Džhána

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

(Přesměrováno z Dhjána)
Skočit na: Navigace, Hledání
{{{3}}} Související články obsahuje:
Portál Buddhismus

Výběr článků o
buddhismu


Image:Lotus75.png

Historie buddhismu

Buddhismus (časová osa)

Základní pojmy

Tři klenoty
Čtyři ušlechtilé pravdy
Nirvána · Patičča samuppáda
Anattá · Dukkha · Aničča
Pět složek · Znovuzrozování
Bódhi · Bódhičitta

Významné postavy

Siddhártha Gautama
Buddhovi žáci
Buddhističtí filozofové

Praxe a její cíle

Buddha · Bódhisattva
Arahant · Arija magga
Ušlechtilá osmidílná stezka
Páramitá · Džhána
Mahámudra

Významné školy

Théraváda
Zen Čchan Son
Dzogčhen · Karma Kagjü
Čistá země

Trojí členění buddhismu

Hínajána
Mahájána
Vadžrajána

Texty

Tipitaka · Vinaja
Sutta Pitaka · Abhidhamma
Mahájánové sútry
Buddhistické tantry

Portál Buddhismus

Editovat šablonu

Džhána (jhána, jhana, dhyana, dhjána, čchan, zen) je jedním z klíčových pojmů v buddhismu a hinduismu. Označuje vysokou míru soustředění, někdy se proto překládá jako pohroužení.

Původní pálijský termín džhána označuje stav v němž mysl nehnutě spočívá u jediného předmětu. Dočasně je potlačeno pět překážek (nívarana), tedy smyslná touha (káma-čhanda), nenávist (vjápáda), nepokoj a výčitky (udača a kukuča), strnulost a malátnost (thína-middha) a pochybovačnost (vičikiččhá).

V mahájáně je dhjána (sanskrt) řazena mezi tzv. 6 (případně 10) páramit (dokonalostí).

[editovat] Klasifikace džhán

Džhány se dělí do dvou základních skupin na rúpa-džhány a arúpa-džhány.

Při dosahování rúpa-džhány si meditující bere za předmět soustředění některý z 40 Buddhou doporučených předmětů, například sledování nádechu a výdechu. Rúpa znamená tělesnost a tyto předměty by měly být poměrně snadno dosažitelné.

Míra pohroužení je charakterizována počtem zbytkových mentálních procesů (džhán´-anga). Při první džháně zůstává v mysli myšlenkové pojímání meditačního předmětu(vittaka), pojímání jeho charakteristik (vičára), nadšení (píti), štěstí (sukkhá) a jednovrcholovost mysli (čitta-ekaggatá). Žádné jiné procesy nejsou v mysli přítomny.

Při druhé džháně se procesy v mysli dále redukují. Zůstává pouze nadšení, štěstí a jednovrcholovost mysli.

Ve třetí džháně je přítomno vyrovnané štěstí a jednovrcholovost mysli.

Čtvrtá džhána je charakterizována jednovrcholovostí mysli a vyrovnaností(upekkhá).

Arúpa-džhány jsou vyšší džhány dosažitelné až po zvládnutí čtvrté džhány. Arúpa znamená nehmotný nebo netělesný.

1. arúpa-džhána si bere za předmět vnímání nekonečnosti prostoru (ákása-anaňča-ájatana).

2. arúpa-džhána si bere za předmět oblast nekonečnosti vědomí (viňňan´-aňča-ájatana).

3. arúpa-džhána si bere za předmět oblast nicoty (ákiňčaňňa-ájatana)

4. arúpa-džhána si bere za předmět oblast ani vnímání ani nevnímání (neva-saňňá-na-asaňňá-ájatana)

I u arúpa-džhán platí že je dočasně překonáno všech pět výše jmenovaných překážek (nívarana).

[editovat] Poznámky

BUDDHISTICKÉ
DOKONALOSTI
 
10 dokonalostí
dána
síla
nekkhamma
paňňá
virija
khanti
sačča
adhitthána
mettá
upekkhá
   
 6 dokonalostí 
dána
šíla
kšánti
vírja
dhjána
pradžňá
 
Barevné položky se v seznamech shodují.

Tento popis džhán odpovídá theravádovému přístupu. V novějších školách se lze setkat s klasifikací džhán do deseti stupňů namísto osmi. Někdy je džhána mylně považována za probuzení/osvícení, tedy za summum bonum buddhismu. Existuje však tzv. lókutara-džhána nejvyšší forma džhány, kdy si mysl bere za meditační předmět nirvánu (nibbánu).

Slova čchan a zen jsou obě odvozena od slova džhána, respektive jeho sanskrtské podoby dhjána. Přesto je jejich význam posunutý a fakticky pojmu džhána neodpovídají.

[editovat] Externí odkazy

  • [1] Jak dojít k první džháně…