Advaita-védánta
|
Serie článků o |
 |
|
Ortodoxní školy
Njája · Vaišéšika · Sánkhja · Jóga · Mímánsá · Védánta · Advaita · Višištádvaita · Dvaita |
|
Neortodoxní školy
Čárváka · Džinismus · Buddhismus · Hínajána · Mahájána · Vadžrajána · Théraváda Velké osobnosti
Starověk |
Advaita-védánta, v dévanágarí अद्वैत वेदान्त , je indická, filosoficko-náboženská škola zastupující čistý monismus (filosofie jedné reality). Toto je vyjádřeno sanskrtským souslovím a (ne) dvaita (dva). Sanskrtské slovo "advaita" se vztahuje ke ztotožnění individuálního bytí (átma) s univerzálním bytím (brahman). Sanskrtské slovo brahman nesmíme zaměňovat se sanskrtským slovem Brahmá, kterému v konceptu božské trojice Brahmá, Višnu a Šiva, náleží úloha stvořitele vesmíru.[1] Brahman, stř. rod, nesklonný, malé písmeno, je abstraktní prvek božství - zcela nepopsatelný základ všeho. Postupem času došlo ke konkretizaci tohoto zcela abstraktního principu a tak vznikl zcela konkrétní bůh Brahmá.[2]
Advaita-védánta, tak jako i ostatní ortodoxní i neortodoxní, filosoficko-náboženské školy védské filosofie, je založena na třech védských spisech nazývaných prasthánatrají a patří sem upanišady, Bhagavadgíta a brahmasútry. Mnoho známých i méně známých autorů psalo komentáře (bhášja) na tyto spisy, ale všeobecně nejuznávanějším je Ádi Šankara, který je přímým pokračovatelem tradice védských mistrů z dávné minulosti. Jeho učitelem byl Gaudapada Adžativáda a sám Šankara měl čtyři žáky Padma-pada, Hasta-malaka, Trotakáčárja a Vartika-kára. Adi Šankara je postavil do čela klášterů matha ve čtyřech hlavních oblastech Indie, aby udržovali nauku jedné reality. Šankara sám napsal komentáře na všechny prasthánatrají v Gaudapadija-karikas. Známé jsou také filosofická pojednání o védántské filosofii jedné reality v Upadéša-sáhasrí.[3]
Obsah |
Přehled [editovat]
Podle advaita-védantské filosofické školy jsou tři úrovně pravdivého poznání:
- Neprojevená (páramárthika) úroveň pravdy, kde existuje brahman jako jediná realita.
- Účelová (vjávahárika) úroveň pravdy, kde jsou džíva (individuální podstata bytí) a íšvara (univerzální podstata bytí) účelově na sobě závislí ve hmotném světě.
- Domnělá (práthibhásika) úroveň pravdy, kde je hmotný svět jenom iluzorní
Brahman [editovat]
- Související informace naleznete v článku Brahman.
Brahman, v dévanágarí ब्रह्मन् , je zcela nepopsatelný základ všeho.[2] Brahman je neměnná, nekonečná a neprojevená realita božské podstaty bytí, hmoty, energie, času a prostoru v tomto vesmíru. V Rgvéda dává brahman vzniknout prvotnímu bytí (hiranjagarbha), které splývá s bohem stvoření Brahmá. Brahmasútry, upanišady a Bhagavadgíta jsou prvním ztělesněním hiranjagarbhy. Zřeci, kteří komponovali upanišady, si uvědomili, že átma a brahman jsou jedno a totéž:
- jatínám brahma bhavati sárathih - "všechno to, co je, je brahman".[4]
- ešá brahmi sthitih - "toto je spočinutí v brahman".[5]
Íšvara [editovat]
- Související informace naleznete v článku Íšvara.
Íšvara (v dévanágarí ईश्वर ) je hinduistický filosofický koncept nejvyššího Pána světa a osobního boha bez jakéholiv závislosti na náboženském směru.[6] Doslova znamená sanskrtský slovní kořen iš vládnout nebo ovládat. Indičtí myslitelé, ršiové a světci definují Íšvara jako věčného, jedinečného, všemocného a vševědoucího Pána světa. Toto smýšlení je promítnuto do čtyř ortodoxních filosofický škol njája, vaišéšika, jóga a védánta. Sánkhja a mímánsá koncept Íšvara neznají. V advaita-védánta je Íšvara inkarnace božstva Višnu a uctíván jako osobní bůh, který udržuje zákon karmy.
Átma [editovat]
- Související informace naleznete v článku Átma.
Átma nebo též átman (v dévanágarí आत्म, stř. rod, přepisované s malým počátečním písmenem) je hinduistický termín označující nejvnitřnější „já“ jedince a do češtiny překládá také jako „individuální bytí“ nebo „duše“. Átma se objevuje také v buddhistické filosofii, kde ale nabývá mírně odlišného významu (viz též anátma). Termín je poprvé plně rozebírán v upanišadách, jejichž základním poselstvím je totožnost átma a brahma, tedy totožnosti individuálního já s nejzazším, nepopsatelným vesmírným principem.[7] Základem je tedy poznání átma a zjištění, že je vskutku totožné z brahma. Tak je možno dosáhnout vysvobození (mókša) z koloběhu životů (samsára). Toto poznání není pouhé intelektuální poznání, ale prožitek této jednoty, kterého je možno dosáhnout různými způsoby (v upanišadách se někdy mluví o meditaci, že vše je átma (Kathópanišad II.12).
Májá [editovat]
- Související informace naleznete v článku Májá.
Májá, v dévanágarí माया , odvozené od sanskrtského slovního kořenu má (míra) znamená v češtině "hmotná iluze nebo klam".[1] Pod vlivem máji si člověk myslí, že může být šťastný v pomíjivém hmotném světě. Příčinou utrpení člověka a jeho neschopnosti být šťastný je májá, pod jejímž vlivem zapomene na svou božskou podstatu.[3]
Mókša [editovat]
- Související informace naleznete v článku Mókša.
Mókša, v dévanágarí मोक्ष, znamená v češtině "osvobození" a vztahuje se v hinduistických náboženstvích a indické filosofii k osvobození z koloběhu zrození a smrti.[1] V buddhismu se užívá termínu nirvána, kde je také základním cílem vysvobození ze samsáry. Cesta k tomuto cíli je ale odlišná. V hinduismu je mókša neprojevený stav čistého vědomí, ve kterém zmizí empirická realita (prostor, čas a kauzalita) a ve kterém splynou hmota a energie.[3]
Reference [editovat]
- ↑ a b c MONIER-WILLIAMS, Monier M. Sir. A Sanskrit-English dictionary. Delhi, India : Motilal Banarsidass Publishers, 1990. ISBN 81-208-0069-9. (anglicky)
- ↑ a b KNOTKOVÁ-ČAPOKOVÁ B. a kol. Základy asijských náboženství I. Univerzita Karlova. Praha 2004.
- ↑ a b c RADHAKRISHNAN, C. A; MOORE. A Sourcebook in Indian Philosophy. Princeton, USA : Princeton University Press, 1967. ISBN 0-691-01958-4. (anglicky)
- ↑ Rgvéda I.158.6
- ↑ FILIPSKÝ, Jan; VACEK, Jaroslav. Bhagavadgíta. Praha : Votobia, 2000. ISBN 80-7220-028-3. (česky)
- ↑ PRABHUPÁDA, A. C. Bhaktivédánta Svámí. Bhagavadgíta taková, jaká je, druhé vydání. Praha : Bhaktivédánta Book Trust, 1991. ISBN 91-7149-405-7. (česky)Íšvara. Dostupné: 27-1-2009
- ↑ ZBAVITEL, Dušan. Upanišady. Praha : DharmaGaia, 2004. ISBN 80-86685-34-9. (česky)
Literatura [editovat]
- FILIPSKÝ, Jan; VACEK, Jaroslav. Bhagavadgíta. Praha : Votobia, 2000. ISBN 80-7220-028-3. (česky)
- ZBAVITEL, Dušan. Upanišady. Praha : DharmaGaia, 2004. ISBN 80-86685-34-9. (česky)
- FRIŠ, Oldřich; VAVROUŠEK, Petr. Védské hymny. Praha : DharmaGaaia, 2000. ISBN 80-86905-62-0. (česky)
- PRABHUPÁDA, A. C. Bhaktivédánta Svámí. Bhagavadgíta taková, jaká je, druhé vydání. Praha : Bhaktivédánta Book Trust, 1991. ISBN 91-7149-405-7. (česky)
- ZBAVITEL, Dušan; VACEK, Jaroslav. Průvodce dějinami staroindické literatury, První vydání. Třebíč : Arca JiMfa, 1996. ISBN 80-85766-34-5. (česky)
- RADHAKRISHNAN, S. The Principal Upanišads. Delhi, India : Oxford University Press, 1991. ISBN 0-19-56235-9. (anglicky)
- RADHAKRISHNAN, S. The Bhagavadgítá. [s.l.] : Harper Collins, 1993. ISBN 81-7223-087-7. (anglicky)
- RADHAKRISHNAN, C. A; MOORE. A Sourcebook in Indian Philosophy. Princeton, USA : Princeton University Press, 1967. ISBN 0-691-01958-4. (anglicky)
- TAIMINI, Dr. I. K. The Science of Yoga, The Yoga-Sutras of Patanjali. San Francisco, USA : Quest Books, 1999. ISBN 8170590019. (anglicky)
- YOGI, Maharishi Mahesh. Bhagavad-Gita: A new translation and commentary. Fairfild, Iowa USA : MIU Press Publication U1-17-975, 1976. ISBN 0-89186-000-2. (anglicky)
- FLOOD, Gavin. An Introduction to Hinduism. Cambridge, UK : Cambridge University Press, 1996. ISBN 0-521-43878-0. (anglicky)
- MONIER-WILLIAMS, Monier M. Sir. A Sanskrit-English dictionary. Delhi, India : Motilal Banarsidass Publishers, 1990. ISBN 81-208-0069-9. (anglicky)
