[editovat | editovat zdroj]

Když se Vratislav, budoucí Adlétin manžel, dostal do sporu se svým bratrem Spytihněvem II., rozhodl se opustil Olomouc, kde sídlil, a útočiště hledal právě u Ondřeje I. Svou první ženu, šlechtičnu neznámého původu, která byla v už pokročilém stupni těhotenství, raději nechal v Olomouci. Spytihněv tuto ženu ale uvěznil a ta nakonec zemřela při předčasném porodu. Podruhé se tedy Vratislav oženil s Adlétou, princeznou z rodu Arpádovců, zřejmě v roce 1057, kdy jí bylo asi sedmnáct let. Důvodem bylo spojenectví s Uhrami.

Během asi pěti let manželství se Adlétě narodily čtyři děti: do českých dějin se zapsal kníže Břetislav II., dalšími byly Vratislav, který zemřel ještě v dětství, a dcery Judita a Ludmila. Juditu otec později provdal za polského knížete Vladislava I. Heřmana a stala se matkou jednoho z nejvýznamnějších středověkých polských panovníků, Boleslava III. Křivoústého.

V roce 1061 se Vratislav stal po smrti svého bratra Spytihněva knížetem, Adléta se ovšem z titulu kněžny dlouho neradovala. Zemřela 27. ledna 1062 ve svých asi dvaadvaceti letech. Důvodem zřejmě byla právě rychlost, s jakou přivedla na svět své děti. Vratislavovou třetí ženou se o zhruba rok později stala Svatava Polská.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

1094 Lukarta z Bogenu
1080 Vladislav I. Heřman
  • Ludmila († po 1100)

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. W. Dworzaczek, Genealogia.
  2. Por. W. Dworzaczek, Genealogia

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 11.  
  • VANÍČEK, V. Vratislav II. (I.) První český král. Praha: Vyšehrad, 2004
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha : Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 42.  
Česká kněžna
Předchůdce:
Ida Wettinská
10611062
Adléta Uherská
Nástupce:
Svatava Polská