Bhagavadgíta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rozhovor Kršny a Ardžuny na poli Kurukšétra

Bhagavadgíta (v dévanágarí: भगवद् गीता), v českém překladu "Píseň Vznešeného", je jednou z nejvýznamnějších posvátných knih hinduismu. Její autoritu přijímají všechny hlavní hinduistické filosofické školy, nazývané také daršany. Je součástí rozsáhlého staroindického eposu Mahábhárata (kapitoly 25-42 knihy Bhíšmaparvan).

Mahábhárata vznikala postupným přidáváním a rozšiřováním v letech 800 až 400 př. n. l. a Bhagavadgíta byla pravděpodobně dokončena v období kolem roku 200 př. n. l.[1][2] Je rozdělena na 18 zpěvů (kapitol) a dohromady má 700 veršů. Podle tradice je nedílnou součástí Mahábháraty, jejíž děj se odehrává přibližně v letech 3200-3100 př. n. l.

Původní podoba[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Otto[3] usiloval především o zjištění těch částí, které byly součástí původní podoby Bhagavadgíty (tzv. Urgíta). Podle jeho názoru patří k Urgítě pouze ty pasáže, které mají souvislost se samotným dějem Mahábháraty. Ostatní části byly dodány později. Urgíta by se tedy skládala z těchto částí: I. zpěv; II. zpěv 1–13, 20, 22, 29–37; X. zpěv 1–8; XI. zpěv 1–51; XVIII. zpěv 58-61, 66, 72-73.

Ostatní, naukové části rozdělil Otto do dvou částí po čtyřech traktátech. Podle Otta začíná druhou polovinou Bhagavadgíty. První část obsahuje častá opakování a to podle Otta znamená, že je dílem mnoha autorů, protože jeden by se tak často neopakoval.

  • 1. (XI. 52 – XII. 20) – čistě bhaktický text.
  • 2. (XIV–XV) – bhakticky orientován, ale spojen i se sánkhjovou spekulací.
  • 3. (XVI–XVIII. 57) – obsahuje tři části.
  • 4. (XIII) – blízký druhému
  • 5. (V) – rozbírá vztah sánkhji a jógi
  • 6. (VI–IX) – vychází z 5.
  • 7. (II. 38 – IV. 42) – představuje netypickou jógu zaměřenou na íšvaru
  • 8. (X. 12–42) – slouží k oslavě Kršny

Do všech těchto traktátů jsou podle Otta vložené různé krátké glosy od pozdějších autorů.

Rodokmen Kuruů[editovat | editovat zdroj]

Hlavními účastníky bitvy je sto synů slepého krále Dhrtaráštry (kuruovci) a pětice synů jeho bratra Pándua (pánduovci). Bhíšma je velitelem kuruovců a Dhrštadjumna, syn Drupady, je velitelem pánduovců. Dróna je učitelem, který zasvětil do válečnictví jak kuruovce, tak i pánduovce. Ardžuna je nejlepším bojovníkem pánduovců. Jeho nejstarší bratr Judhišthira je podle Bhagavadgíty vládcem světa. Kurukšétram neboli pole kuruovců se prostírá u Hastinápuru poblíž dnešního Dillí. Na tomto poli se odehrál bratrovražedný boj mezi kuruovci a pánduovci. Slepý král Dhrtaráštra stále formálně vládne, ale veškerou moc má jeho syn Durjódhana. Pánduovci před mnoha lety dostali pustou polovinu království, ale s Kršnovou pomocí tam vybudovali skvostnou říši a stali se prakticky vládci světa. Jejich bohatství a slávu jim Durjódhana záviděl a nakonec je lstivě o toto království obehrál v kostkách. Pánduovci následně strávili třináct let ve vyhnanství a nakonec žádají své království zpět. Durjódhana odmítl a nyní se pánduovci domáhají práva na své království na bitevním poli. Kršna, bratranec Ardžuny, patřící k rodu jaduovců, jemuž vládne jeho starší bratr Balaráma, se marně pokoušel oba spřízněné rody usmířit. Připojil se tedy na stra­nu pánduovců a stal se Ardžunovým vozatajem a poradcem. Pět synů Pánduových jsou: Judhišthira, Bhíma, Ardžuna, Nakula a Sahadéva. Saňdžaja je tajemníkem slepého krále Dhrtaráštry. Sourozenci Purudžit a Kuntibhódža chrání zadní kola Ardžunova bojového vozu. Subhadrá je Ardžunovou manželkou. Bhíšma byl vychovatelem Dhrtaráštrovým i Pánduovým. Karna, jeden z nejlepších bojovníků, je synem Kuntí a Súrji a nevlastním bratrem pánduovců, ale bojuje na straně kuruovců. Krpa je švagr Drónův. Sómadatta je synem krále Sómadatty a Ašvattháman je synem Drónovým. Jujudhána je Ardžunův žák, patří k rodu jaduovců a je jedním z nejmocnějších bojovníků.

Schéma[editovat | editovat zdroj]

  • 1. Vjása je syn světce Parášary a rybářovy dcery Satjavatí. Je účastníkem i vypravěčem Mahábháraty a je inkarnací Boha.
  • 2. Bhíšma je syn krále Šantánua a bohyně Gangy. Protože se jeho otec oženil se Satjavatí, když bohyně Ganga odešla, slíbil, že nebude požadovat trůn a zůstane bezdětný.
  • 3. Aby byla královská linie Kuruů udržena, byli Pándu a Dhrtaráštra na žádost královny Satjavatí společně vychováni Bhíšmou.
  • 4. Pánduovci jsou právoplatnými dědici a jsou syny různých bohů.
  • 5. Karna je Pánduův nevlastní syn, protože se narodil ještě před sňatkem Pándua s Kuntí.
  • A. Kuntí je první žena krále Pándua a matka jeho synů Judhišthiry, Bhímy a Ardžuny.
  • B. Mádrí je druhá žena krále Pándua a matka dvojčat Nakuly a Sahadévy.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Kuru
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Parašara
 
 
 
 
 
 
 
Satjavatí
 
 
 
Šantánu
 
 
 
 
 
Ganga
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vjása1
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Bhíšma2
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ambáliká
 
 
 
Vičhitravírja
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ambiká
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
KuntíA
 
 
 
 
 
Pándu3
 
 
 
 
 
MádríB
 
Dhrtaráštra3
 
Gandhárí
 
Šakuni
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Judhišthira4
 
Bhíma4
 
Ardžuna4
 
Nakula4
 
Sahadéva4
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Karna5
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Durjódhana
 
Dušásana
 
Duššalá
 
(97 synů)
 
 


Komentáře[editovat | editovat zdroj]

Dva základní filosofické přístupy komentářů jsou ty, které následují tradici bhakti neboli devocionálního monoteismu a ty, které vycházejí z advaita-védánty neboli filosofie jedné reality.

Nejstarší a nejvlivnější komentář se přisuzuje zakladateli advaita-védantské indické filosofické školy, Ádi Šankarovi,[4] který žil v letech 788 až 820 n. l.[5], a je také znám jako Šankaráčárja.[6] Šankara komentoval všech 700 veršů Bhagavadgíty a jeho komentáře byly přijaty všemi pozdějšími komentátory.[7] Předním komentátorem školy višišta-advaita je Rámánudža[4], který žil v 11. století n. l.[6][7] Rámánudžův komentář všeobecně ukazuje, že cesta k osvobození je oddaností k Bohu (bhakti jóga).[8] Madhvův (také Madhváčárja) komentář (1199 až 1276 n. l.),[6] je založený na principech dvaita-védánty.[7] Podle této školy je "pět rozdílů" (paňča bhéda):[4] 1. mezi pánem, íšvarou (universální duší), a džívou (individuální duší), 2. mezi džívami vzájemně, 3. mezi íšvarou a hmotou (prakrti), 4. mezi džívou a hmotou, 5. mezi hmotou a hmotou[5] Jedním z poměrně nových, ale velice populárních komentářů je od A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupády, zakladatele ISKCONu (hnutí Haré Kršna),[9] který shrnuje i komentáře Rámánudži, Višvanátha Čakravartího, Baladéva Vidjábhúšana a Bhaktivinóda Thákura.

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Bhagavadgíta začíná ve chvíli, kdy slepý král Dhrtaráštra žádá mou­drého Saňdžaju, aby mu vyprávěl, co se děje na bitevním poli Kurukšétra. Saňdžaja (žák Vjásy) je jasnovidný a jeho vyprávění prolíná celou Bhagavad­­gítu.

Hlavní téma[editovat | editovat zdroj]

Hlavním téma­tem je rozhovor mezi Ardžunou a Kršnou uprostřed bitevního po­le (Kurukšetra). Ardžuna, přední bojovník pánduovců, zjišťuje, že v nepřátelské armádě je mnoho příbuzných a svěřuje se svému vozataji Kršnovi:

"ó Kršno, když vidím své vlastní příbuzné, chtivé boje, v bojovém seskupení, údy mi malátní, vysychá mi v ústech, chvěji se po celém těle a vlasy se mi ježí. Luk Gándíva mi z ruky padá a kůže na mně jen hoří. Nemohu se udržet na nohou a mysl jako by mi bloudila. Vidím zlověstná znamení, ó Kéšavó; a v tom, že v boji mám zabíjet příbuzné, nespatřuji nic dobrého".[1]

Kršnova odpověď na Ardžunovy pochybnosti je hlavní náplní celé Bhagavadgíty.

Odpověď[editovat | editovat zdroj]

Mahariši Maheš Jógí doslova říká: „Ať každý člověk využije praktickou moudrost, kterou poskytuje verš 45, druhé kapitoly a tím vylepší všechny aspekty svého života a získá věčnou svobodu v božském vědomí“.[10]

Bhagavadgíta zpěv II. Jóga a vědění verš 45.
traigunjavišajá védá
nistraigunjó bhavárdžuna
nirdvandvó nitjasattvasthó
nirjógakšéma átmaván
Védy pojednávají o třech gunách,
Zbav se vlivu tří gun, ó Ardžuno,
zbav se pro­ti­­kladů, zůstaň pevný v sattvě,
nevlastni nic (jiného), než sama sebe
Bhagavadgíta zpěv II. Jóga a vědění verš 48.
jógastha kuru karmáni
sangam tjaktvá dhanandžaja
siddhjasiddhjóh samó bhútvá
samatvam jóga učjaté.
Vytrvej v józe, ó Dhanandžajo, konej svou povinnost,
zůstaň ale neovlivněn úspěchem či neúspěchem;
takovému vyrovnanému stavu mysli se říká jóga.

Poselství[editovat | editovat zdroj]

  • Otázka a odpověď v Bhagavadgítě mají za úkol rozhodnout spor, který začal už v upanišadách a v raném buddhismu – má člověk jednat nebo se zcela vzdát činorodé aktivity.[11] Bhagavadgíta říká: jednat, ale vzdát se plodů svých činů.
  • Bhagavadgíta ukazuje techniku, kterou je možné dosáhnout stavu jógy v kapitole VI.11–14:
Vyhledá si skryté místo, aby očistil své srdce. Nechť je to místo suché, se sedátkem ani příliš vysokým, ani příliš nízkým, a budiž to místo trvalé! Nechť je vystláno posvátnou trávou kuša a pokryto antilopí kůží a lněným plátnem! A tam ať usedne s myslí zaměřenou k jednomu bodu a s utišenými smysly se očisťuje. Nechť drží své tělo rovně a nehybně, šíj pevně a hlavu zpříma! Nechť má oči pevně upřeny na špičku nosu, aby zrakem nebloudil po okolí. A se srdcem klidným a nebojácným, s myslí zvládnutou a na mne upnutou, nechť tu sedí v rozjímání, pevný v slibu čistoty a všemi svými myšlenkami pohroužený v Mou nekonečnou podstatu![1]
  • Bhagavadgíta ukazuje cestu oddanosti bhakti, která vede k mókše, osvobození z koloběhu zrození a smrti samsáry.
Lze mne však, Ardžuno, takto spatřit a pravdivě poznat a proniknout naprostou oddaností, ó hubiteli nepřátel.[1]
  • Z filosofického hlediska dává Bhagavadgíta odpověď na pět základních pojetí pravdy:[9][12]
íšvara (bůh)
džíva (duše)
prakrti (hmota)
karma (činnost)
kála (čas)

Shrnutí zpěvů[editovat | editovat zdroj]

Ardžunovy pochybnosti[editovat | editovat zdroj]

Ardžuna žádá Kršnu, aby zajel s bitevním vozem mezi oba znepřátelené rody. Když vidí své příbuzenstvo, začne pochybovat a říká: „Je možné spáchat tak velký zlo­čin a zničit své vlastní příbuzenstvo v touze po moci a slávě? Není pro mě lepší vzdát se bez boje a dát se zabít neozbro­je­ný, než zabíjet příbuzné se zbraní v ruce?“

Jóga a vědění[editovat | editovat zdroj]

Ardžuna se svěřuje Kršnovi se svými pochybnostmi. Kršna vysvětluje: „Jednej v souladu se svou vlastní dharmou a nepochybuj, protože pro váleč­níka není nic lepšího, než aby vedl spravedlivý boj. Vytrvej v józe, ó Ardžuno, konej svou povinnost, zůstaň ale neo­vlivněn úspěchem či neúspěchem.“

Činnost bez lpění[editovat | editovat zdroj]

Ardžuna chce vědět, proč musí bojovat. Kršna vysvětluje: „Konej vždy svou přidě­lenou povinnost bez touhy po odměně. Mu­síš jednat s ohledem a ku pro­spěchu všech. Proto, nejlepší z potomků králů, zvládni nejprve své smysly a vyhlaď tužby, tyto zlovolné hubitele pozná­ní a rozlišení.“

Tradice vědění[editovat | editovat zdroj]

Ardžuna se ptá: „V jaké tradici se toto vědění uchovalo?“ Kršna vysvětluje: „Toto prastaré vědění o józe, které bylo velmi dobře utajeno, nyní já sdě­­luji tobě, neboť jsi se mi oddal a jsi můj pří­tel. Proto, když jsi rozetnul ostřím poznání po­chy­by, zrozené z nevědomosti, jež sídlí v tvém srdci, najdi útočiště v józe, po­vstaň ó Bhárato.“

Činnost v oddanosti[editovat | editovat zdroj]

Ardžuna se ptá: „Co je lepší, zřeknutí se činnosti nebo být činný?“ Kršna vysvětluje: „Není rozumné mluvit o sánkhje a o józe ja­ko o odlišných (cestách). Jenom jógín jedná tělem, myslí, intelektem a smysly bez pout a pro očistu sama sebe. Jenom ten pro kterého je osví­cení nejvyšším cílem je navždy osvobo­zen.“

Jóga a meditace[editovat | editovat zdroj]

„Jógín zastaví změny mysli poznáním její neprojevené podstaty. Dlouhodobě a v samotě ztiší mysl tím, že nic neočekává a nic nevlastní. Na čistém, chráněném místě si upraví pe­vné místo, ani vysoko, ani nízko a pokryje je kuša[13] trávou, kůží a látkou jedno přes druhé. Na toto místo usedne a začne provádět jógu osvěcující mysl.“

Vědění a moudrost[editovat | editovat zdroj]

Kršna vysvětluje: „Je osm vnějších projevů mé podstaty: země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, intelekt a jáství. Věz, že nejsem v ničem, ale všechno je ve mně. Věz, že jiná je má vyšší podstata – jívabhútám[14], která tvoří a udr­žuje svět. Ve mně je obsaženo to největší i to nej­menší.“

Nepomíjivost brahma[editovat | editovat zdroj]

Ardžuna se ptá: „Co je brahma?“ Kršna vysvětluje: „Brahma je svrchovaný, nepomíjivý vesmírný princip a to, čemu se říká vnitřní pod­stata všeho. Karmy jsou důsledky (visargah) vzni­klé vývojem bytostí. Adhibhúta je pomíjivá příroda, adhidaiva je nepomíjivý věčný duch a adhijadžňa je osobní obětní jáství, ó nejlepší z vtě­lených.“

Důvěrné vědění[editovat | editovat zdroj]

Kršna vysvětluje: „Všechny projevy tohoto světa existují ve mně v neprojevené podobě. Všechny by­tosti jsou mou součástí, ale já nejsem sou­částí nikoho. I když nejsem součástí nikoho, přesto obsahují všechny bytosti mojí božskou jógu a všechny bytosti sídlí ve mně.“

Vyjevení vnějších projevů[editovat | editovat zdroj]

Ardžuna říká: „Jsi nejvyšší brahma, věč­ný příbytek nejvyššího věčného pu­ruša. Vyjev mi tedy celou svou božskou pod­statu, jíž jsi naplnil tento svět. Všichni svatí věštci to o tobě říkají; Nára­da, Asita, Dévala a také Vjása. Dokon­ce i ty sám to říkáš o sobě. Vím, ó Kršno, že všechno, co jsi řekl, je pra­vda.“

Zjevení kosmické podoby[editovat | editovat zdroj]

Kršna vysvětluje: „Nuže tedy, ó Pártho, pohleď na moji božskou podobu tisíce druhů, přerozličných barev a různých tvarů. Pohleď na áditje, vásy, rudry, ašviny a márutse; pohleď také na věci a divy nevídané, ó mocný králi. V mém těle je obsažen celý kosmos.“

Jóga a oddanost[editovat | editovat zdroj]

Ardžuna se ptá: „Kdo je pokročilejší ve vědění jógy? Ti oddaní, kteří tě neustále uctívají, nebo ti, kteří tě vidí jako nepro­jeveného a nehynoucího boha.“ Kršna odpověděl: „Ti, kdo neustále následují tuto nesmrtel­nou dharmu, jsou obdařeni vírou ve mě a vidí ve mně nejvyšší cíl – tito od­da­ní jsou mi nejmilejší.“

Rozlišení těla a ducha[editovat | editovat zdroj]

Kršna vysvětluje: „Někteří dosáhnou (osvícení) meditací a zážitkem sama sebe, sama sebou (samádhi), jiní cestou poznání (sánkhja) a jiní cestou (dobrých) skutků (karma). Ale i jiní, kteří sami nepoznali (jógu), ale slyšeli o oddanosti jiných, i oni přemohou smrt oddaností tomu, co slyšeli.“

Tři kvality hmotné přírody[editovat | editovat zdroj]

Kršna vysvětluje: „Vyjevím ti teď vědění, které je nejvyšší ze všech a jehož poznáním mnozí světci dosáhli na tomto světě nejvyšší dokonalosti. Tím, že dosáhli tohoto vědění a splynuli se mnou, nebudou zrozeni v době stvoření ani zničeni v době úpadku. Ve mně sídlí velké brahma; zárodek přinášející zrod všech živých bytostí, ó Bhárato.“

Nejvyšší podstata bytí[editovat | editovat zdroj]

Kršna vysvětluje: „O stromu ašvattha se říká, že je nezhubitelný, protože má kořeny nahoře i dole a jeho listy jsou chvalozpěvy vědění. Ten, kdo to chápe, je znalcem véd. Je rozvětvený nahoře i dole a je vyživován gunami. Objekty smyslů jsou jeho pupeny a dole rozvětvené kořeny dávají vzniknout koloběhu příčin a následků lidského života.“

Božská a démonická podstata[editovat | editovat zdroj]

Kršna vysvětluje: „Jsou tři temné brány, které ničí átma; smyslnost, zloba a také chamtivost. Těmto se musíme vyhnout. Člověk, jenž je osvobozen od těchto tří temných bran, dělá to, co je dobré pro átma a tím dosáhne nejvyššího stavu (bytí), ó synu Kuntí.“

Trojí podstata života[editovat | editovat zdroj]

Kršna vysvětluje: „V souladu s podstatou každé (bytosti), ó Bhárato, záleží na životním přesvědčení, neboť každý člověk je to, v co věří. Sattvický člověk zbožňuje bohy, radžasický člověk uctívá polobohy a démony a tamasický člověk se klaní duchům a strašidlům.“

Jóga a sebeobětování[editovat | editovat zdroj]

Kršna vysvětluje: „Opravdovým sebeobětováním – sannjása, rozumí světci činnost bez lpění na plodech a moudří tím rozumí ovládnutí tužeb.“ Saňdžaja praví: „Z Vjásovy milosti jsem vyslechl toto důvěrné tajemství o nejvyšší józe, jak ji osobně vyjevil Kršna, nejvyšší pán jógy.“

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d FILIPSKÝ, Jan; VACEK, Jaroslav. Bhagavadgíta. Praha : Votobia, 2000. ISBN 80-7220-028-3. (česky) 
  2. KNOTKOVÁ-ČAPKOVÁ, B. a kol., Základy asijských náboženství I, Univerzita Karlova, Praha: 2004
  3. OTTO, R., Die Lehrtraktate der Bhagavad-Gita. Tübingen: 1935
  4. a b c FLOOD, Gavin. An Introduction to Hinduism. Cambridge, UK : Cambridge University Press, 1996. ISBN 0-521-43878-0. (anglicky) 
  5. a b SARGEANT, Winthrop. The Bhagavad Gítá. Albany, USA : State University of New York Press, 1994. ISBN 0-87395-830-6. (anglicky) 
  6. a b c ZAEHNER, R. C. The Bhagavad Gítá. Oxford, Anglie : Oxford University Press, 1969. ISBN 0-19-501666-1. (anglicky) 
  7. a b c GAMBHIRANANDA, Svámí. Bhagavadgítá: With the commentary of Šankaráčárja, Fourth Reprint edition. Calcutta, India : Advaita Ašrama, 1997. ISBN 81-7505-041-1. (anglicky) 
  8. SAMPATKUMARAN, M. R. The Gítábhášja of Rámánudža. Bombaj, India : Ananthacharya Indological Research Institute, 1985. (anglicky) 
  9. a b PRABHUPÁDA, A. C. Bhaktivédánta Svámí. Bhagavadgíta taková, jaká je, druhé vydání. Praha : Bhaktivédánta Book Trust, 1991. ISBN 91-7149-405-7. (česky) 
  10. YOGI, Maharishi Mahesh. Bhagavad-Gita: A new translation and commentary. Fairfild, Iowa USA : MIU Press Publication U1-17-975, 1976. ISBN 0-89186-000-2. (anglicky) 
  11. ZBAVITEL, Dušan; VACEK, Jaroslav. Průvodce dějinami staroindické literatury, První vydání. Třebíč : Arca JiMfa, 1996. ISBN 80-85766-34-5. (česky) 
  12. Bhagavad Gítá as it is, dostupné online: 25-1-2009
  13. Kuša – druh trávy v Indii
  14. Džívábhútam – individuální duchovní podstata

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JANÍČEK, R. Bhagavadgíta. Praha : Supraphon, 1989. (česky) 
  • FILIPSKÝ, Jan; VACEK, Jaroslav. Bhagavadgíta. Praha : Votobia, 2000. ISBN 80-7220-028-3. (česky) 
  • ZBAVITEL, Dušan. Upanišady. Praha : DharmaGaia, 2004. ISBN 80-86685-34-9. (česky) 
  • FRIŠ, Oldřich; VAVROUŠEK, Petr. Védské hymny. Praha : DharmaGaaia, 2000. ISBN 80-86905-62-0. (česky) 
  • PRABHUPÁDA, A. C. Bhaktivédánta Svámí. Bhagavadgíta taková, jaká je, druhé vydání. Praha : Bhaktivédánta Book Trust, 1991. ISBN 91-7149-405-7. (česky) 
  • ZBAVITEL, Dušan; VACEK, Jaroslav. Průvodce dějinami staroindické literatury, První vydání. Třebíč : Arca JiMfa, 1996. ISBN 80-85766-34-5. (česky) 
  • YOGI, Maharishi Mahesh. Bhagavad-Gita: A new translation and commentary. Fairfild, Iowa USA : MIU Press Publication U1-17-975, 1976. ISBN 0-89186-000-2. (anglicky) 
  • RADHAKRISHNAN, S. The Bhagavadgítá. [s.l.] : Harper Collins, 1993. ISBN 81-7223-087-7. (anglicky) 
  • FLOOD, Gavin. An Introduction to Hinduism. Cambridge, UK : Cambridge University Press, 1996. ISBN 0-521-43878-0. (anglicky) 
  • GAMBHIRANANDA, Svámí. Bhagavadgítá: With the commentary of Šankaráčárja, Fourth Reprint edition. Kalkata, Indie : Advaita Ašrama, 1997. ISBN 81-7505-041-1. (anglicky) 
  • ZAEHNER, R. C. The Bhagavad Gítá. Oxford, Anglie : Oxford University Press, 1969. ISBN 0-19-501666-1. (anglicky) 
  • SAMPATKUMARAN, M. R. The Gítábhášja of Rámánudža. Bombaj, Indie : Ananthacharya Indological Research Institute, 1985. (anglicky) 
  • SARGEANT, Winthrop. The Bhagavad Gítá. Albany, USA : State University of New York Press, 1994. ISBN 0-87395-830-6. (anglicky) 
  • VIVEKANANDA, Svámí. Thoughts on the Gítá, Eighteenth printing. Dillí, Indie : Advaita Ashrama, 1998. ISBN 81-7505-033-0. (anglicky) 
  • MONIER-WILLIAMS, Monier M. Sir. A Sanskrit-English dictionary. Dillí, Indie : Motilal Banarsidass Publishers, 1990. ISBN 81-208-0069-9. (anglicky) 
  • PRABHUPÁDA, A. C. Bhaktivédánta Svámí. Bhagavad-gītā taková, jaká je, (druhé vydání). Praha : Bhaktivedanta Book Trust, 1991. ISBN 91-7149-405-7. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]