Evropské povodně 2002

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Snímek NASA zachycující povodeň na Labi

V srpnu 2002 způsobily silné dlohotrvající deště vzestup hladin řek Vltavy, Labe, Dunaje a dalších jejich přítoků. Toto vzedmutí dosáhlo úrovně stoleté vody. Povodeň způsobila smrt desítek lidí a škody v řádech miliard eur. Postihla území Česka, Chorvatska, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska, Rumunska.

Vznik povodně[editovat | editovat zdroj]

Jednou z příčin katastrofální povodně je podle částí odborníků klimatický jev El Niño. Povodeň odstartovaly silné deště v Alpách. Povodňová vlna pak postupovala po Dunaji. Škody z této povodňové vlny však nebyly tak velké jako z následující.

Tlaková níže způsobující srážky začala ovlivňovat počasí na Šumavě, Krušných horách a Krkonoších (v pramenné oblasti Vltavy a Labe). Výsledkem byla katastrofální povodeň, která postihla Dolní Rakousy, většinu České republiky, Sasko a Durynsko.

Labe[editovat | editovat zdroj]

Karlův most během povodně

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Povodeň v Česku (2002)

Nejhorší situace byla v Plzeňském a Jihočeském kraji.Praha utrpěla významné škody, když jí postihla nejhorší povodeň za posledních 200 let. Nejvíce postiženými oblastmi hlavního města se staly Karlín, Kampa a Holešovice. Povodeň zatopila pražské metro, jehož znovu zprovoznění vyšlo na 6 miliard korun. Pražské židovské město a Staré město, byly před zatopením Vltavou uchráněny pomocí barier. Nicméně prosakující voda způsobila významné poškození objektů jako Národní knihovny v Klementinu nebo Národního divadla. Povodeň vytopila také Pražskou zoologickou zahradu, kde musela být některá zvířata utracena.

Povodeň postihla také Terezín a poškodila Terezínský památník. Zapříčinila i únik chlóru a dioxinů ze závodu Spolana Neratovice.

V Česku si povodeň vyžádala celkem 17 lidských životů.

Německo[editovat | editovat zdroj]

Významné škody utrpěly Drážďany, kde povodňová vlna kulminovala na 8,9 metrech. Z okolí bylo evakuováno na 30 000 lidí a důležité kulturní památky. Například byla vyklizena galerie v Zwingeru.

Povodňová vlna dále postupovala po Labi a zasáhla Durynsko.

Dunaj[editovat | editovat zdroj]

Povodeň na Dunaji zasáhla Vídeň a Bratislavu. Těžce postiženými oblastmi byly Mühlviertel a Waldviertel v Dolním Rakousku. Povodňovou vlnu zbrzdilo vodní dílo Gabčíkovo. Povodně zasáhly i Budapešť, bylo evakuováno 1 700 lidí.[1]

Důsledky povodně[editovat | editovat zdroj]

Po opadnutí vody, když se obyvatelé postižených území začali vracet domů, se začala objevovat hrozba infekčních nemocí. Toto riziko zvyšovalo i vyplavení čističek odpadních vod a chemických závodů. V Česku šlo zejména o závod Spolana Neratovice.

V Česku povodeň způsobila škodu za 73,3 miliard korun. Na Dunaji způsobily povodně škody za 3,1 miliard eur.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Povodně na stránkách Guardien

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu