Pantograf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o mechanickém zařízení. O sběrači proudu pojednává článek sběrač proudu.

Pantograf je mechanické zařízení, které umožňuje výsuvný pohyb a několikanásobné zvětšení své délky v jednom směru. Skládá ze soustavy spojených pák, které tvoří jeden nebo několik kosočtverců.

Původně byl pantograf pomůcka při rýsování, což vyjadřuje i etymologický význam slova. Pantós je genitiv řeckého slova pas = všechen, gráfos je činitelské jméno od slovesa gráfo = píšu, škrábu, kreslím.[1] Metaforicky se název přenesl na označení samotného technického principu a dále na jiné způsoby jeho využití.

Slovo pantograf se nyní používá především pro druh konstrukce sběračů elektrických lokomotiv a tramvají. V metonymicky přeneseném významu se na železnici jako pantograf začaly lidově nazývat elektrické jednotky řad EM 475.0, 1 a 2 a postupně i další. Do úřední mluvy se toto označení vloudilo v podobě „pantografová jednotka“, kteréžto označení je možno slyšet zejména ze staničního rozhlasu na Masarykově nádraží v Praze.

Mechanický princip pantografu se však používá i jako součást jiných polohovacích, výsuvných nebo skládacích mechanismů a zařízení.

Využití pantografu[editovat | editovat zdroj]

Kreslení[editovat | editovat zdroj]

Pantograf jako výtvarnická pomůcka. Science museum London.

Původně byl pantograf používán pro mechanické překreslování, zvětšování a zmenšování výkresů. Využívalo se toho, že páky pantografu udržují konstantní poměr vzdáleností mezi jednotlivými spojovacími body.

Sběrač proudu[editovat | editovat zdroj]

Pantografem je označován pantografový sběrač proudu kolejových vozidel, který sloužící pro přenos elektrické energie z trolejového vedení (troleje) do vozidla.

Související informace naleznete také v článku Sběrač proudu.

Ve strojírenství[editovat | editovat zdroj]

Ve strojírenství se pantograf využívá na popisování obrobků. Stroj má dva stoly, jeden stůl s rybinovitými drážkami, do kterých se vsouvají písmena, vyrytá v mosazné plošce a na druhý stůl s T drážkami se upevňuje obrobek nebo veškeré druhy svěráků. Potom je přes čtyřramenný systém s čtyřmi klouby přenášen pohyb jehly v mosazných písmenech na psací jehlu. Je možné nastavovat několik velikostí písmen tím, že se mění délka ramen. Pro psaní se používá jehla ve tvaru kužele, ale je přesně v polovině ubroušena, takže z čela vypadá jako půlkruh. Stroj je většinou vysokootáčkový 2000-20000ot/min.

Jiná použití[editovat | editovat zdroj]

Použití pantografu je mnohem rozšířenější - pantografového mechanismu využívají například polohovatelné lampy a zrcadla, dále některé typy výsuvných mříží, skládací věšáky, montáže pro triedry určené k astronomickému pozorování, atd.

Na principu pantografu fungují i některá strojní zařízení, například některé typy vysokozdvižných plošin.

Pantografy se spolu s počítačem řízenými plottery (CNC stroji) řadí mezi stroje na gravírování.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiří Rejzek: Český etymologický slovník. Nakl. Leda, Voznice, 2001.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]