Anattá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Anattá (pálí), anátman (sanskrt) se skládá se z dvou slov, an = ne a attá (átman) = duše nebo trvalé já nebo metafyzická substance. Překlad tedy může znít „ne-duše“, „ne-já“, „žádné ego“, „neosobnost“ nebo „bezpodstatnost“. Anattá tvoří základní kámen Buddhova učení. Je to také charakteristický znak buddhismu, který nenaleznete v jiném náboženství. Nicméně se jedná o nejnepochopitelnější, nejmylněji vykládaný a nejpřekrucovanější pojem Buddhovy nauky.

Jde o jeden ze tří základních charakteristických znaků veškeré existence, zbylé dva jsou pomíjivost (aničča, v sans. anitja) a strastiplnost, nebo neuspokojivost (dukkha, v sans. duhkha). Na rozdíl od nich se anattá vztahuje i na nibbánu (v sans. nirvána).

Iluze[editovat | editovat zdroj]

Nejstručněji řečeno, podle této doktríny neexistuje žádná vnitřní podstata jevů sama o sobě, která by byla skutečná a neměnná. Veškeré fenomény jsou iluzorní, jako sen. Také není nic, co bychom mohli označit za vykonavatele autority nad přirozeností jevů. Není žádný hybatel oddělený od dění, nikdo, kdo řídí, ovládá skutečnost, protože vše je produktem neustálého vznikání a zanikání podmíněných jevů.

Prázdné shluky[editovat | editovat zdroj]

Jsme složeni z neustále se měnících shluků mentálních a tělesných procesů, které se dají rozdělit do pěti skupin neboli khand, v sans. skhand. Tyto složky se vzájemně ovlivňují, závisí jedna na druhé a vytváří to, co obvykle považujeme za svoje „já“. Není žádný dohlížitel, hybatel, nositel zkušenosti a žádná esence, kterou bychom mohli najít. Jsou jenom tyto pomíjivé, neuspokojivé a neosobní fenomény. Není nikdo, kdo cítí, je pouze cítění. Není nikdo, kdo poznává, je jen poznávání. Není nikdo, kdo jedná, je pouze jednání. Není nikdo, kdo si je vědom, je pouze vědomí.

Slova jako „JÁ“, „MOJE“, „OSOBNOST“ jsou pouhá konvenční označení, mentální koncepty, která nelze přiřadit k ničemu skutečnému.

Kauzalita[editovat | editovat zdroj]

Nic také nevzniká nahodile bez příčiny, každý jev je podmíněn nějakým jiným jevem (jevy). Protože tyto příčiny jsou samy pomíjivé, i jejich následek musí být pomíjivý. Jediné, co není pomíjivé, je nirvána, která ničím dalším podmíněná není.

Tvrzení o podmíněnosti všech jevů by mohlo způsobit falešný dojem, že buddhismus hlásá fatalismus a pasivitu. Buddha ovšem opakovaně učil, že nirvány nelze dosáhnout pasivně bez vlastního vytrvalého úsilí. I ke vzniku úsilí a námahy nicméně musí být vhodné podmínky.

Nirvána a Anattá velmi úzce souvisí s pojmem „prázdnoty“ (v sans šúnjata). Vadžrajánoví mistří říkají, že prvotní prázdnota všech jevů je jedinou skutečnou realitou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


(pozn. pojmy jsou uváděny v jazyce pálí, není-li uvedeno jinak)