Johann Thurnher

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Johann Thurnher
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1891
Poslanec Vorarlberského zemského sněmu
Ve funkci:
1870 – 1902
Stranická příslušnost
ČlenstvíHohenwartův klub (Strana práva)
Liechtensteinův klub

Narození10. prosince 1838
Haselstauden
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. listopadu 1909
Dornbirn
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Johann Thurnher, též Johannes Thurnher (10. prosince 1838 Haselstauden[1][2]22. listopadu 1909 Dornbirn[1][2]), byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti z Vorarlberska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rolnické rodiny. Působil jako kupec a obchodník s vínem. Byl dvakrát ženatý. Měl deset dětí. Vychodil národní školu v Haselstauden, dvoutřídní nižší reálnou školu v Dornbirnu a obchodní školu v Lindau. Nastoupil do obchodu s vínem svého strýce jako účetní. Později podnik rozšířil na obchod se sklem a porcelánem.[2]

Byl aktivní i veřejně a politicky. Vedl noviny Die Vereinsblüthen (později Landbote). V roce 1888 inicioval vznik učitelského ústavu. Byl členem zemské školní rady a roku 1870 spoluzakladatelem katolického tiskového spolku.[2]

Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii venkovských obcí ve Vorarlbersku, obvod Feldkirch, Bludenz, Montafon. Slib složil 10. prosince 1873. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1879 a volbách roku 1885.[3] V roce 1873 se uvádí jako Johann Thurnher, obchodník, bytem Dornbirn.[4]

V roce 1873 zastupoval v parlamentu opoziční blok.[5] Byl členem poslaneckého Hohenwartova klubu (tzv. Strana práva, která byla konzervativně a federalisticky orientována).[6] Po volbách do Říšské rady roku 1885 se uvádí jako člen Liechtensteinova klubu, který byl katolicky orientován.[7] V roce 1890 se ovšem již uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti.[8]

Od roku 1870[2] zasedal jako poslanec Vorarlberského zemského sněmu, kde zastupoval konzervativní blok.[1] Zvolen byl za kurii venkovských obcí, obvod Feldkirch, Dornbirn. Zemským poslancem byl až do roku 1902. V letech 1871–1902 byl také členem zemského výboru.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c WANDRUSZKA, Adam; URBANITSCH, Peter. Die Habsburgermonarchie 1848-1918: Verfassung und Parlamentarismus. Die regionalen Repräsentativkörperschaften. [s.l.]: Österreichische Akademie der Wissenschaften, 2000. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 1867. (německy) 
  2. a b c d e f Schema zur Erfassung der Vorarlberger Landtagsabgeordneten [online]. vorarlberg.at [cit. 2015-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (německy) 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=448&size=45
  5. Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  6. Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online. 
  7. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  8. Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.