Liberální institut

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Liberální institut (LI) je česká nestátní, nezávislá, nezisková organizace pro rozvoj a aplikaci liberálních idejí a programů, založených na principech klasického liberalismu, tedy takzvaný think-tank. Mezi zmíněné principy patří především:

  • zásada, že svoboda je hodnotou, která je základem všech ostatních hodnot, avšak jen tehdy, když se jí rozumí negativní svoboda od vnějšího donucení, a nikoliv pozitivní svoboda k ovládání jiných, a když platí, že svoboda a zákon jsou neoddělitelné
  • princip utilitární autonomie, v souladu s nímž individuální jednající subjekt ví nejlépe, co je v jeho vlastním zájmu
  • princip nezcizitelnosti práva každého jednotlivce na jeho vlastní život, svobodu a majetek
  • axiom, který stanovuje, že žádná svoboda není možná, pokud neexistuje soukromé vlastnictví
  • princip laissez faire, laissez passer, který je založen na vědecky fundovaném přesvědčení o spontánní samoregulaci tržního systému a všeobecné prospěšnosti svobodného obchodu
  • princip panství práva, jenž vymezuje přesně definovaný zákonný rámec pro aktivity vlády a jímž se garantuje neporušitelnost smluvních závazků, dohod a slibů

S těmito principy se ztotožnili členové Liberálního spolku F. A. Hayeka, který vznikl v počátečním období „sametové revoluce“ na podzim roku 1989. Na jeho činnost navázali zakladatelé Liberálního institutu, který byl zaregistrován 6. února 1990 a nyní má právní formu občanského sdružení.

Obsah

[editovat] Knihovna F. A. Hayeka

V březnu 1995 byla v prostorách Liberálního institutu za účasti Gary S. Beckera, Laurence Hayeka a dalších významných osobností slavnostně otevřena Knihovna F. A. Hayeka. Knihovna přispívá k propagaci děl liberálních myslitelů především mezi studenty a ke zlepšení servisu pro autory z okruhu Liberálního institutu.

Fond knihovny obsahuje tituly z těchto tematických celků:

[editovat] Výzkumné aktivity

Výzkumná činnost Liberálního institutu se netýká pouze transformace české společnosti na makroúrovni, ale také analýzy těchto procesů v ostatních zemích, které se vyrovnávají s dědictvím totalitarismu založeného na direktivně a centrálně řízeném státním hospodářství. Analytici LI sledují a vyhodnocují vývojové trendy v těchto zemích. S postupující transformací společnosti a hospodářství se jejich pozornost stále více soustřeďuje do mikroekonomické oblasti, na rozvoj soukromého sektoru. V souvislosti s tím vyvstává potřeba překročit hranice ekonomického výzkumu a zabývat se problémy legislativy, státní regulace a efektivnosti státní administrativy.

[editovat] Projektová činnost

Mezi dokončené projekty patří:

  • Energetická média - transformace, konkurence, regulace, reforma a podoba liberalizovaného trhu (2003)
  • Telekomunikace - nové trhy, staré regulace (2002)
  • Profesionalizace české armády (2002)
  • Konkurence v českém teplárenství a koheze energetických trhů (2002)
  • Železnice jako součást dopravního trhu (2002)
  • Negativní dopady zákazu reklamy na tabákové výrobky (2000)
  • Konkurence v českém plynárenství (1999)
  • Konkurence - cesta k efektivní výrobě a spotřebě elektrické energie (1998)

[editovat] Výzkumná centra Liberálního institutu

[editovat] Centrum pro studium ekonomické svobody

Centrum pro studium ekonomické svobody Liberálního institutu si dává za cíl informovat veřejnost o dopadech současných či připravovaných politik. A to prostřednictvím jak populárních, tak i vědeckých aktivit. Mezi ony populární patří zejména výpočet Dne daňové svobody a následný happening pořádaný k jeho příležitosti. Další aktivitou, v níž je Centrum zapojeno, je výpočet Indexu ekonomické svobody pro Českou republiku. V neposlední řadě sleduje míru státních zásahů do svobody jednotlivců a podrobuje zkoumání aktuální politické návrhy, které se jí ve svém důsledku jakkoliv dotknou. Zvláštní pozornost pak věnuje současné debatě o zavedení rovné daně v České republice.

[editovat] Centrum pro studium hospodářského cyklu

Cílem centra je na základě existujících teoreticko-empirických nástrojů sledovat aktuální průběh hospodářského cyklu v České republice i dalších regionech. V souvislosti s tímto primárním cílem se usiluje o nalezení charakteristické metodiky pro posouzení aktuální fáze cyklu, tzn. výběr vhodných indikátorů (GDR, medián CPI, “Austrian money supply” atd.), které (založeno na teoretické bázi) jsou průvodním jevem té které fáze hospodářského cyklu a budou nejlépe vyjadřovat aktuální stav hospodářství. Sekundárním cílem centra je pak rozvoj obecné teorie hospodářských cyklů. Výsledkem činnosti centra by měla být identifikace státních intervencí jako příčiny cyklického ekonomického vývoje, stejně tak jako poukazování na veškeré negativní aspekty, které s tímto vývojem souvisí.

[editovat] Centrum pro studium konkurence

Centrum pro studium konkurence se zaměřuje na analýzu státních zásahů v oblasti hospodářské soutěže, síťových odvětví, telekomunikací, intelektuálního vlastnictví a patentů. Cílem je objektivní posouzení státních zásahů z pohledu ekonomické efektivity nejen v České republice ale celé Evropské unii.

[editovat] Centrum pro studium veřejných financí

Vědecko-pedagogická činnost centra je zaměřena na zkoumání širších souvislostí a uplatňování vlivu používaných nástrojů hospodářské politiky především na základní součásti veřejných financí:

  • oblast veřejných rozpočtů a jejich jednotlivých segmentů (daňová politika, politika výdajů veřejných rozpočtů, rozpočtové určení daní)
  • důchodový systém a jeho reformu
  • systém veřejného zdravotnictví a jeho reformu
  • financování sociálního systému a jeho reformu

Cílem centra je seznámit odbornou, ale i širší veřejnost s hloubkou stávajících problémů všech aspektů veřejných financí na základě analýzy hledat konkrétní doporučení pro praktickou hospodářskou politiku v dlouhodobém horizontu sestavit a postupně aktualizovat nástiny daňové reformy, důchodové reformy a reformy financování veřejného zdravotního systému.

[editovat] Centrum pro studium životního prostředí

Centrum sleduje dění v oblasti ekonomie a politiky životního prostředí, vyjadřuje se k němu v médiích, na konferencích a odborných seminářích, připomínkuje stávající i navrhovanou legislativu v oblasti životního prostředí, zpracovává analýzy a články na ekonomická a politická témata v oblasti ochrany životního prostředí. Střediskem zájmu jsou mimo jiné následující témata:

  • ekologická daňová reforma
  • globální oteplování, Kjótský protokol
  • Natura 2000
  • rybářství
  • lesní hospodářství a dřevozpracující sféra
  • role vlastnických práv v ochraně životního prostředí
  • politiky záchrany ohrožených druhů
  • role státu, soukromých subjektů a neziskových organizací.

[editovat] Centrum sociálních studií

Aktivity Centra sociálních studií se soustředí na analýzu a prezentaci důsledků státních zásahů v "sociální oblasti", zahrnující

  • sociální transfery a služby,
  • zdravotnictví,
  • školství,
  • vědu a výzkum,
  • kulturu a další oblasti.

Centrum se nezaměřuje pouze na finanční či striktně ekonomickou stránku této problematiky, ale především na širší souvislosti soužití státu a tzv. "občanské společnosti". Cílem Centra sociálních studií je nabízet tržně konformní alternativy a vyvolávat veřejnou diskusi o této oblasti, v průběhu dvacátého století stále silněji považované za doménu státu.

[editovat] Vzdělávací aktivity

[editovat] Letní škola Liberálního institutu

Od roku 1993 pořádá LI společně s americkou Foundation for Teaching Economics Letní školu pod názvem „Ekonomie pro budoucí manažery a jejich učitele“. Program sestává ze dvou částí – Ekonomie pro budoucí manažery určené nadaným studentům 3. ročníků středních škol a Ekonomie pro učitele budoucích manažerů určené učitelům ekonomických předmětů na středních školách. Hlavním záměrem je vysvětlit studentům ekonomické zákony, objasnit jejich aplikaci v praxi a seznámit učitele s novými učebními metodami vedoucími ke zkvalitnění výuky ekonomie na středních školách.

Celodenní program se skládá z přednášek, ekonomických her, manažerského výcviku, diskusí a týmového řešení úloh. V dopolední části se studenti seznamují se základními ekonomickými pojmy, zatímco učitelé sledují metodiku výuky. V odpolední části si studenti formou ekonomických a manažerských her ověřují získané znalosti. Učitelům jsou přednášeny nové ekonomické teorie, prohlouben a rozšířen výklad a zodpovězeny dotazy týkající se dopoledních přednášek.

V roce 2006 se tohoto programu účastnilo 22 vybraných středoškolských učitelů a 31 vybraných studentů. V rámci akce si účastníci vyslechli mimo jiné přednášky na téma: Veřejné finance, Vzácnost a volba rozdělování, Jak fungují trhy, Konkurence a tržní proces, Patří trh do vzdělání, je kapitalismus dobrý pro chudé?

[editovat] Letní univerzita Liberálního institutu

Od roku 1996 pořádá LI Letní univerzitu pro studenty univerzit a vysokých škol. Posluchači se formou přednášek a následných diskusí v menších pracovních skupinách seznamují s teoretickými koncepcemi klasického liberalismu, a to zejména ve filosofii, ekonomii, historii a právu.

Letní univerzita patří mezi ty projekty Liberálního institutu, které mají mezinárodní charakter – to se týká jak lektorského sboru, v němž působí kromě českých reprezentantů liberálního myšlení také významní liberální myslitelé z USA, SRN, Švýcarska, Belgie a Slovenska, tak posluchačů, mezi nimiž jsou kromě domácích studentů i mladí liberálové ze Slovenska a Polska.

Ústředním tématem Letní univerzity 2006 byla Evropa v procesu globalizace. Ze zahraničí přijel přednášet autor globálního bestselleru „Podivuhodná dobrodružství Jonatana Gullibla“, profesor ekonomie na Hawaii Pacific University, Ken Schoolland. Z českých lektorů se zúčastnili Josef Šíma, Jan Havel, David Lipka, Pavel Chalupníček z Vysoké školy ekonomické.

[editovat] Freedom University

Od roku 2006 pořádá Liberální institut spolu s americkou Foundation for Economic Education mezinárodní letní univerzitu pro 30 vybraných studentů ze střední, východní a jihovýchodní Evropy. Tento program je celý veden v anglickém jazyce a zaměřuje na rozšiřování myšlenek svobody a panství práva. V roce 2006 byli přednášejícími Richard Ebelling, Anna Ebelling, Paul Cwik a Richard Sheldon. Velmi intenzivní program zahrnoval přednášky a skupinové diskuse na témata jako hospodářský cyklus, protekcionismus či kořeny totalitárních ideologií.

[editovat] Cena Garyho S. Beckera

Liberální institut podporuje rozvoj obecného ekonomického vzdělání mj. i tím, že od roku 1995 každoročně uděluje Cenu Gary S. Beckera za nejlepší studentskou práci z ekonomie. Tato forma poskytování finančních dotací elitním studentům se uskutečňuje ve spolupráci s Národohospodářskou fakultou VŠE v Praze. Od roku 2003 prezident Liberálního institutu společně s děkanem Národohospodářské fakulty udělují tuto prestižní cenu ve třech kategoriích – bakalářské, magisterské a doktorské.

[editovat] Osvětové aktivity

[editovat] Pražská jarní přednáška

Pražská jarní přednáška je veřejnou prezentací významné knihy vydané Liberálním institutem v daném roce. Knihu se zdůrazněním idejí v ní obsažených vždy představuje slavná osobnost světového formátu. V roce 2001 tak nový český překlad knihy Adama Smithe Pojednání o podstatě a původu bohatství národů představil lord, člen Horní sněmovny Jejího veličenstva a ředitel Institute of Economic Affairs v Londýně (1957-89) Ralph Harris. Roku 2004 člen správní rady Evropské centrální banky Otmar Issing slavnostně představil knihu Waltera Euckena Zásady společenského řádu. V roce 2005 vystoupil na slavnostním představení českého překladu knihy Adama Smithe Teorie mravních citů známý francouzský liberální myslitel a významný ekonom Anthony De Jasay. V roce 2006 představili české vydání českého překladu knihy Ludwiga von Misese Lidské jednání prezident České republiky Václav Klaus a člen Kongresu Spojených států amerických a současný kandidát na post amerického prezidenta Ron Paul. V roce 2007 vystoupil u příležitosti vydání českého překladu díla Bruna Leoniho Právo a svoboda italský teoretik práva a ekonomie Enrico Colombatto.

[editovat] Výroční přednáška

Výroční cena Liberálního institutu „Za přínos k rozvoji liberálního myšlení a naplňování idejí svobody, soukromého vlastnictví, konkurence a vlády zákona v praxi“ je udělována každoročně významné osobnosti světového liberálního myšlení. O nositeli ceny rozhoduje akademická rada Liberálního institutu. Laureát je povinen pronést Výroční přednášku Liberálního institutu. Nositeli Výroční ceny, jež byla poprvé udělena v roce 1995 Garymu Beckerovi, jsou takové osobnosti jako Milton Friedman, známý novozélandský reformátor Roger Douglas, James Buchanan, Antonio Martino, José Piňera či estonský reformátor Mart Laar.

[editovat] Pražská podzimní přednáška

První Pražskou podzimní přednášku na téma „Ekonomický růst – hrozba pro životní prostředí?“ pronesl v roce 2006 autor knihy Skeptický ekolog, Bjorn Lomborg. Více než 300 člennému publiku představil teze ze své knihy. Poukázal na politické nástroje (např. Kjótskou dohodu), které by měly pomoci životnímu prostředí, ale ve skutečnosti nefungují a peníze na ně vynaložené by mohly být investovány daleko lépe. Dále pomocí statistických dat dokazoval, že stav světa se ve skutečnosti zlepšuje. Upozornil na to, že naše představa o trpícím životním prostředí je způsobena mediálním šumem, který vzniká tím, že dobré zprávy jsou méně prodejné než ty špatné. Krátce vystoupil také ministr životního prostředí Petr Jan Kalaš.

[editovat] Den daňové svobody

Liberální institut pořádá každoročně od roku 2000 happening ke Dni daňové svobody, jehož hlavním záměrem je informovat širokou veřejnost o výši daňového zatížení v České republice.

[editovat] Cena státu

V roce 2007 spustil LI ve spolupráci se slovenským institutem INESS projekt s názvem Cena státu. Hlavní částí projektu je internetová stránka cenastatu.cz, která přináší množství zajímavých údajů souvisejících s veřejným sektorem, které jsou jinak rozptýlené v dokumentech ministerstev a ukryté v nejrůznějších vládních materiálech. Portál cena státu umožňuje všem zájemcům snadno zjistit výše výdajů jednotlivých kapitol veřejných rozpočtů, počty zaměstnanců ministerstev, strukturu příjmů, či velikost státního majetku. Součástí projektu je i aplikace dovolující nakoupit si ve virtuálním obchodě služby státu podle vlastního uvážení.

[editovat] Diskusní fóra

Od roku 1994 Liberální institut pořádá pravidelně diskusní fóra (součást Freeman Discussion Club Network), která jsou věnována aktuálním problémům české ekonomiky a politiky. Konají se v Konferenčním sále Liberálního institutu zpravidla jednou měsíčně a navštěvují je obvykle hosté z řad akademické obce, státní správy, podnikatelské sféry a médií. Témata mnoha diskusních fór se stala obsahem publikací Liberálního institutu.

[editovat] Publikační aktivity

Liberální institut se rovněž věnuje překladatelské a publikační činnosti. Za dobu své existence vydal již více než 70 knižních titulů a stal se nejvýznamnějším propagátorem liberálních myšlenek v České republice.

[editovat] Terra Libera

Již od roku 2000 vydává společnost Terra libera při Liberálním institutu časopis hlásící se k tradici Laissez faire. Každý měsíc přináší pohled autorů z okruhu Liberálního institutu na naše současné dění skrze zdravou ekonomickou teorii, politickou filosofii i ostatní společenskovědní discipliny. Mimo to přináší překlady klasických i současných textů věhlasných zahraničních autorů zabývajících se fungováním společenských procesů. Archiv čísel je volně dostupný v elektronické podobě na webových stránkách LI.

[editovat] Prague Conference on Political Economy

Liberální institut od roku 2005 pořádá spolu s Národohospodářskou fakultou VŠE mezinárodní vědeckou konferenci Prague Conference on Political Economy. Náplní této konference jsou příspěvky autorů z oborů ekonomie, filosofie a historie. Je zaměřena na rozvoj myšlenek a poznatků rakouské školy, školy veřejné volby a nové institucionální ekonomie. PCPE se koná každý rok v dubnu v Praze, v prostorách VŠE a Liberálního institutu.

[editovat] Wieser Memorial Lecture a Čuhel Memorial Lecture

Konferenci otevírají dvě přednášky pojmenované po významných autorech rakouské školy, jejichž životní osudy byly spojeny s městem Prahou. Jde o ekonoma Friedricha von Wiesera a právníka Františka (Franze) Čuhela. Wieser Memorial Lecture dosud přednesli ekonom Samuel Bostaph, ekonomický historik Robert Higgs a právní teoretik Boudewijn Bouckaert. Čuhel Memorial Lecture přednesli ekonomové Jörg Guido Hülsmann, Jesus Huerta de Soto a Richard Ebeling.

[editovat] New Perspectives on Political Economy

Liberální institut spolu s Národohospodářskou fakultou VŠE při této konferenci vydává dvojjazyčný interdisciplinární recenzovaný časopis s názvem New Perspectives on Political Economy, jehož jednotlivá čísla lze nalézt online.

[editovat] Personální obsazení

[editovat] Zakladatelé

Počátky Liberálního institutu lze nalézt v rostoucím zájmu studentů i ekonomů o liberalismus jako takový. Jeho založení pak bylo důsledkem aktivity zejména studentů a pedagogů VŠE a pracovníků Ekonomického a Prognostického ústavu ČSAV.[1]

Dva zakladatelé a pozdější vedoucí pracovníci LI byli od roku 1984 do roku 1989 v KSČ.[2][3][4] Členství v KSČ však bylo podle Ševčíka podmínkou pro přednášení ekonomie na Vysoké škole ekonomické, kde oba přednášeli dějiny ekonomických teorií.[5] Na VŠE však tehdy učili i nečlenové KSČ[zdroj?]. Na VŠE učili na oddělení dějin ekonomických teorií, které formálně spadalo pod Ústav marxismu-leninismu. Nikoliv však marxisticko-leninskou filosofii nebo vědecký komunismus, ale ekonomické teorie, které byly, jako veškeré ekonomické učení v té době, formální součástí marxismu-leninismu.[6] Marxisticko-leninskou teorii údajně podle jiných odmítali přednášet s tím, že je jí věnováno dost prostoru ve specializovaných předmětech.[7]

Citace z Rudého práva 23.12.1989, str. 2, Miroslav Ševčík dne 21.12.1989 vyzval k rozpuštění zločinecké organizace: „KSČ má za sebou téměř 70 letou historii a většina doby jejího trvání je spojena s řadou přehmatů. Černá nit se vine od 5. sjezdu tzv. bolševizace, kdy vedení i strana upadly do područí Stalinovy zvůle. Strana si uzurpovala moc a začala ji zneužívat nejen proti svým členům, ale i občanům státu. Na konci 60. let , kdy se zdálo, že může dojít k obrodě strany, došlo k znásilnění zvenčí. Nyní se už těžko může KSČ obrodit a vinu nese nejen vedení, ale i strana sama. Řečník proto navrhl rozpustit stranu a tím i rozbít mafii na všech úrovních okresů i krajů. KSČ by měla zaniknout.“

[editovat] Akademická rada

Fungování a další rozvoj činnosti Liberálního institutu závisí ve značné míře na dobré vůli a ochotě těch institucí i jednotlivců, u nichž se kromě víry v liberální principy objevuje i snaha konkrétně podpořit jejich rozvíjení a aplikaci. Obsah činnosti Liberálního institutu, posuzování její kvality a její soulad s principy klasického liberalismu jsou předmětem činnosti akademické rady Liberálního institutu ve složení:

  • Doc. Ing. Jiří Schwarz, CSc. (předseda)
  • Priv. Doz. Hardy Bouillon, Ph.D.
  • Ing. Vladimír Dlouhý, CSc.
  • Prof. Ing. Robert Holman, CSc.
  • MUDr. Roman Joch
  • Doc. PhDr. Martin Kovář, Ph.D.
  • PhDr. Ján Oravec, CSc.
  • Doc. Ing. Josef Šíma, Ph.D.

[editovat] Dozorčí rada

Liberální institut je financován z vlastních zdrojů pocházejících z výsledků vlastní činnosti, z darů jednotlivců a soukromých organizací a z udělených grantů. Kontrolu hospodaření Liberálního institutu provádí dozorčí rada ve složení:

  • Ing. Karel Klimeš (předseda)
  • Ing. Miroslav Maňásek
  • Ing. Miroslav Ševčík ml.

[editovat] Správní rada

Liberální institut řídí tříčlenná správní rada, která je volena členskou schůzí sdružení. Složení správní rady:

  • Ing. Miroslav Ševčík, CSc. (předseda)
  • Doc. PhDr. Ján Pavlík
  • Ing. David Lipka

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Literatura

[editovat] Reference

  1. ↑ Liberální institut: Skrovné začátky, vysoké odhodlání, Svět hospodářství, 8.3.1990
  2. ↑ Životopis Jiřího Schwarze
  3. ↑ Rozhovor s Věrou Čáslavskou
  4. ↑ "Pokud jsem chtěl učit, v KSČ jsem být musel", rozhovor v Mladé frontě DNES s Miroslavem Ševčíkem, 14.6.2007
  5. ↑ Exkomunisté z Liberálního institutu se bijí za volný trh
  6. ↑ Rozhodnutí soudu ve věci komunistické minulosti zakladatele a prezidenta LI
  7. ↑ Josef Brož: Oprava slov Věry Čáslavské, MF Dnes, 11.5.2007, str. 9
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Liber%C3%A1ln%C3%AD_institut“