Gelugpa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Khedrubova pátá vize Congkhapy

8. bogdgegén (obrázek od Marzana Šarava)

Gelugpa (tibetsky དགེ་ལུགས་པ་, ve Wylieho transkipci Dge-lugs-pa), neboli "Cesta ctnostné řehole" či "Škola vzorné ctnosti"^[1] je poslední ze čtyř škol tibetského buddhismu^[2], známá též jako Žlutá škola nebo Škola žlutých čepic. Zakladatel školy Congkhapa ve snaze odlišit své stoupence i navenek od mnichů ostatních škol, zavedl nošení žlutých miter.

[editovat] Vznik

Podle buddhistické tradice je zakladatelem školy Gelugpa slavný tibetský reformátor Congkhapa (1357–1419). Congkhapa prostudoval nauky starších škol tibetského buddhismu Kagjüpy, Sakjapy, aby se nakonec vrátil k učení školy Kadampa. V prní řadě začal zdůrazňovat přísné dodržování mnišských pravidel a důkladnou znalost nauk. Také prosadil jako součást výuky mnichů debatování. Žák měl vést debatu se staršími mnichy a za přítomnosti opata na dané téma, které mělo vyústit v jednoznačný závěr v souladu s Buddhovým učením.^[3] Conghapa a jeho žáci vesměs kráčeli ve stopách školy Kadampa, a až po smrti Congkhapy jeho žáci v čele s Gendündubem založili novou školu, známou jako Gelugpa.

Škola Kagjüpa měla v té době již několikátou nástupnickou generaci karmapů, a díky tomu se u laické veřejnosti těšila velké vážnosti. Gelugpa, ve snaze získat si stejnou autoritu, prohlásila právě narozeného Genduna Gjamccha za nástupce prvního opata Gendünduba. Z této nástupnické generace se později vyvinula instituce dalajlámů.

[editovat] Střediska

Tradičními středisky Gelugpy jsou tři velké kláštery v nejbližším okolí Lhasy, a to Gandän, Däpung a Sera. Tyto kláštery byly založeny přímo Congkhapou (Gandän), nebo jeho žáky (Däpung a Sera).

Klášter Gandän

Zimní palác Bogdgegéna v Ulánbátaru

Dalším tradičním střediskem Gelugpy je Tašilhünpo, sídelní klášter pančhenlámy v Žikace.

Nyní je střediskem Gelugpy i Dharamsala v Indii, kde žije současný dalajláma.

[editovat] Představitelé

Nejvýznamnějšími představiteli Gelugpy jsou dalajláma a pančhenláma.

V čele školy však stojí Gandän thipa (Dga'-ldan khri-pa), nejvyšší představený kláštera Gandän. Na rozdíl od dalajlámy či pančhenlámy není Gandän thipa intronizován jako tulku. Jde o volenou hodnost.

Nejvyšším představitelem Gelugpy na území bývalého Vnějšího Mongolska je Bogdgegén.

[editovat] Rozšíření

Gelugpa je dnes nejrozšířenější školou tibetského buddhismu v Tibetu a Mongolsku.

[editovat] Odkazy

[editovat] Citace a reference

↑ WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1. S. 627.
↑ FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc : Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 147.
↑ WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1. S. 627.

[editovat] Zdroje

FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc : Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0.
WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko s přihlédnutím k Přednímu východu. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1.
ŽAGABPA, Cipön Wangčchug Dedän. Dějiny Tibetu. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2001. ISBN 80-7106-410-6.
KOLMAŠ, Josef. Dějiny a duchovní kultura. 1. vyd. Praha : Argo, 2004. ISBN 80-7203-627-0.