Ekonomika Maďarska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Komín elektrárny v Budapešti (čtvrť Obuda)

Ekonomika Maďarska patří k méně rostoucím, ale relativně silným středoevropským ekonomikám. V současné době se nachází v období hluboké hospodářské recese.

Maďarská ekonomika se v současné době nachází ve velmi vážném stavu a země se ocitla na pokraji státního bankrotu. Důsledky života na dluh negativně zasáhly všechny vrstvy obyvatel. Celá země je dnes doslova frustrovaná. Na běžné lidi velmi silně dopadá recese, země zažívá hromadné propouštění, znehodnocuje se maďarský forint a desítky tisíc rodin jsou neschopné splácet úvěry a hypotéky. Celkové zadlužení domácností překročilo hranici 350 mld. Kč. Zadluženost státu se vyšplhala na astronomických 81,6 % HDP, v ČR je to asi 46 % a SR 58 %.[1][2]

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Meziválečné Maďarsko[editovat | editovat zdroj]

Maďarská ekonomika se již v dobách vzniku státu, tj. roku 1918, okamžitě propadla do krize. Důvodem pro to bylo odtržení pohraničních území (Slovenska, Podkarpatské Rusi, Sedmihradska, Vojvodiny, Chorvatska a Burgenlandu) a zpřetrhání dlouholetých ekonomických vazeb mezi centrem státu a jeho okraji, bohatými na suroviny. Krize, která ve 20. a v 30. letech nakonec vedla k vytvoření autoritativního režimu, se projevila například pádem domácí měny a nepomohly ji ani špatné vztahy republiky se svými novými sousedy, převážně s Československem a Rumunskem.

Hyperinflace[editovat | editovat zdroj]

Zametání bankovek krátce po nahrazení penga forintem (1946).

Nejvyšší míra inflace v dějinách Maďarska byla dosažena v období od konce roku 1945 do července 1946. V roce 1944 byla nejvyšší nominální hodnota vydávaných bankovek 1 000 maďarských pengő. Na konci roku 1945 to již bylo 10 000 000 pengő. V průběhu roku 1946 se tato hodnota zvýšila na 100 000 000 000 000 000 000 (sto trilionů). Došlo k zavedení speciální měny adópengő, určené pro daňové a poštovní platby. Hodnota adópenga byla každým dnem přizpůsobována současnému kurzu. Zatímco 1. ledna 1946 se jedno adópengő rovnalo jednomu pengu, ke konci července 1946 se již rovnalo 2 000 000 000 000 000 000 000 (2 triliardám) peng. V srpnu 1946, kdy došlo k nahrazení maďarského penga maďarským forintem, se hodnota všech maďarských bankovek v oběhu rovnala jedné tisícině amerického dolaru.

Jedná se o nejvyšší zaznamenaný případ inflace, která měsíčně rostla o 1,3 × 1016 %, ceny se tak každých 15 hodin zdvojnásobovaly. Celkový dopad hyperinflace byl zastaven až měnovou reformou z 18. srpna 1946, kdy bylo 400 000 000 000 000 000 000 000 000 000 (400 quadriliard) pengő proměněno na 1 forint.

Socialistické Maďarsko[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1945 se Maďarsko začalo postupně začleňovat do východních struktur a svojí ekonomiku vázat na SSSR a další lidově demokratické státy. Právě odsud přišlo mnoho investic, tehdejší vláda navíc podporovala překotnou industrializaci v stalinistickém stylu. Podniky byly znárodněny, zemědělství zkolektivizováno. Tento model národního hospodářství fungoval po celá 50. léta, ke změně došlo až v roce 1968. Tehdy se Maďarsko pootevřelo zahraničnímu obchodu a umožnilo do jisté omezené míry fungování trhu (známé též pod názvem gulášový socialismus). Díky tomu se země těšila z jedné z nejvyšších životních úrovní v celé RVHP (po NDR a ČSSR), problémy se ale objevily v zemědělství a průmyslu, kde začaly výrobní technologie zastarávat. Začal se též zvyšovat i státní dluh; během 70. a 80. let narostl zhruba patnáctinásobně.

Situace se postupně zhoršovala, což donutilo vládu v roce 1988 systém ještě více upravit směrem k západním ekonomikám. Vznikl dvoustupňový bankovní systém, zavedeny byly nové daně (například daně z příjmu). Země se tak pomalu začala připravovat na ekonomiku volného trhu, která přišla po roce 1989.

Po roce 1989 nastal rozvoj hlavně v sektoru služeb; vzniklo mnoho nových obchodních domů. Zde Miskolc Plaza

Postkomunistická éra a integrace do západních struktur[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1990 a 1994 tehdejší premiér József Antall provedl rozsáhlou liberalizaci, též byla přepracována daňová soustava. Několik prvních let po revoluci pomáhal s financování také Mezinárodní měnový fond. Mnohé služby, jež byly socialistickými vládami dotované, najednou být přestaly, což vedlo k zvýšení cen například za dopravu, léky, energie a jídlo. Velké množství podniků bylo privatizováno, jiné se ale nepřizpůsobily trhu a zkrachovaly, či se musely radikálně přeorientovat (Ikarus). HDP se propadl, protože ustal vývoz na východ, převážně do zemí bývalého SSSR. Narostla též nezaměstnanost, státní rozpočty končily zásadně deficitem.

Tehdejší premiér Gyula Horn se v březnu 1995 pokusil celou situaci vyřešit velkou privatizací mnohých státních podniků. Klesly také i výdaje vlády. Podíl veřejného sektoru na tvorbě HDP poklesl z 62 % na méně než 50 %. To pomalu nastartovalo ekonomický růst, v první polovině prvého desetiletí 21. století začal vzestup v porovnání s posledními lety vskutku nevídaný. Též mu napomohl i vstup do EU v květnu 2004.

Avšak poté se situace opět začala horšit, především díky zvyšujícímu se tempu zadlužování vlády premiéra Ference Gyurcsánye a též i zastavením některých důležitých reforem. Odkládání nezbytných reforem vedlo k propadu a nakonec k problémům, které se plně projevily během tzv. finanční krize na přelomu let 2008 a 2009. Maďarský forint prudce oslabil a země požádala o zahraniční pomoc, a to jak mezinárodní instituce, tak i Evropskou unii.

Hospodářská krize 2008/2009[editovat | editovat zdroj]

Maďarsko patří ke státům nejvíce postiženým světovou hospodářskou krizí. Důvod tohoto je zřejmý. Maďarsko během posledních 30 let vytvořilo neúměrně veliký státní dluh, který již není schopno splácet. Ekonomická krize odhalila velice slabé základy maďarského hospodářství. Důsledky jsou znepokojivé. Zadluženost státu se vyšplhala na 73 procent HDP, v ČR a SR je to asi 30 procent. Úroky z dluhů odčerpávají 3,5–4 procenta domácího produktu, což je vyšší suma než součet zdrojů z evropských fondů. 6. března stálo euro 317 forintů, v červenci 2008 to bylo 230. V průběhu loňského roku[kdy?] stoupla zadluženost maďarských domácností více než o dva biliony forintů (6,25 miliardy eur). Celkový objem úvěrů je 11,87 miliardy eur, z nichž bylo téměř 80 procent poskytnuto v cizích měnách. Od loňského[kdy?] října ztratilo práci v důsledku hospodářské krize 30 tisíc zaměstnanců.

V desetimilionové zemi představuje míra nezaměstnanosti 8,6 procenta, kvůli krizi se může vyšplhat až na deset procent. Míra zaměstnanosti je neuvěřitelně nízká, 57procentní (v ČR a SR je hodně nad 60 procenty). Financovat je zapotřebí asi tři miliony důchodců. Daňová zátěž je obrovská. Z hrubé mzdy odvádějí Maďaři 54 procent (v ČR 42,9, v SR 38,5 procenta). Ekonomický propad početných skupin obyvatelstva má již vliv i na kriminalitu. Za prvních šest týdnů roku 2009 se odehrálo tolik bankovních loupeží, jako v roce 2008 za půlrok. Roste národnostní napětí, o útocích na Romy se píše i v zahraničí, zatímco maďarský tisk přináší více zpráv o trestných činech spáchaných Romy.

Poslední odhady vývoje Maďarské ekonomiky, naznačují propad v rozmezí 7-9 % HDP (v ČR – 2-3%).“.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Hodina pravdy pro Maďarsko: země se ocitla na pokraji bankrotu
  2. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-23102013-AP/EN/2-23102013-AP-EN.PDF
  3. Maďarsko je nejpostiženější zemí ve středoevropském regionu

Kategorie Economy of Hungary ve Wikimedia Commons