Ňingmapa
Ňingmapa (tibetsky རྙིང་མ་, ve Wylieho transkipci Rňing-ma-pa) je jedna ze čtyř hlavních škol tibetského buddhismu.
Obsah |
Vznik [editovat]
Školu založil v 8. století současník krále Thisong Decäna Padmasambhava. Pojmenování ňingma („stará“) se objevilo teprve v 11. století, aby bylo možno odlišit tuto školu od právě vznikajících „nových škol“.[1] Ňingmapa má šest hlavních škol. V čele jedné z těchto škol stojí, od roku 2003 Mindroling Trichen Rinpočhe. Školy Ňingmapy neměly patriarchu. Tato situace nastala díky invazi Číny do Tibetu v roce 1959. Jedním z nejslavnějších mistrů Ňingmapy je v dnešní době Patrul rinpoče.
- J.S.Kyabje Dudjom Rinpoche (1904-1987) – od roku 1960
- J.S.Dilgo Khyentse Rinpoche (1910-1991) – od roku 1987
- J.S.Penor(Pema Norbu)Rinpoche – od roku 1991
- J.S. Mindroling Trichen Rinpoche – od roku 2003
- Trulšhig rinpočhe – od roku 2010
Učení [editovat]
Jádro učení školy Ňingmapa spočívá v nauce zvané dzogčhen. Stoupenci tohoto učení ho považují za poslední, tajné učení Buddhy Gautamy, které zjevil Garab Dorje svému žáku Manjushrimitovi.
Učenci [editovat]
V tradici Nyingma se působili také mnozí velcí učenci. Asi nejdůležitější z nich je Longchen Rabjam (1308-1363). Je autorem mnoha spisů a organizoval všechna do svých dob odkryté Terma ve sbírce "Sto tisíc Nyingmapa tanter". Jeho nejvýznamnější díla jsou: "Sedmero pokladů" (Dzö dün), tři "Cykly uvolnění" (Ngalso Korsum), tři "Cykly přirozeného osvobození" (Rangdröl Korsum) a tři "Vnitřní esence" (Yangtig Namsum). Longchen Rabjam také systematizoval překlad, vycházející z Garab Dorje, Dzogchen-nauk linie Nyingma, které se od té doby učí jako "Longchen Nyingthik" (Srdeční esenze daleké dimenze).
Odkazy [editovat]
Citace a reference [editovat]
- ↑ FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc : Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. s. 319.
Zdroje [editovat]
- FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc : Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0.
- HRABAL, F. R. Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností. Bratislava : CAD PRESS, 1998.
- Berzin - archiv.