Čtyři ušlechtilé pravdy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Čtyři ušlechtilé pravdy (v páli Čattári arijasáččani) tvoří základ Buddhova učení, jejich intuitivní pochopení je předpokladem osvícení - prožitku nibbány (v skt. nirvány).

Buddha je poprvé formuloval v Dhammačakkappavattana-suttě (skt. Dharmačakrapravartana-sútra, překl. sútra o roztočení kola zákona). Dále např. v Saččavibhanga-suttě (překl. sútra o výkladu pravd) vysvětluje Sáriputta, nejvýznamnější Buddhův žák, čtyři ušlechtilé pravdy.

Buddha

Čtyři ušlechtilé pravdy[editovat | editovat zdroj]

  1. Pravda o utrpení (skt. dukkha - utrpení).
  2. Pravda o vzniku utrpení (skt. samudaja - původ, příčina).
  3. Pravda o ustání utrpení (skt. niródha - zánik, zrušení)
  4. Pravda o cestě vedoucí ke konci utrpení (Ušlechtilá osmidílná stezka) (skt. marga - cesta)

Ušlechtilá pravda o utrpení[editovat | editovat zdroj]

Věci v životě jsou neuspokojivé a strastiplné:

  • zrození
  • stárnutí
  • nemoc
  • smrt
  • zármutek
  • nespokojenost
  • bolest
  • neštěstí
  • nepohodlí
  • spojení s tím, co je nepříjemné
  • odloučení od toho, co je příjemné
  • nedosáhnutí/nezískání toho, co si přejeme dosáhnout/získat.

Zkrátka všech pět rovin našeho prožívání, na kterých lpíme, je strastných.

Ušlechtilá pravda o vznikání utrpení[editovat | editovat zdroj]

Příčinou utrpení jsou žádostivosti vedoucí k zachování života a ke znovuzrozování, které doprovází rozkoš a ulpívání na ní, a hledání potěšení v různých pomíjivých věcech; tedy žádostivost po smyslových rozkoších, po bytí a po zániku (toho co nechceme).

Poznámka: tato žádostivost, spojená s ulpíváním, zaslepeností a nenávistí, váže bytosti v koloběhu utrpení v Samsáře. Příčiny vzniku utrpení jsou do detailu popsány v naukách 12 článků řetězu podmíněného vznikání. Smysly v buddhistickém pojetí zahrnují i mysl, smyslové rozkoše zde nejsou jen ty tělesné. Pro porovnání: Samjódžana

Ušlechtilá pravda o zaniknutí utrpení[editovat | editovat zdroj]

Utrpení je možné učinit konec úplným zničením a zaniknutím právě této žádostivosti. Jejím opuštěním a zanecháním, osvobozením se a neulpíváním na ní.

Poznámka: zánik žádostivosti se vykládá (např. v rámci Théravády) jako zbavení se hlavních kořenů utrpení - zaslepenosti (móha), lpění (lóbha) a nenávisti (dósa).

Ušlechtilá pravda o stezce vedoucí k zaniknutí utrpení[editovat | editovat zdroj]

“Je to tato Ušlechtilá osmidílná stezka, totiž správné (pravé):

  • chápání, (pochopení)
  • myšlení, (zamýšlení, záměr)
  • mluva, (mluvení)
  • konání, (jednání)
  • živobytí, (životospráva)
  • snažení, (úsilí)
  • uvědomění, (pozornost, všímavost)
  • soustředění.
A co je správné chápání?
Pochopit utrpení, pochopit vznikání utrpení, pochopit zaniknutí utrpení, pochopit stezku, vedoucí k zaniknutí utrpení; to je správné chápání.
A co je správné myšlení?
Myšlení oproštěné od žádosti, od zlovůle, od krutosti; to je správné myšlení.
A co je správná mluva?
Zdržovat se lhaní, pomlouvání, drsné řeči, planého tlachání; to je správná mluva.
A co je správné konání?
Zdržovat se zabíjení a braní toho, co není darováno, vystříhat se nepříslušných pohlavních styků; to je správné konání.
A co je správné živobytí?
Když ušlechtilý žák, který se vyhne nesprávnému způsobu nabývání živobytí, nabývá své živobytí správným způsobem života; to je správné živobytí.
A co je správné snažení?
Tu ušlechtilý žák v sobě vzbudí vůli vyhnout se vzniku zlých, škodlivých stavů mysli; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a úsilí.
Vzbudí v sobě vůli překonat zlé, škodlivé stavy, které v něm již vznikly; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a usiluje.
Vzbudí v sobě vůli vyvinout blahodárné stavy, které v něm ještě nevznikly; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a usiluje.
Vzbudí v sobě vůli uchovat si již vzniklé blahodárné stavy, aby je nezanedbával, ale přivedl k růstu, ke zrání a dokonalému rozvoji; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a usiluje. To je správné snažení.
A co je správné uvědomění?
Tu ušlechtilý žák vytrvale soustředí pozornost na tělo, uvědomuje si právě a jen tělo;
na pocity, uvědomuje si právě a jen pocity;
na mysl, uvědomuje si právě a jen mysl;
na dharmu, uvědomuje si právě a jen dharmu; horlivě, s jasným pochopením a bděle přítomně, opustiv chamtivost i znechucenost ve vztahu ke světu. To je správné uvědomění.
A co je správné soustředění?
Tu ušlechtilý žák, odvrácen od smyslových předmětů, od neprospěšných věcí, dosáhne prvního vnoru, které vzniká z odpoutání, provázeno rozjímáním a naplněno povznesením a radostí.
Po odeznění myšlenkových pochodů a rozjímání, když bylo dosaženo klidu a sjednocení mysli, dosáhne žák druhého vnoru, které vzniká ze soustředění a naplněno povznesením a radostí.
Po odeznění nadšení prodlévá žák s vyrovnanou myslí, bdělý a jasně přítomný a zažívá v sobě onen pocit, o kterém Vznešený praví „Šťastný je, kdo prodlévá s vyrovnanou myslí a bdělostí“. Tak dosáhne třetího vnoru.
Když se žák odpoutal od potěšení i bolesti a dřívějších radostí a strázní, vstoupí žák do stavu mimo štěstí a utrpení a dosáhne tak čtvrtého vnoru, které je očištěno duševní rovnováhou a uvědoměním. To je správné soustředění.

To je ušlechtilá pravda o stezce, vedoucí k zaniknutí utrpení…”

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]