Advaita-védánta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Serie článků o
Indické filosofii a Hinduismu
ÓM
Ortodoxní školy

Njája · Vaišéšika
  Sánkhja · Jóga · Mímánsá
Védánta Advaita · Višištádvaita · Dvaita
Neortodoxní školy

Čárváka · Džinismus
Buddhismus
Hínajána · Mahájána
Vadžrajána · Théraváda

Velké osobnosti

Starověk
Kapila · Pataňdžali · Gótama
Kánada · Džaimini · Vjása Márkandéja · Pánini
Středověk
Šankara · Rámánudža · Madhva
Nimbárka · Vallabha · Kéšavadás
Tukárám · Tulsídás · Kabír
Čaitanja Maháprabhu
Novověk
Mahátma Gándhí · Sarvapalli Rádhakrišnan ·  Svámi Vivékánanda · Šrí Aurobindó Rámana Maharši · Svámi Sivananda ·  Ánanda Čómarasvami · Paramahansa Jógánanda ·  Pándurang Šástrí · Ásárámdží Bápu
Editovat šablonu

Advaita-védánta, v dévanágarí अद्वैत वेदान्त , je indická, filosoficko-náboženská škola zastupující čistý monoteismus (filosofie jedné reality). Toto je vyjádřeno sanskrtským souslovím a (ne) dvaita (dva). Sanskrtské slovo "advaita" se vztahuje ke ztotožnění individuálního bytí (átma) s universálním bytím (brahman). [1] [2]

Advaita-védánta, tak jako i ostatní ortodoxní i neortodoxní, filosoficko-náboženské školy védské filosofie, je založena na třech védských spisech nazývaných prasthánatrají a patří sem upanišady, Bhagavadgíta a brahmasútry. Mnoho známých i méně známých autorů psalo komentáře (bhášja) na tyto spisy, ale všeobecně nejuznávanějším je Ádi Šankara, který je přímým pokračovatelem tradice védských mistrů z dávné minulosti. Jeho učitelem byl Gaudapada Adžativáda a sám Šankara měl čtyři žáky Padma-pada, Hasta-malaka, Trotakáčárja a Vartika-kára. Adi Šankara je postavil do čela klášterů matha ve čtyřech hlavních oblastech Indie, aby udržovali nauku jedné reality. Šankara sám napsal komentáře na všechny prasthánatrají v Gaudapadija-karikas. Známé jsou také filosofická pojednání o védántské filosofii jedné reality v Upadéša-sáhasrí.

Obsah

[editovat] Základní myšlenky

Podle advaita-védantské filosofické školy jsou tři úrovně pravdivého poznání:

  • Neprojevená (páramárthika) úroveň pravdy, kde exituje brahman jako jediná realita.
  • Účelová (vjávahárika) úroveň pravdy, kde jsou džíva (individuální podstata bytí) a íšvara (universální podstata bytí) účelově na sobě závislí ve hmotném světě.
  • Domnělá (práthibhásika) úroveň pravdy, kde je hmotný svět jenom iluzorní

[editovat] Brahman

Podrobnější informace naleznete v článku Brahman.

Brahman, v dévanágarí ब्रह्मन् , je zcela nepopsatelný základ všeho. [3] Brahman je neměnná, nekonečná a neprojevená realita božské podstaty bytí, hmoty, energie, času a prostoru v tomto vesmíru. V Rgvéda dává brahman vzniknout prvotnímu bytí (hiranjagarbha), které splývá s bohem stvoření Brahmá. Brahmasútry, upanišady a Bhagavadgíta jsou prvním ztělesněním hiranjagarbhy. Zřeci, kteří komponovali upanišady, si uvědomili, že átma a brahman jsou jedno a totéž:

  • jatínám brahma bhavati sárathih - "všechno to, co je, je brahman". [4]
  • ešá brahmi sthitih - "toto je spočinutí v brahman". [5]

[editovat] Íšvara

Podrobnější informace naleznete v článku Íšvara.

Íšvara (v dévanágarí ईश्वर ) je hinduistický filosofický koncept nejvyššího Pána světa a osobního boha bez jakéholiv závislosti na náboženském směru. [6] Doslova znamená sanskrtský slovní kořen iš vládnout nebo ovládat. Indičtí myslitelé, ršiové a světci definují Íšvara jako věčného, jedinečného, všemocného a vševědoucího Pána světa. Toto smýšlení je promítnuto do čtyř ortodoxních filosofický škol njája, vaišéšika, jóga a védánta. Sánkhja a mímánsá koncept Íšvara neznají. V advaita-védánta je Íšvara inkarnace božstva Višnu a uctíván jako osobní bůh, který udržuje zákon karmy.

[editovat] Átma

Podrobnější informace naleznete v článku Átma.

Átma nebo též átman (v dévanágarí आत्म, stř. rod, přepisované s malým počátečním písmenem) je hinduistický termín označující nejvnitřnější „já“ jedince a do češtiny překládá také jako „individuální bytí“ nebo „duše“. Átma se objevuje také v buddhistické filosofii, kde ale nabývá mírně odlišného významu (viz též anátma). Termín je poprvé plně rozebírán v upanišadách, jejichž základním poselstvím je totožnost átma a brahma, tedy totožnosti individuálního já s nejzazším, nepopsatelným vesmírným principem. [7] Základem je tedy poznání átma a zjištění, že je vskutku totožné z brahma. Tak je možno dosáhnout vysvobození (mókša) z koloběhu životů (samsára). Toto poznání není pouhé intelektuální poznání, ale prožitek této jednoty, kterého je možno dosáhnout různými způsoby (v upanišadách se někdy mluví o meditaci, že vše je átma (Kathópanišad II.12).

[editovat] Májá

Podrobnější informace naleznete v článku Májá.

Májá, v dévanágarí माया , odvozené od sanskrtského slovního kořenu má (míra) znamená v češtině "hmotná iluze nebo klam". [8] Pod vlivem máji si člověk myslí, že může být šťastný v pomíjivém hmotném světě. Příčinou utrpení člověka a jeho neschopnosti být šťastný je májá, pod jejímž vlivem zapomene na svou božskou podstatu.

[editovat] Mókša

Podrobnější informace naleznete v článku Mókša.

Mókša, v dévanágarí मोक्ष, znamená v češtině "osvobození" a vztahuje se v hinduistických náboženstvích a indické filosofii k osvobození z koloběhu zrození a smrti. V buddhismu se užívá termínu nirvána, kde je také základním cílem vysvobození ze samsáry. Cesta k tomuto cíli je ale odlišná. V hinduismu je mókša neprojevený stav čistého vědomí, ve kterém zmizí empirická realita (prostor, čas a kauzalita) a ve kterém splynou hmota a energie.

[editovat] Etický vliv

Pomozte Wikipedii tím, že tuto část vhodně rozšíříte.

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

  1. ↑ Sanskrtské slovo brahman nesmíme zaměňovat se sanskrtským slovem Brahmá, kterému v konceptu božské trojice Brahmá, Višnu a Šiva, náleží úloha stvořitele vesmír u.
  2. ↑ B. Knotková-Čapková a kol.: Základy asijských náboženství I. Univerzita Karlova v Praze 2004, str. 116: "Brahman, stř. rod, nesklonný, malé písmeno, je abstraktní prvek božství - zcela nepopsatelný základ všeho. Postupem času došlo ke konkretizaci tohoto zcela abstraktního principu a tak vznikl zcela konkrétní bůh Brahmá".
  3. ↑ B. Knotková-Čapková a kol.: Základy asijských náboženství I. Univerzita Karlova v Praze 2004, str. 116: "Brahman, stř. rod, nesklonný, malé písmeno, je abstraktní prvek Božství - zcela nepopsatelný základ všeho".
  4. ↑ Rgvéda I.158.6
  5. ↑ Filipský Jan, Vacek Jaroslav, Bhagavadgíta neboli Zpěv Vznešeného, str. 42 2.72
  6. ↑ Heart of Hinduism - Concepts "Ishvara – "controller" often used of God"
  7. ↑ D. Zbavitel: Upanišady. DharmaGaia, Praha 2004, 1. vydání str. 15 (Předmluva).
  8. ↑ Od indo-íránské májá (obdobný) až k avestánské májá s přibližným významem ve smyslu "zázračná síla" nebo nejistým etymologickým významem odvozeným od slovního kořenu maj (vyměnit) nebo od slovního kořenu má (měřit); Mayrhofer, EWAia (1986-2001)

[editovat] Literatura

  • Nikhilananda, Swami, The Upanishads, New York: Ramakrishna-Vivekananda Center; vol. 1, 5. vyd. 1990
  • Zbavitel, Dušan, Upanišady, Ze sanskrtských originálů přeložil a úvodem a poznámkami doprovodil autor, Vydalo nakladatelství DharmaGaia v Praze roku 2004, ISBN 80-86685-34-9
  • Filipský Jan, Vacek Jaroslav, Bhagavadgíta, Votobia Praha 2000, 2. vydání ISBN 80-7220-028-3
  • The principal Upanišads, With introduction and notes by S. Radhakrishnan, ISBN 019-562350-9
  • Prameny Hinduismu, Svazek 1. Védské Hymny, Petr Vavroušek, 3. vydání, ISBN 80-86905-62-0
  • The Bhagavadgítá, With an introductory esay by S. Radhakrishnan, ISBN 004-891028-7
  • De Yoga-Sútras van Pataňjali, met commentaar van Dr.I.K. Taimni, ISBN 90-6175037-7

[editovat] Související články

{{{3}}} Související články obsahuje:
Portál Jóga

[editovat] Externí odkazy

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Advaita-v%C3%A9d%C3%A1nta“