Ekonomika Španělska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ekonomika Španělska je vyspělou různorodou průmyslovou ekonomikou.

Ekonomická struktura[editovat | editovat zdroj]

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Španělsko je největším pěstitelem oliv na světě. Dále i je známá produkce vinné révy, citrusů, zeleniny, korkového dubu aj.

Oblastí největší produkce zeleniny (především rajčat, paprik a okurek) v Evropě je okolí andaluské Almeríe. Zelenina se tam pěstuje v pařnících z bílých plastových fólií na ploše 30 000 ha, která je rozdrobena mezi 16 000 rodinných farem. Celková produkce dosahuje až 2,5 milionu tun zeleniny ročně. Pěstují se tu speciálně vyšlechtěné trvanlivé odrůdy, navíc se sklízejí před úplným dozráním, proto nevynikají svou chutí. Rostliny jsou usazeny v pytlích s nadrceným vulkanickým substrátem, závlaha, živiny i hnojivo je jim dodávaná hadičkami se senzory. Sklízí se po celý rok. V oblasti pracuje až 80 000 zaměstnanců, převážně cizinců. Okolí Almeríe je slunečné (až 330 dnů v roce) a voda je získávána pomocí hloubkových vrtů z podzemních pramenů, objevených v 60. letech 20. století. Největšími konkurenty Španělska v produkci zeleniny jsou Nizozemsko, Maroko, Alžírsko a Turecko.[1]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Hlavní specializací španělského průmyslu je dopravní (automobily, lodě) a lehké strojírenství (kuchyňské elektrospotřebiče). Velký rozvoj zaznamenal chemický průmysl. Významné je i obuvnictví, oděvní průmysl (se zaměřením na módní doplňky), potravinářství a zpracování korku.

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Španělsko patří díky přírodní i kulturněhistorické atraktivitě k nejnavštěvovanějším zemím světa.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NÍDR, Tomáš. Rajčata jako malovaná, ale bez chuti. Mladá fronta DNES. , čís. 30. dubna 2010, s. A8.