Velkovévodství Krakovské

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Velkovévodstvé Krakovské
Wielkie Księstwo Krakowskie
 Svobodné město Krakov 1846–1918 Druhá Polská republika 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
hlavní město:
rozloha:
1 164 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
146 000
státní útvar
velkovévodství
mateřská země:
Rakouské císařství (od roku 1867 Rakousko-Uhersko)
vznik:
1846 - připojení k Rakousku
zánik:
1918 - vznik samostatného Polska
Státní útvary a území
Předcházející:
Svobodné město Krakov Svobodné město Krakov
Nástupnické:
Druhá Polská republika Druhá Polská republika

Velkovévodství Krakovské (polsky Wielkie Księstwo Krakowskie, německy Großherzogtum Krakau) bylo území, které bylo vytvořeno po anexi Svobodného města Krakov v roce 1846 Rakouským císařstvím. Rozkládalo se v okolí města Krakov.

Po tzv. krakovském povstání v roce 1846, které bylo potlačeno rakouským vojskem, Rakousko využilo svého práva dle tajné smlouvy mezi Rakouskem, Ruskem a Pruskem z roku 1835 a přičlenilo dříve nezávislé Svobodné město Krakov do svého území. Tato situace se neobešla bez problémů s Pruskem, které realizovalo svůj export do Haliče a Kongresového Polska přes bezcelní zónu Svobodného města, ale nakonec Prusko ustoupilo spojenému tlaku Ruska a Rakouska. Počáteční správy velkovévodství se ujal hrabě M. Deym, který úspěšně potlačil povstání v roce 1848, a v roce 1853 bylo velkovévodství rozděleno na tři okresy.

Fakticky bylo velkovévodství spravováno v rámci korunní země Halič, která se formálně nazývala Království Haličské a Vladimiřské s vévodstvími Osvětimským a Zátorským a s velkovévodstvím Krakovským (německy Königreich Galizien und Lodomerien mit dem Großherzogtum Krakau und den Herzogtümern Auschwitz und Zator) a tedy tato korunní země se sestávala ze čtyř zemí - království Haličsko-vladimiřské, Osvětimské knížectví, Zátorské knížectví a Velkovévodství Krakovské. Každá z těchto zemí měla vlastní vlajku, znak a byla zvlášť jmenována v plné titulatuře císaře.

Vlajka velkovévodství se sestávala ze tří vodorovných pásů - žlutého, modrého a bílého, znak velkovévodství představoval stříbrný orel na červeném poli, který má na prsou městský znak Krakova. Praktické využití znaku a vlajky však bylo mizivé.[1]

Titul velkovévody Krakovského přijal již císař František I., spolu s titulem krále Haličsko-vladimiřského [2]. Tento titul měl pravděpodobně legitimovat habsburskou vládu nad částmi Polska po jeho třetím dělení, i když nad Krakovem přímo nevládl, neboť stejným aktem přijal i podobné formální tituly jako kníže Mazovska, kníže Sandoměřský a kníže Lublinský. Titul zanikl s posledním habsburským císařem Karlem I. v roce 1918 vznikem samostatného Polska.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mieczysław Czuma, Leszek Mazan, Austriackie gadanie czyli encyklopedia galicyjska, Kraków 1998, str. 525 až 537
  2. Georges Frédéric de Martens, Supplement au recueil des principaux traités d'Alliance, de Paix, de Trêve, de Neutralité, de Commerce, de Limites, d'Echange etc. et de plusieurs autres actes servant a la connaissance des relations étrangères des Puissances et Etats de l'Europe,|Dieterich Göttingen 1808, str.335-336 [1]