Árijové
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Slovo árijec má původ v sanskrtském árja(n) a znamená „vznešený“. (Dodnes je například obsaženo např. v názvu Íránu, původně Árjan, neboli země Árjů). Podle tradičního výkladu se pojem árja netýká etnika, ale kultivovanosti a duchovnosti osob ve védském společenském systému varnášrama[1]. Také známý citát कृण्वन्तो विश्वमार्यम् (krnvantó višvamárjam - „Kéž (oni) učiní všechny (či celý vesmír) árja“)[2] potvrzuje, že pojem árja se nevztahoval k žádné konkrétní rase či etniku.
Pojem árijci zavedl v roce 1853 indolog Max Müller do anglického a evropského úzu jako rasovo-etnickou skupinu (viz též Indoevropané). V roce 1888 však svoji teorii sám vyvrátil.[3] Podle tzv. teorie o árijské invazi (angl. Aryan Invasion Theory, AIT) toto etnikum před rokem 2000 př. n. l. zahájilo rozsáhlou expanzi z území Íránu do Indie a do Evropy a udrželo si jazykovou příbuznost - indoevropské jazyky.
Na tomto základě se koncem 19. století vyvinulo v některých evropských zemích učení o nadřazenosti árijské rasy, jejíž příslušníci jsou předurčeni k tomu, aby ovládali ostatní, "méněcenné" rasy a národy. Tato hypotetická árijská rasa přitom byla účelově ztotožněna s národy germánské jazykové skupiny (v této souvislosti také někdy označována jako germánská, nordická rasa) a byla proto nadšeně propagována zejména v imperiální Británii (např. spisovatel Rudyard Kipling psal o Údělu bílého muže) a později v nacistickém Německu se dokonce stala součástí státní ideologie.[4]
Teorie o árijské invazi na indický poloostrov byla koloniálním konstruktem založený pouze na jazykové interpretaci Véd a vyvrácený archeologickými nálezy (zvláště indicko-francouzským průzkumem pomocí družice SPOT[5]) a rozborem DNA[6]. Přesto dosud setrvačností přežívá mezi některými západními indology jako předchozí paradigma.
[editovat] Poznámky
| Související články obsahuje Portál Jóga |
- ↑ Bhágavata Purána 6.16.43
- ↑ Rig Véda 9.63.5
- ↑ Biographies of Words and the Home of the Aryas by Max Müller, 1888, str. 120
- ↑ Vídeňští vykladači světa. Ukázka z knihy Hamannová, B.: Hitlerova Vídeň. Diktátorova učednická léta, Praha 1999.
- ↑ http://www.archaeologyonline.net/artifacts/aryan-harappan-myth.html
- ↑ http://lib.bioinfo.pl/pmid:10574762

