Václav Smetáček
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| syn | |
| syn | |
| vnuk | |
.jpg)
PhDr. Václav Smetáček (30. září 1906, Brno – 18. února 1986, Praha) byl významný český hobojista, sbormistr, hudební vědec, hudební skladatel, dirigent a hudební pedagog. Po studiích na konzervatoři a na gymnáziu (obě školy řádně ukončil maturitou) působil v letech 1930–1933 jako hobojista České filhamonie, od roku 1928 do roku 1956 působil jako zakladatel a umělecký vedoucí českého Pražského dechového kvinteta. V roce 1928 začal studovat na Karlově univezitě hudební vědu a estetiku, kde promoval v roce 1933. Zároveň s tím studoval hudební komponování a dirigování na pražské konzervatoři. V letech 1934 až 1939 působil jako zástupce sbormistra v pěveckém souboru Pražský hlahol, zároveň s tím začínal dirigovat v nově založeném Orchestru F.O.K., pracoval také v Československém rozhlasu. V roce 1942 převzal post šéfdirigenta Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, kde pak působil prakticky až do své smrti. Po 2. světové válce začal také učit i jak na konzervatoři tak i na AMU, kde byl také šéfem školního orchestru. Jako dirigent začal hostovat u České filharmonie i u jiných renomovaných zahraničních symfonických orchestrů. Byl znám jako velký propagátor díla Bedřicha Smetany, cyklus symfonických básní Má vlast naučil celou řadu zahraničních orchestrů. Jednalo se o neuvěřitelně pracovitého, vitálního a energického muzikanta, který během svého života dokázal paralelně vykonávat velké množství uměleckých činností. Jeho synové Pavel a Ivan Smetáčkovi jsou významní čeští jazzoví muzikanti.
