Liberální konzervatismus
Liberální konzervatismus je variantou konzervatismu, která přijímá a spojuje některé hodnoty a postoje liberalismu, zejména v ekonomické oblasti. Liberální konzervatismus proto klade důraz na osobní i ekonomickou svobodu, ale zároveň na tradice, rodinu a národní hrdost. Prosazuje volný trh (Laissez faire), privatizace, menší stát a nízké daně. Tím se, spolu s tvrdším postojem ke kriminalitě, snaží motivovat lidi k pracovitosti a slušnosti. Protože se snaží spojit dva jinak zásadně rozdílné politické přístupy, je možné jej považovat jak za ekonomicko-liberální klon konzervatismu (moderní konzervatismus), tak třeba i jen za přechodný jev nevyhraněnosti části společenských elit.
Velká část dnešních středo-pravicových stran v Evropě jsou právě (dle některých kritiků pouze nominálně) liberálně-konzervativní strany, včetně české ODS či TOP 09.
Historie [editovat]
Definice liberálního konzervatismu se vyvíjela s postupem času a existují i podstatné regionální odlišnosti, například v zemích, kde vznikly silné socialistické strany ke sbližování liberálů a konzervativců docházelo, naopak ve Spojených státech mezi nimi stále existuje zásadní rozdílnost. Původní pojetí liberálního konzervatismu se tak jednoduše stalo moderním konzervatismem, a to hlavně ve Spojených státech. Ve Velké Británii je pojatý více liberálně, tamní Konzervativní strana prosazuje konzervatismus, který je liberální v morálních a sociálních otázkách.
Příklady liberálně-konzervativních stran [editovat]
Za liberálně-konzervativní stranu bývá označován např. francouzský Svaz pro lidové hnutí, italská strana Lidé svobody, španělská Lidová strana, britská United Kingdom Independence Party nebo české Strana svobodných občanů a Občanská demokratická strana