Politický systém Maďarska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Országház - symbol demokratického Maďarska

Maďarsko je zastupitelská demokracie, parlamentní republika s vícestranickým systémem.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vláda Maďarska.

Vrcholovým orgánem exekutivy je vláda, kterou tvoří předseda vlády, místopředsedové a ministři. Vláda je odpovědná Zemskému sněmu – Országgyűlés, který ji vyslovuje důvěru. Parlament může konstruktivně vyjádřit nedůvěru vládě.

Vlády Maďarska[editovat | editovat zdroj]

Parlamentní cyklus Název Premiér (strana) Od Do Vládní koalice Ideologie
1990–1994
(volby 1990)
Vláda Józsefa Antalla József Antall (MDF) 23. květen 1990 12. prosinec 1993 MDFFKgPKDNP Pravice
Vláda Pétera Borosse Péter Boross (MDF) 13. prosinec 1993 14. červenec 1994
1994–1998
(volby 1994)
Vláda Gyuly Horna Gyula Horn (MSZP) 15. červenec 1994 5. červenec 1998 MSZPSZDSZ Levice
1998–2002
(volby 1998)
První vláda Viktora Orbána Viktor Orbán (Fidesz) 6. červenec 1998 26. květen 2002 FideszFKgPMDF Pravice
2002–2006
(volby 2002)
Vláda Pétera Medgyessyho Péter Medgyessy (nestraník) 27. květen 2002 29. září 2004 MSZPSZDSZ Levice
První vláda Ference Gyurcsánye Ferenc Gyurcsány (MSZP) 4. říjen 2004 9. červen 2006
2006–2010
(volby 2006)
Druhá vláda Ference Gyurcsánye 9. červen 2006 14. duben 2009
Vláda Gordona Bajnaie Gordon Bajnai (nestraník) 14. duben 2009 29. květen 2010 MSZP (– SZDSZ) Úřednická vláda
2010–2014
(volby 2010)
Druhá vláda Viktora Orbána Viktor Orbán (Fidesz) 29. květen 2010 9. květen 2014
(5. červen 2014)
FideszKDNP Pravice
2014–2018
(volby 2014)
Třetí vláda Viktora Orbána 10. květen 2014 18. květen 2018
2018–2022
(volby 2018)
Čtvrtá vláda Viktora Orbána 18. květen 2018 24. květen 2022
2022–2026
(volby 2022)
Pátá vláda Viktora Orbána 24. květen 2022 současnost

Prezident[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Prezident Maďarska.

Prezident Maďarska je oficiální hlavou státu. Prezident je volen parlamentem v tajných volbách na 5 let a může být zvolen na dvě po sobě následující období. Kromě jiných pravomocí může prezident bez omezení iniciovat uspořádání referenda, jmenuje a odvolává některé významné činitele a má právo udělit milost. Pro většinu jeho rozhodnutí je potřebná kontrasignace (spolupodepsání) premiéra či příslušného ministra. Funkce prezidenta MR je především reprezentativní, neboť pro maďarský politický systém je charakteristická silná pozice předsedy vlády.

Seznam prezidentů[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam prezidentů Maďarska.

Seznam prezidentů Maďarska od pádu komunismu v roce 1989:

1: Prozatímní prezident do prvních svobodných voleb 1990.
2: Předseda Országgyűlés vykonával prezidentské pravomoci do doby obsazení úřadu.

Parlament , zastaralé informace[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Maďarský parlament.
Zasedací místnost parlamentu

Jediným zákonodárným orgánem Maďarska je jednokomorový parlament – Országgyűlés o 386 poslancích, volených každé čtyři roky, vždy na jaře.

Országgyűlés schvaluje ústavu a zákony a určuje hlavní linie sociální a hospodářské politiky Maďarska. Stará se o vyváženost státních financí, schvaluje státní rozpočet, dohlíží na jeho dodržování, schvaluje vládní program, ratifikuje mezinárodní smlouvy. Parlament hraje v politickém systému Maďarska stěžejní úlohu a díky volebnímu systému se pravidelně opírá o silnou parlamentní většinu. Parlament může vyhlásit také referendum, jehož výsledek je pro parlament závazný, pokud se referenda zúčastní minimálně 50% voličů.

Volební systém[editovat | editovat zdroj]

Maďarský parlamentní volební systém je velice složitý. Jedná se o kombinaci tří volebních systémů: relativního a absolutního většinového, ale také systému celostátní a regionální kandidátky. Cílem je zajistit vládnoucí koalici stabilní většinu v parlamentu a zároveň umožnit vstup osobnostem a zástupcům menšin. Volby jsou dvoukolové, konají se každé čtyři roky, vždy na jaře.

Zvolit všech 386 poslanců je možno třemi způsoby. Prvních 176 mandátů je rozděleno v jednomandátových obvodech dvoukolovým většinovým principem. Do druhého kola postupují ti kandidáti, kteří při minimálně 50% účasti získali v prvním kole alespoň 15% hlasů (minimálně však tři). Ve druhém kole stačí ke zvolení prostá většina hlasů při 25%. Druhou možností, jak být zvolen, jsou župní listiny politických stran, kterými je zvoleno 152 poslanců. Pro sestavení župní listiny jsou ustavena přísná pravidla, strana musí mít dostatek kandidátů v předem určené struktuře, proto župní kandidátky staví pouze nejsilnějších pár stran. Pro rozdělení mandátů se používá Hagenbach-Bischoffova metoda. Aby byly volby platné, tak i zde musí být splněna podmínka 50% účasti (jinak se volby opakují). Každý volič má v maďarských parlamentních volbách dva hlasy. Jedním vybírá z regionálních kandidátek, druhým volí v jednomandátovém obvodě konkrétní osobnost. Zbylých 58 mandátů je přiděleno podle poměru k počtu tzv. frakčních hlasů systémem celostátních kandidátek zvaných kompenzační listiny. Všechny hlasy, které nevedly ke zvolení poslance, nepropadají, nýbrž se na celostátní úrovni sečtou a podle těchto sum jsou pomocí d’Hondtovy metody přeměněny na mandáty. V obou poměrných systémech (regionálních i celostátních kandidátkách) platí od roku 1994 pětiprocentní klauzule.

Maďarský volební systém obsahuje několik omezení, například registrace kandidáta v jednomandátovém obvodu je podmíněna shromážděním 750 podpisů, registrace stranické kandidátní listiny ve vícemandátovém obvodu je podmíněna registrací kandidátů téže strany v minimálně jedné čtvrtině jednomandátových obvodů a nakonec kandidátka strany může být zařazena do celostátního obvodu jen, když tatáž strana zaregistruje své kandidátky v minimálně sedmi vícemandátových obvodech.[1][2]

Složení parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Současné složení maďarského parlamentu po volbách 2010:

Parlamentní strany od voleb 2010
Strana Český překlad Počet
mandátů
Předseda
strany
Předseda
parlamentní frakce
Fidesz – Magyar Polgári Szövetség (Fidesz) Fidesz – Maďarská občanská unie 227[3] Viktor Orbán János Lázár
Magyar Szocialista Párt (MSZP) Maďarská socialistická strana 59 Attila Mesterházy Attila Mesterházy
Jobbik Magyarországért Mozgalom (Jobbik) Hnutí za lepší Maďarsko 47 Gábor Vona Gábor Vona
Kereszténydemokrata Néppárt (KDNP) Křesťanskodemokratická lidová strana 36[3] Zsolt Semjén Péter Harrach
Lehet Más a Politika (LMP) Je možná jiná politika 16 András Schiffer
Független Nezávislí 1 Oszkár Molnár

Politické strany[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Politické strany v Maďarsku.

Maďarské politické spektrum bylo od roku 1990 postupně redukováno a dnes mu dominuje několik politických stran z nichž nejsilnější jsou levicová MSZP a pravicový Fidesz. Nadále existuje tendence směřování k bipolárnímu systému.

Přehled nejvýznamnějších politických stran v Maďarsku (řazeno abecedně):

Zkratka Název Český překlad
Centrum Centrum Párt Strana Centrum
Fidesz-MPS Fidesz – Magyar Polgári Szövetség Fidesz – Maďarská občanská unie
FKgP Független Kisgazda-, Földmunkás- és Polgári Párt Strana nezávislých malorolníků, zemědělských dělníků a občanů.
Jobbik Jobbik Magyarországért Mozgalom Hnutí za lepší Maďarsko
KDNP Kereszténydemokrata Néppárt Křesťanskodemokratická lidová strana
LMP Lehet Más a Politika Politika může být jiná
MDF Magyar Demokrata Fórum Maďarské demokratické fórum
MIÉP Magyar Igazság és Élet Pártja Strana maďarské spravedlnosti a života
MKMP Magyar Kommunista Munkáspárt Maďarská komunisitcká dělnická strana
MSZP Magyar Szocialista Párt Maďarská socialistická strana
SZDSZ Szabad Demokraták Szövetsége Svaz svobodných demokratů – Maďarská liberální strana

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky - Vnitropolitická charakteristika [online]. Dostupné online. 
  2. EUROSKOP.cz - Maďarsko - Politický systém [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-20. 
  3. a b Pro parlamentní volby 2010 vytvořily strany Fidesz a KDNP společnou kandidátku jako Fidesz-KDNP a společně získaly celkem 263 mandátů.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]