Portál:Hinduismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hurdwar (Haridwar). India. May 1878.jpg
Poutní město Haridvár a posvátná řeka Ganga na úpatí Himalají. Ve vodách Gangy se každoročně omývají miliony hinduistů aby očistili tělo i duši. Do Gangy se také sype popel zemřelých v naději, že budou osvobozeni ze samsáry

Vítejte na portálu Hinduismus

Golden Aum.png

Symbol Óm

Původ bohaté a složité tradice hinduismu sahá patrně až do 3. tisíciletí př. n. l., kdy v úrodném údolí řeky Indu vzkvétaly na tehdejší dobu značně vyspělé civilizace (Árjové). V té době se vyvinul klasický jazyk hinduismu sanskrt a byly sepsány védy. Základní náboženskou koncepcí hinduismu je brahman - univerzální podstata vesmíru, základní, neomezená, nestvořená, všezahrnující realita. Brahman oživuje všechny živé bytosti a současně utváří átma. Existenci vesmíru pojímá hinduistická filosofie jako neustále se opakující koloběh vzniku a zániku (samsára).

Hlavní principy hinduismu jsou:

Ashoka Chakra.svg

Symbol dharmy
Dharma – princip, který udržuje odvěký spravedlivý řád, podporuje osobní rozvoj a neutralizuje chaos (adharma).
Karma – princip, podle kterého je lidský život pouze článkem v řetězci životů a úspěch života závisí na předešlých a současných skutcích.
Reinkarnace – princip, podle kterého se lidská duše převtěluje (reinkarnuje) z jednoho těla do druhého.
Jóga – pro tělesné a hlavně duchovní zdokonalování byl v hinduismu vypracován systém jógy, v němž klíčovou úlohu hraje meditace.

Článek měsíce

Mímánsá (v dévanágarí मीमांसा ) znamená v češtině zkoumání, výzkum nebo podrobná úvaha. Také známé s přívlastky púrva-mímánsá (předcházející zkoumání), karma mímánsá (zkoumání činnosti), uttara-mímánsá (pozdější zkoumání) nebo brahma mímánsá (zkoumání brahma). Mímánsá je způsob zkoumání véd založený na dvojznačnost a je přesně opačný způsobu jednoznačnosti, kterým se zabývá védánta. Tento systém indické filosofické školy rozděluje sanhity (čtyři prvotní védy - Rgvéda, Sámavéda, Jadžurvéda a Atharvavéda) na součásti: 1. obětní liturgické texty (karma-kanda) mantry a bráhmany a 2. filosofická pojednání (džňána-kanda) v upanišadách. » ...celý článek «

Osobnost

Bráhmana

Bráhmana je členem tradiční kněžské třídy staroindické společnosti.

Kšatrija

Kšatrija je členem tradiční třídy válečníků staroindické společnosti.

Vaišja

Vaišja je členem tradiční třídy obchodníků a řemeslníků.

Šudra

Šudra je členem tradiční třídy dělníků a služebníků staroindické společnosti.

Obrázek měsíce

Védy

Bhagavadgíta

Hlavním téma­tem Bhagavadgíty je rozhovor mezi Kršnou a Ardžunou uprostřed bitevního po­le Kurukšetra. Ardžuna, přední bojovník pánduovců, zjišťuje, že v nepřátelské armádě je mnoho jeho příbuzných a svěřuje se svému vozataji Kršnovi: Kršno, nespatřuji nic dobrého v tom, že mám v boji zabíjet své příbuzné". Kršnova odpověď na Ardžunovy pochybnosti je hlavní náplní celé Bhagavadgíty. Otázka a odpověď v Bhagavadgítě mají za úkol rozhodnout spor, který začal už v upanišadách a v raném buddhismu - má člověk jednat nebo se zcela vzdát činorodé aktivity? Bhagavadgíta říká: jednat, ale vzdát se plodů svých činů. Dva základní filosofické přístupy komentářů jsou ty, které následují tradici bhakti neboli devocionálního monoteismu a ty, které vycházejí z advaita-védánty neboli filosofie jedné reality. Nejstarší a nejvlivnější komentář se přisuzuje zakladateli advaita-védantské indické filosofické školy, Adi Šankarovi. Šankara komentoval všech 700 veršů Bhagavadgíty a jeho komentáře byly přijaty všemi pozdějšími komentátory. Předním komentátorem školy višišta-advaita je Rámánudža. Podle této školy je "pět rozdílů" (paňča bhéda): 1. mezi pánem, íšvarou (universální duší), a džívou (individuální duší), 2. mezi džívami vzájemně, 3. mezi íšvarou a hmotou (prakrti), 4. mezi džívou a hmotou, 5. mezi hmotou a hmotou. Jedním z poměrně nových komentářů je od A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupády. …celý článek

Kršna

Krishna statue.jpg
Socha Kršny v Kalkatě

Pataňdžali

Hinduismus

Pataňdžali je znám jako autor jóga súter a obšírného komentáře (Mahábhášja) na Pániniho Osmero pojednání (Aštadhjájí), kde komentuje sanskrtskou gramatiku. Jeho nejznámějším dílem jsou jóga sútry, které komponoval v letech 200 až 150 př.n.l. Pataňdžali je považován za zakladatele jógy, přestože jeho výklad o józe je založen na škole sánkhji a Bhagavadgítě, které jsou starší. Podle Pataňdžaliho je jóga zastavení proměn mysli a vysvětluje osm odvětví jógy závislých na stavu vědomí, které vedou ke sjednocení: Jama, Nijama, Ásana, Pránajáma, Pratjáhara, Dhárana, Dhjána a Samádhi. Zmínky o sjednoceném vědomí jsou i ve védách, které jsou považovány za jedny z nejstarších indoevropských spisů a jsou v nich zmínky o dobách až 8000 př.n.l.

Na základě Pataňdžaliho Jóga súter vznikla různá odvětví jógy, mimo jiné Hatha jóga (pozice těla), Džňána jóga (Jóga vědění), Bhakti jóga (Jóga oddanosti), Dhjá­na jóga (Jóga meditace) nebo Rádža jóga (Královská jóga). Jóga je jeden ze šesti systému ortodoxní indické filosofie a podle této filosofie přináší jóga způsob jak zažít tu nejzazší realitu. ...celý článek

Filosofie

Brahmá

Višnu

Šiva

Shiva as the Lord of Dance LACMA edit.jpg
Šiva

Mytologie

Většina hinduistických božstev (dévů) je spojena s přírodou - Váju (vítr), Agni (oheň) a mnoho jiných. Přední místo hinduistického pantheonu náleží Indrovi. Jeho otcem je Dhjájus-pita (nebe) a jeho matkou je Prthiví (země). Ovládá přírodní jevy a je vládcem všech dévů. Dalšími významnými dévy jsou áditjové, synové Aditi a mudrce Kašjapy, kteří představují 12 měsíců roku - Vivasván, Arjamá, Púšan, Tvaštar, Savitar, Bhaga, Dhátá, Vidhátá, Varuna, Mitra, Šatru a Urukrama (Višnu) - a jsou strážci vesmírného řádu. Dále vasuové, Indrovi společníci - Dróna, Prána, Dhruva, Arka, Agni, Doša, Vástu and Vibhávasu a siddhové ('dokonale zrození') Dharma, Džňána, Vairágja a Aišvarja. Nejhlavnějšími představiteli hinduistického pantheonu jsou Brahmá, Višnu, Šiva a praotec lidstva, Manu. Mezi dévy patří i posvátné řeky Ganga, Sarasvatí a Jamuná.

Všichni dévové mají i své ženské protějšky (šakti). Sarasvatí je Brahmův ženský protějšek. Je uctívána jako bohyně lásky a umění. Lakšmí, bohyně krásy a bohatství, je ženským protějškem Višnua. Ženským protějškem Šivy je Párvatí.

Vedle hinduistické dévů zaujímají důležité místo i světci, věštci a mudrci. Jsou považováni za reinkarnace Brahmy, určitého dévy nebo člověka, který dosáhl vysvobození (mókša). V puránické terminologii je známo sedm principů symbolizovaných jmény sedmi věštců - Bhrigu, Maríči, Atri, Pulastja, Pulaha, Kratu a Vasištha. Tito velcí věštci učili starodávné vědění brahmavidjá známé z upanišad. Mezi nejznámější indické světce patří Vjása, který diktoval Mahábháratu a provedl uspořádání véd. Za posla bohů je považován mudrc Nárada.

Festivaly

Příbuzné portály

Zajímavosti

Víte, že…

Nepál je jediná hinduistická země, která se postupně stává sekulární republikou?
Kršna v překladu ze sanskrtu znamená černý nebo tmavý?
Mahábhárata je druhá nejdelší epická báseň na světě?
Ganga (řeka) se představuje v hinduismu jako božstvo?
Váránasí je nejnavštěvovanější hinduistické náboženské město?

Kumbhaméla festival v Haridváru navštívilo v roce 1989 15 miliónů poutníků?

Zdroje

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Kategorie

Informace

  • Velmi bychom uvítali Vaši pomoc při vytváření a vylepšování článků o indické filosofii, védské literatuře a hinduismu.
  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Hinduismus}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
  • Pahýly se označují šablonou: {{Pahýl}}