Adléta Uherská
| Adléta Uherská | ||
|---|---|---|
| Česká kněžna | ||
 |
||
| Znak Uherska | ||
| Narození | asi 1040 | |
| Úmrtí | 27. ledna 1062 | |
| Praha | ||
| Předchůdce | Ida Wettinská | |
| Následník | Svatava Polská | |
| Panovník | Vratislav II. | |
| Potomci | Břetislav II. Judita Přemyslovna |
|
| Dynastie | Arpádovci | |
| Otec | Ondřej I. Uherský | |
| Matka | Anastázie Rurikovna? | |
Adléta Uherská (asi 1040 – 27. ledna 1062) byla druhou manželkou Vratislava II. a českou kněžnou v letech 1061–1062.
Obsah |
[editovat] Původ
Adléta byla dcerou Ondřeje I., od roku 1046 uherského krále. Historické prameny neuvádějí datum jejího narození, dnešní historici se kloní k roku 1040.[1] Otázky panují i ohledně osoby její matky. Někteří historici mají za to, že jí byla Anastázie Rurikovna, dcera ruského velkoknížete Jaroslava Moudrého[2]
Objevila se i druhá hypotéza, podle které byla Anastázie druhou Ondřejovou ženou a Adléta podle data narození pocházela z prvního manželství pozdějšího uherského krále. Tato teorie se opírá o fakt, že Jaroslav Moudrý by těžko dceru provdal za někoho, kdo neměl šanci na trůn. Reálná šance na zisk koruny přišla pro Ondřeje I. až kolem roku 1045 a v tom případě nemohla Anastázie být Adlétinou matkou[3], zřejmě ji ale vychovávala.
[editovat] Manželka Vratislava II.
Když se Vratislav, budoucí Adlétin manžel, dostal do sporu se svým bratrem Spytihněvem II., rozhodl se opustil Olomouc, kde sídlil, a útočiště hledal právě u Ondřeje I. Svou první ženu, šlechtičnu neznámého původu, která byla v už pokročilém stupni těhotenství, raději nechal v Olomouci. Spytihněv tuto ženu ale uvěznil a ta nakonec zemřela při předčasném porodu. Podruhé se tedy Vratislav oženil s Adlétou, princeznou z rodu Arpádovců, zřejmě v roce 1057, kdy jí bylo asi sedmnáct let. Důvodem bylo spojenectví s Uhrami.
Během asi pěti let manželství se Adlétě narodily čtyři děti: do českých dějin se zapsal kníže Břetislav II., dalšími byly Vratislav, který zemřel ještě v dětství, a dcery Judita a Ludmila. Juditu otec později provdal za polského knížete Vladislava I. Heřmana a stala se matkou jednoho z nejvýznamnějších středověkých polských panovníků, Boleslava III. Křivoústého.
V roce 1061 se Vratislav stal po smrti svého bratra Spytihněva knížetem, Adléta se ovšem z titulu kněžny dlouho neradovala. Zemřela 27. ledna 1062 ve svých asi dvaadvaceti letech. Důvodem zřejmě byla právě rychlost, s jakou přivedla na svět své děti. Vratislavovou třetí ženou se o zhruba rok později stala Svatava Polská.
[editovat] Potomci
- Vratislav († 1061)
- Judita Přemyslovna (1056/58 - 1086), polská kněžna
- Ludmila († po 1100)
[editovat] Poznámky
- ↑ W. Dworzaczek, Genealogia.
- ↑ Por. W. Dworzaczek, Genealogia
- ↑ K. Jasiński, Filiacja Adelajdy, żony księcia czeskiego Wratysława II, s. 3-11.
[editovat] Literatura
- VANÍČEK, V. Vratislav II. (I.) První český král. Praha: Vyšehrad, 2004.
| Česká kněžna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Ida Wettinská |
1061–1062 Adléta Uherská |
Nástupce: Svatava Polská |
