Ekonomika Slovinska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ekonomika Slovinska je nejvyspělejší z postsocialistických zemí Evropy.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Slovinsko bylo až do roku 1991 součástí socialistické Jugoslávie. Ta však měla volnější režim, což se týkalo i ekonomiky - od určité doby dokonce bylo možné volně podnikat. Díky tomu neupadlo Slovinsko do tak hluboké hospodářské krize, jako jiné státy. Poměrně rychle se vypořádalo s následky války (na rozdíl například od sousedního Chorvatska, kde jsou škody stále viditelné) a začalo transformaci na tržní ekonomiku. V roce 2004 bylo s dalšími devíti, vesměs též postsocialistickými státy připojeno k EU. Díky svým ekonomickým výsledkům již v roce 2007 nahradilo svoji původní měnu tolar za euro.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Slovinsko těží ze své výhodné polohy, která v malém státě spojuje východní část Alp (nejvyšší vrchol Triglav), turisticky významnou ve všech ročních obdobích; 40 km mořského pobřeží a zároveň tranzitní zemi pro cesty na Balkán, především do sousedního Chorvatska. Z ostatních služeb je významné především bankovnictví.
V průmyslu hraje největší význam farmacie[zdroj?] (firma Krka) a výroba sportovních potřeb, obzvláště lyží (firma Elan).1
Ani zemědělství není pozadu, ve Slovinsku se daří vinné révě a dalším plodinám.
Země má velmi dobrou infrastrukturu, hustou a kvalitní dálniční a silniční síť, kvalitní turistická centra. (Bled, Bohinjské jezero, Kranjska Gora, Kranj, Lublaň aj.)

Pro svoje ekonomické úspěchy, význam bankovnictví, polohy v Alpách i rozlohy je někdy Slovinsko nazýváno Švýcarskem východu.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

1 Zdroj v diskusi.