Májá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Serie článků o
Indické filosofii a hinduismu

ÓM
Ortodoxní školy

Njája  ·  Vaišéšika  ·  Sánkhja  ·  Jóga  ·  Mímánsá  ·  Védánta  ·  Advaita  ·  Višištádvaita  ·  Dvaita

Neortodoxní školy

Čárváka  ·  Džinismus  ·  Buddhismus  ·  Hínajána  ·  Mahájána  ·  Vadžrajána  ·  Théraváda

Velké osobnosti

Starověk
Kapila  ·  Pataňdžali  ·  Gótama  ·  Gautama Buddha  ·  Kanáda  ·  Džaimini  ·  Vjása  ·  Márkandéja  ·  Pánini
Středověk
Ádi Šankara  ·  Šrí Rámánudžáčárja  ·  Šrí Madhváčárja  ·  Šrí Nimbárkáčárja  ·  Šrí Vallabháčárja  ·  Tulasí Dása  ·  Čaitanja Maháprabhu
Novověk
A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda  ·  Svámi Dajánanda Sarasvatí  ·  Rabíndranáth Thákur  ·  Mahátma Gándhí  ·  Sarvepalli Rádhakrišnan  ·  Šrí Rámakrišna Paramahamsa  ·  Svámi Vivékánanda  ·  Šrí Aurobindo  ·  Ramana Maharši  ·  Svámi Sivananda  ·  Paramahansa Jógánanda  ·  Mahariši Maheš Jógi  ·  Pándurang Šástrí Áthavalé  ·  Brahmarši Dévrahá Bábá  ·  Meera  ·  Mata Amritanandamayi Devi

Májá, v dévanágarí माया , je pojem z oblasti indických náboženství, který může mít mnoho různých významů.[1]) Podle tradičního podání si člověk vlivem máji myslí, že může být šťastný v pomíjivém hmotném světě. Májá je příčinou utrpení člověka a jeho neschopnosti být šťastný. Vlivem máji člověk zapomíná na svou božskou podstatu a zaplétá se čím dále tím více do zákonitostí karmy. Májá je iluze, trik, přelud, který zmate člověka tak, že si myslí, že věčnost a štěstí lze najít uspokojením tužeb hmotného světa, který je ve skutečnosti pomíjivý a plný utrpení. Účelem védské literatury je vysvobození z tohoto vlivu.

Obsah

Májá v hinduismu [editovat]

V hinduismu se pojem májá objevuje ve všech daršanách. Podle hinduistické tradice povahou hmotného světa je, že čím více člověk touží po hmotných požitcích, tím více je připoutáván spletitostmi máji. Májá je popisována jako překážka, kterou je nutné překonat, chceme-li dosáhnout osvícení (mókša) a tím vysvobození s koloběhu zrození a smrti (samsára). Jáství (ahamkára) a karma jsou síly, kterými májá působí. Májá tedy způsobuje dualitu tím, že átma (individuální bytí) a brahma (vesmírné bytí) nejsou sjednoceny. Povaha tohoto sjednocení má různé aspekty.

Májá v buddhismu [editovat]

Jelikož vše je pomíjivé, je proto strastné, a co je strastné, nemůže být považováno za pravé já. Proto bylo pro Buddhu důležité vymanit se z neustálého koloběhu existence, která je ve své podstatě strastiplná, jelikož vše, co máme rádi, budeme muset jednoho dne opustit. Nikde na světě nemůžeme nalézt místo, kde bychom se mohli v bezpečí ukrýt (čili neexistuje žádné naše pravé já, žádná duše atd.).

Májá v sikhismu [editovat]

V sikhismu je májá jeden ze zakázaných způsobů chování - touha po bohatství. Peníze a majetek si stejně nemůžeme vzít s sebou, když zemřeme.

Související články [editovat]

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. Od indo-íránské májá (obdobný) až k avestánské májá s přibližným významem ve smyslu "zázračná síla" nebo nejistým etymologickým významem odvozeným od slovního kořenu maj (vyměnit) nebo od slovního kořenu (měřit); Mayrhofer, EWAia (1986-2001)

Literatura [editovat]

  • J. Gonda, Four studies in the language of the Veda, Disputationes Rheno-Traiectinae (1959), pp. 119ff, 139ff., 155ff., 164ff.

Externí odkazy [editovat]