Vazul

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vazul
Narození10. století
Úmrtí1037
PotomciOndřej I., Béla I. Uherský a Levente
OtecMichal Uherský
MatkaAdéla Polská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohřeb Imricha, v pozadí scéna oslepení knížete Vazula (Vídeňská obrázková kronika)

Vazul († po 1031), maďarsky psán také Vászoly, byl nitranský kníže z dynastie Arpádovců a kandidát na uherský trůn po smrti Imricha, syna krále Štěpána I. Aby se nemohl stát uherským králem, byl v roce 1031 oslepen.[pozn. 1] Jeho potomci však později trůnu dosáhli, a byla to právě Vazulova a nikoli Štěpánova linie, která zajistila pokračování rodu na dalších několik století.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po násilné smrti svého otce Michala, kterou měl na svědomí uherský kníže Gejza (Michalův bratr), utekl Vazul spolu se svým starším bratrem Ladislavem Lysým k Vladimíru Velikému, knížeti Kyjevské Rusi. Poté, co se bratřím nepodařilo získat pomoc při návratu do Uher, pokračovali do Polska k Boleslavu Chrabrému. Vazul odtud už sám pravděpodobně pokračoval k Pečeněhům, kde se oženil s Tatun a přiklonil se k pohanství.[2] Z tohoto manželství se narodili tři synové: Levente, a pozdější uherští králové Ondřej I. a Béla I.

V roce 1029 využil uherský král Štěpán oslabení polského státu a dobyl Nitransko zbavené polské pomoci. Svého bratrance Vazula nechal uvěznit a vládu v knížectví převzal Štěpánův syn Imrich.[3]

Když 2. září 1031 zemřel na honu následník uherského trůnu Imrich, rozhodl se král Štěpán pominout nástupnická práva ostatních Arpádovců (podle seniorátu) a povolal z Benátek svého synovce Petra Orseola, kterého určil za svého nástupce. Jedním z důvodů mohla být podpora křesťanství, protože mnozí z jiných Štěpánových příbuzných dávali přednost starému pohanství.[4] Aby omezil riziko toho, že by někdo mohl Petrovo nástupnictví ohrozit, nechal oslepit svého bratrance a hlavního kandidáta na uherský trůn Vazula. Vazulovi synové Levente, Ondřej a Béla raději odešli do Čech, kde nalezli azyl.[5]

Vazul zemřel někdy mezi svým oslepením a Štěpánovou smrtí (1038).

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Iniciátorem Vazulova oslepení byl pravděpodobně samotný král Štěpán, přestože pozdější uherští kronikáři ve snaze jej očistit připsali vinu jeho manželce Gisele.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava: Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. S. 252–253. (slovensky) Dále jen Nitrianske kniežatstvo. 
  2. ↑ Nitrianske kniežatstvo, s. 220–221
  3. ↑ Nitrianske kniežatstvo, s. 239
  4. ↑ Nitrianske kniežatstvo, s. 251–252
  5. ↑ Nitrianske kniežatstvo, s. 253

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GYÖFFRY, György. Święty Stefan I : król Węgier i jego dzieło. Warszawa: Rytm, 2005. 750 s. ISBN 83-7399-098-4. (polsky) 
  • STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava: Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vazul&oldid=21896488“