Libertarianismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Libertarianismus je označení pro skupinu politických ideologií, které odmítají donucování a naopak vyzdvihují politickou i obecnou svobodu a aktivitu skrze dobrovolná občanská sdružení či spolky. Dále se zasazují o společnost s minimálními zásahy státu nebo v krajních případech o společnost zcela bez státního zřízení.

Termín libertarianismus se zrodil ve 20. století pro označení moderních zastánců klasického liberalismu, od té doby zahrnul mnoho odlišných přístupů, jako jsou Levicový libertarianismus, Minarchismus nebo Anarchokapitalismus.[1]

Zařazení do politického kontextu[editovat | editovat zdroj]

Libertarianismus navazuje na klasický liberalismus. Pojmem libertariáni se, zejména ve Spojených státech, označují liberálové v evropském slova smyslu. Je tomu tak proto, že se tam pod pojmem liberál obvykle rozumí zástupce sociálního liberalismu. Pod libertarianismus spadají i různé směry anarchismu.

Pravolevé rozštěpení[editovat | editovat zdroj]

Libertariáni se tradičně dělí na levicovou a pravicovou část. Levicoví libertariáni vedou spor o koncept libertarianismu s pravicovými libertariány.

Pravicový libertarianismus[editovat | editovat zdroj]

Do pravicové odnože patří pokračovatelé klasického liberalismu, minarchismu a anarchokapitalismu. Liší se v konkrétních přístupech k problematice státu a vlastnictví. Některé přístupy lze vzájemně kombinovat.

Libertariáni (klasický liberalismus)[editovat | editovat zdroj]

Ve 20. století se někteří liberální teoretičtí ekonomové a političtí filozofové přihlásili k původnímu odkazu klasického liberalismu, který byl, co do významu pojmu, v terminologickém vývoji nahrazen obsahem sociálního liberalismu. Mezi tyto autory patřili Milton Friedman, Ludwig von Mises nebo Friedrich August von Hayek. Ti své teorie založili na ekonomické i společenské prospěšnosti klasického liberalismu zastávajícího volné tržní hospodářství, slabý stát a politickou svobodu. Druhou odnoží těchto původních libertariánů jsou ti, kteří věří, že větší role státu či omezování individuální svobody je porušování přirozených práv člověka. Mezi tyto autory se řadí například Ayn Rand či členové Libertariánské strany USA.

V České republice je klasický liberalismus nebo libertarianismus zastoupen Stranou svobodných občanů vedenou předsedou Petrem Machem.

Anarchokapitalisté[editovat | editovat zdroj]

Anarchokapitalisté odmítají jakýkoli stát, protože zastávají názor, že stát má tendenci neustále narůstat a svůj vliv na ekonomiku neustále rozšiřovat.[2] Stát je totiž monopolem, který má výhradní právo na jurisdikci, obranu a zdanění. Stát bude podle anarchokapitalistů mít vždy tendenci růst a zvětšovat daňové zatížení při současném snížení kvality služeb. Proto nikdy nemůže zajistit efektivní hospodaření tak jako trh. Mezi hlavní představitele patří Murray Rothbard.

Minarchisté[editovat | editovat zdroj]

Minarchisté zastávají přesvědčení, že jediným úkolem vlády (státu) je chránit jednotlivce proti nátlaku a násilí. Stát má mít pouze tři instituce, a to policii, armádu a soudy. Oproti anarchistům tak neruší stát zcela, ale vytyčují mu minimální roli jakéhosi hlídače občany stanovených pravidel. Mezi autory zastávající toto pojetí patří Ayn Rand, Robert Nozick nebo George Reisman.

Levicový libertarianismus[editovat | editovat zdroj]

Mezi levicové libertariány se řadí anarchokomunisté, anarchokolektivisté a mutualisté. Asi nejznámějším představitelem libertariánské levice je vědec a politický aktivista Noam Chomsky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pavel Dvořák: Libertarianismus jako liberalismus 2.0, libertarian.cz, 12. 8. 2010
  2. Pokračující růst státu v hospodářsky vyspělých zemích, Higgs, Robert: Politická ekonomie strachu, překlad z angličtiny: Josef Šíma, Praha, 2006, společně Alfa Publishing, ISBN 80-86851-33-8, a Liberální institut, ISBN 80-86389-43-X.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]