Václav Smetáček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pražské dechové kvinteto, asi 1931 (zleva doprava: Václav Smetáček – hoboj, Vladimír Říha – klarinet, Rudolf Hertl – flétna, Otakar Procházka – lesní roh, Karel Bidlo – fagot)
Příbuzenstvo
syn Pavel Smetáček
syn Ivan Smetáček
vnuk Štěpán Smetáček

PhDr. Václav Smetáček (30. září 1906, Brno18. února 1986, Praha) byl významný český hobojista, sbormistr, hudební vědec, hudební skladatel, dirigent a hudební pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Náhrobek Václava Smetáčka na Vyšehradském hřbitově

Po studiích na konzervatoři a na gymnáziu (obě školy řádně ukončil maturitou) působil v letech 19301933 jako hobojista České filharmonie, od roku 1928 do roku 1956 působil jako zakladatel a umělecký vedoucí českého Pražského dechového kvinteta. V roce 1928 začal studovat na Karlově univerzitě hudební vědu a estetiku, kde promoval v roce 1933. Zároveň s tím studoval hudební komponování a dirigování na pražské konzervatoři.

V letech 19341939 působil jako zástupce sbormistra v pěveckém souboru Pražský hlahol, zároveň s tím začínal dirigovat v nově založeném Orchestru FOK, pracoval také v Československém rozhlasu. V roce 1942 převzal post šéfdirigenta Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, kde pak působil prakticky až do své smrti. Po 2. světové válce začal také učit jak na konzervatoři, tak na AMU, kde byl i šéfem školního orchestru. Jako dirigent začal hostovat u České filharmonie a u jiných renomovaných zahraničních symfonických orchestrů. Byl znám jako velký propagátor díla Bedřicha Smetany, cyklus symfonických básní Má vlast naučil celou řadu zahraničních orchestrů.

Jednalo se o neuvěřitelně pracovitého, vitálního a energického muzikanta, který během svého života dokázal paralelně vykonávat velké množství uměleckých činností. V roce 1976 byl jmenován národním umělcem.

Jeho synové Pavel a Ivan Smetáčkovi jsou významní čeští jazzoví muzikanti.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Václav Smetáček ve Wikimedia Commons