Fidesz - Maďarská občanská unie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fidesz - Maďarská občanská unie
Fidesz – Magyar Polgári Szövetség
Zkratka: Fidesz, Fidesz-MPS
Datum založení: 30. březen 1988
Předseda: Viktor Orbán
Tiskový mluvčí: Péter Szijjártó
Sídlo: Visi Imre u. 6.
1089 Budapest
(Polgárok Háza)
Ideologie: Občanská demokracie
Konzervatismus
Křesťanská demokracie
Evropská strana: Evropská lidová strana
Politická skupina EP: Evropská lidová strana
Mládežnická organizace: Fidelitas
Slogan: Új többség, erős Magyarország
Barvy: Oranžová
Volební výsledek: 52,73% (volby 2010)
Zisk mandátů ve volbách
Maďarský parlament
117 / 199
Evropský parlament
11 / 21
Oficiální web
fidesz.hu

Fidesz – Maďarská občanská unie, zkráceně Fidesz, (maďarsky: Fidesz – Magyar Polgári Szövetség) je parlamentní pravicová politická strana v Maďarsku.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jako název strany se nejčastěji všeobecně používá Fidesz.

Vývoj názvu strany:
Název Zkratka Překlad Období
Fiatal Demokraták Szövetsége Fidesz Svaz mladých demokratů 19881995
Fidesz – Magyar Polgári Párt Fidesz – MPP Fidesz – Maďarská občanská strana 19952003
Fidesz – Magyar Polgári Szövetség Fidesz – MPS Fidesz – Maďarská občanská unie od roku 2003

Historie[editovat | editovat zdroj]

Fiatal Demokraták Szövetsége (1988-1995)[editovat | editovat zdroj]

Původní sídlo Fideszu

Fidesz byl založen dne 30. března 1988 třiceti sedmi mladými intelektuály a univerzitními studenty v areálu Odborného semináře Istvána Bibó Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti,[1] jako nezávislá mládežnická organizace, protiklad ke komunistickému svazu mládeže KISZ.[2] Jelikož členy v té době byli jen studenti a mladí lidé pojmenovali svou organizaci jednoduše Fiatal Demokraták Szövetsége, česky Svaz mladých demokratů. Dokonce byla stanovena horní věková hranice členství 35 let. Tato podmínka byla na sjezdu v roce 1993 zrušena. Fidesz se ihned stal jedním z nejvýznamnějších hnacích motorů pádu komunismu v Maďarsku. Rovněž již od počátku svého působení měl kontakty na česká protikomunistická hnutí. Někteří členové Fidesz se dokonce osobně účastnili posledních protestních akcí proti 21. srpnu 1968 na pražských ulicích.[3]

V prvních svobodných volbách 1990 volilo Fidesz v prvním kole 8,95 % voličů. Strana se tak dostala do parlamentu s 21 mandáty a stala se opozicí vůči tehdy vládnoucí koalici v čele s MDF.

Prvním předsedou strany byl v roce 1993 zvolen zakládající člen Viktor Orbán. V té době vystupoval on i strana ještě v duchu liberální politiky. Ovšem po prohraných volbách 1994, kdy Fidesz získal v prvním kole jen 7,02 % hlasů, došlo k výrazné přeměně ideologie strany, spočívající v přechodu od liberalismu k národně-konzervativní orientaci.

Fidesz – Magyar Polgári Párt (1995-2003)[editovat | editovat zdroj]

Výsledky voleb 1998:      Fidesz      MSZP      MDF      FKgP      SZDSZ

Do voleb 1998 šel již Fidesz jako hlavní pravicová strana s programem, jenž obhajoval zájmy celého maďarského národa, včetně Maďarů žijících v zahraničí, požadoval ochranu maďarského jazyka a kultury, hájil význam církví pro soudržnost společnosti či trval na důsledném hájení národních zájmů při vyjednávání vstupu do Evropské unie. Tyto volby Fidesz vyhrál a společně s MDF a FKgP utvořil koaliční vládu. Viktor Orbán se stal na čtyři roky premiérem Maďarské republiky. Pod jeho vedením vstoupilo Maďarsko spolu s Českou republikou a Polskem roku 1999 do vojensko-politického uskupení NATO. Vláda kladla větší důraz na podporu zahraničních Maďarů, což vyvrcholilo dne 19. června 2001 přijetím takzvaného Krajinského zákona, který dává Maďarům žijícím mimo území Maďarska stejná práva, jako mají občané Maďarské republiky.[4] Po celou dobu vlády Fideszu se úspěšně rozvíjela ekonomika, snížila se nezaměstnanost a vzrostly potřeby obyvatelstva. Většina ministrů měla kolem 30. let a měla tak blízko k mladé generaci, rodinám s dětmi, ale také ke starším občanům. Již v lednu 2000 Orbán, jako premiér, odstoupil z funkce předsedy strany a jeho nástupcem se stal László Kövér. V září téhož roku se Fidesz rozešel s Liberální internacionálou a v listopadu získal přídružné členství v Evropské lidové straně.[5]

I přesto, že v dalších volbách 2002 získal Fidesz v koalici s MDF 188 křesel a MSZP jen 178 křesel, stal se opoziční stranou, jelikož vládu utvořila MSZP a SZDSZ, které spolu dohromady měly 198 mandátů. Křeslo předsedy vlády obsadil Péter Medgyessy.

Fidesz – Magyar Polgári Szövetség (2003- )[editovat | editovat zdroj]

Fidesz se v čele s Viktorem Orbánem, (který se v roce 2003 opět stal předsedou strany), vrátil do opozice, kde stále zůstává i po volbách 2006. Ovšem od masivních demonstracích proti premiérovi Ferenci Gyurcsánymu (MSZP) v roce 2006 a stále se zhoršující hospodářské krizi, která v roce 2008 silně zasáhla maďarskou ekonomiku, roste popularita pravicových stran, především Fideszu.[6]

Volební billboard Fideszu

Po ohlášení odstupu premiéra Gyurcsányho dne 21. března 2009 požadoval Fidesz stejně jako prezident republiky László Sólyom vypsání předčasných voleb.[7] Když se 14. dubna 2009 rozhodovalo o zvolení Gordona Bajnaie do úřadu premiéra, asi 5000 příznivců opozičního Fideszu se shromáždilo na náměstí před parlamentem a vyzvali poslance, aby při hlasování Bajnaie nepodpořili. Vyzvali také prezidenta Sólyoma k vypsání nových parlamentních voleb.[8] Poslanci z MSZP a SZDSZ však Bajnaie premiérem zvolili a měl by tedy vést úřednickou vládu až do termínu řádných voleb 2010. Popularita hlavního rivala Fideszu Maďarské socialistické strany se v současnosti pohybuje na historicky nejhorší úrovni od vzniku strany.[9] A tak se Viktor Orbán už v květnu 2009 cítí příštím maďarským premiérem.[10]

Růst popularity pravicových stran a především Fideszu se projevil během voleb do Evropského parlamentu 2009, kdy Fidesz (v koalici s KDNP) získal 14 mandátů a hlavní rival MSZP jen 4 mandáty. Do parlamentu se také dostala krajně pravicová strana Jobbik, která získala 3 mandáty a liberálně konzervativní MDF obhájilo svůj 1 mandát.[11][12]

Volby 2010[editovat | editovat zdroj]

Výsledky voleb 2010:     Fidesz-KDNP (173)     MSZP (2)     Nezávislí (1)
Podrobnější informace naleznete v článku Parlamentní volby v Maďarsku 2010.

Parlamentní volby 2010 byly pro Fidesz nejúspěšnější volby od jeho vzniku. Po zkušenostech z voleb 2006 byla opět vytvořena koalice a společná kandidátka s menší křesťansko-konzervativní Kereszténydemokrata Néppárt jako Fidesz-KDNP. Podle veškerých očekávání ve volbách Fidesz s přehledem zvítězil se ziskem 263 mandátů, což je 68,13%. Získal tak ústavní dvoutřetinovou většinu nutnou ke změně ústavních zákonů a má tedy otevřenou cestu k reformám. Přičemž v jednomandátových obvodech získal 173 mandátů ze 176 celkových, a to 119 hned prvním kole, zbylé ve druhém kole. Dalších 90 hlasů pak získal z republikových a župních kandidátek.

Za Fidesz kandidoval na post premiéra předseda strany Viktor Orbán, který již premiérem byl v letech 19982002.[13] Dne 29. května 2010 se stal v pořadí již osmým premiérem Maďarské republiky.

Dne 29. června 2010 byl novým prezidentem Maďarské republiky zvolen Pál Schmitt. Úřad oficiálně převezme 5. srpna. Hlasovalo pro něj 263 poslanců (Fidesz-KDNP), zatímco jeho protikandidát András Balogh z MSZP získal jen 59 hlasů.[14]

Předsedové strany[editovat | editovat zdroj]

Viktor Orbán při zasedání parlamentu roku 1997

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volby do Národního shromáždění[editovat | editovat zdroj]

Graf voleb 2006
Volby I. kolo II. kolo Počet
mandátů
Mandáty
v %
Úloha v
parlamentu
Počet hlasů Hlasy v % Počet hlasů Hlasy v %
1990 439 481 8,95% 63 0641 1,85%1 21 5,44% Opozice
1994 379 295 7,02% 29 3911 0,69%1 20 5,18% Opozice
1998 1 263 522 28,18% 187 609 38,80% 148 38,34% Vláda
20022 2 306 763 41,07% 2 196 524 49,97% 188 (164)2 48,71% (42,49%)2 Opozice
20063 2 272 979 42,03% 1 511 176 46,65% 164 (141)3 42,49% (36,53%)3 Opozice
20104 2 706 292 52,73% 620 138 53,81% 263 (227)4 68,13% (58,80%)4 Vláda
20145 2 264 780 44,87% 133 (117)5 66,83% (58,80%)5 Vláda

1: Menší úspěšnost z důvodu prospěchu velkých stran.
2: Společná kandidátka Fidesz-MDF. Po volbách byla vytvořena nezávislá parlamentní frakce MDF s 24 poslanci.
3: Společná kandidátka Fidesz-KDNP. Po volbách byla vytvořena nezávislá parlamentní frakce KDNP s 23 poslanci.
4: Společná kandidátka Fidesz-KDNP. Po volbách byla vytvořena nezávislá parlamentní frakce KDNP s 36 poslanci.
5: Společná kandidátka Fidesz-KDNP. Po volbách byla vytvořena nezávislá parlamentní frakce KDNP s 16 poslanci.

Volby do Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů Politická skupina EP Evropská strana
2004 1 457 750 47,40% 12 EPP-ED EPP
2009 1 632 309 56,36% 14 EPP EPP
2009 1 191 163 51,49% 12 EPP EPP

Fidelitas[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Fidelitas.

Fidelitas, celým názvem Fidelitas – az új nemzedék, je mládežnická politická organizace Fideszu. Vznikla v roce 1996 a jejím současným předsedou je Péter Ágh. Partnerskou organizací jsou čeští Mladí konzervativci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Fidesz.hu
  2. PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států - MAĎARSKO. Praha : Nakladatelství Libri, 2005. ISBN 80-7277-269-4. Kapitola Encyklopedicé heslo, s. 122. (Čeština) 
  3. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). ISBN 978-80-7106-616-3. Kapitola 10. ČESKO-MAĎARSKÉ VZTAHY, s. 508. (Čeština) 
  4. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). ISBN 978-80-7106-616-3. Kapitola 9. PROZATIMNÍ EPILOG (1989-2008), s. 432. (Čeština) 
  5. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). ISBN 978-80-7106-616-3. Kapitola 9. PROZATIMNÍ EPILOG (1989-2008), s. 433. (Čeština) 
  6. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). ISBN 978-80-7106-616-3. Kapitola 9. PROZATIMNÍ EPILOG (1989-2008), s. 436. (Čeština) 
  7. Maďarsko může vést muž, který zemi z krize pomohl už jednou. Ihned.cz [online]. , 25. 03 2009. Dostupné online.  
  8. Maďarský parlament potvrdil nového premiéra. CT24.cz [online]. , 14. 04 2009. Dostupné online.  
  9. Maďarský premiér Gyurcsány oznámil rezignaci. Novinky.cz [online]. , 21. 03 2009. Dostupné online.  
  10. Vůdce Maďarské opozice volá po autonomii pro Maďary žijící v zahraničí. Novinky.cz [online]. , 15. 05 2009. Dostupné online.  
  11. 2009 Európai Parlamenti Választások [online]. valasztas.hu. Dostupné online. (Maďarština) 
  12. AZ EURÓPAI PARLAMENT TAGJAINAK VÁLASZTÁSA 2009. június 7. [online]. valasztas.hu. Dostupné online. (Maďarština) 
  13. Orbán a Fidesz kormányfőjelöltje [online]. Origo, 20091003, [cit. 2009-12-04]. Dostupné online. (Maďarština) 
  14. Schmitt Pál nyerte az államfőválasztást [online]. fn.hu, 2010-06-29, [cit. 2010-06-29]. Dostupné online. (magyar) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fidesz – Magyar Polgári Szövetség na maďarské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3.  
  • PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států MAĎARSKO. Praha : Nakladatelství Libri, 2005. 145 s. ISBN 80-7277-269-4.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]