Pohorská Ves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pohorská Ves
kostel svatého Linharta a informační centrum

kostel svatého Linharta a informační centrum

znak obce Pohorská Vesvlajka obce Pohorská Vesznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0312 545694
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Český Krumlov (CZ0312)
obec s rozšířenou působností: Kaplice
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 81,26 km²
počet obyvatel: 281 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 760 m
PSČ: 382 83
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 3
katastrální území: 4
adresa obecního úřadu: Pohorská Ves 45
38283 Pohorská Ves
starosta / starostka: Jiří Křiklava
Oficiální web: http://www.pohorskaves.cz
E-mail: info@pohorskaves.cz

Pohorská Ves
Red pog.png
Pohorská Ves
Pohorská Ves, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Pohorská Ves (dříve Terčí Ves, německy Theresiendorf) je nejvýše položenou obcí v Novohradských horách. Na jejím katastru najdeme také nejvyšší vrchol české části pohoří - Kamenec (1 072 m). Obec se nachází v okrese Český Krumlov, její jižní a východní hranice tvoří současně hranici ČR a Rakouska. Je vzdálena 35 km od okresního města; nejbližšími městy jsou: Kaplice (16 km SZ), Trhové Sviny (21 km S) a Nové Hrady (21 km SV).

Obcí protéká Pohořský potok, na východě katastru (u Pohoří na Šumavě) Lužnice, při jižní hranici potom Malše. Pod vrcholem Myslivna (1 040 m.) pramení říčka Černá. Na území obce jsou 2 ze 3 tisícimetrových vrcholů české části Novohradských hor.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohorská Ves[editovat | editovat zdroj]

Pohorská Ves byla založena až v roce 1769, kdy bylo v lesích tehdejšího buquoyského panství postaveno několik dřevorubeckých domků. Nová vesnice byla pojmenována Terčí Ves podle manželky majitele zdejšího panství Terezie Buquoyové. Postupem času se vesnice dále rozvíjela, byla zde postavena hospoda, škola a kostel. Většinu obyvatel obce tvořili již od počátku Němci.

Pohled na náves od kostela.

V roce 1810 navštívil vesnici tehdejší císař František I. V roce 1838 byla na katastru obce vyhlášena naše nejstarší přírodní rezervace - Žofínský prales. Obec se dále rozvíjela v 19. i 20. stol. Pošta zde byla zřízena v roce 1894.

Za první republiky se zde uživily 4 hostince, 3 obchody, řeznictví, 3 pekařství, 2 trafiky. Dále zde měla pobočku i pojišťovna. To vše se změnilo po druhé světové válce, kdy bylo německé obyvatelstvo odsunuto a obec byla dosídlena rumunskými Slováky.

V 70. letech se do obce postupně přistěhovalo relativně velké množství Romů, kteří zde pracovali v dřevozpracujícím průmyslu. Od 1. ledna 1981 se Pohorská Ves stává součástí 11 km vzdáleného Benešova nad Černou, jehož katastr tímto krokem nabyl doslova „mamutích“ rozměrů (160 km²).

Od 70. let se také dále rozšiřovalo hraniční pásmo, jehož vnitrozemský okraj se od Pohoří na Šumavě posunul až na okraj zástavby Pohorské Vsi. Ještě v létě 1989 byly běžné kontroly dokladů v autobusech do Pohorské Vsi a další namátkové legitimování osob v obci. Tyto úkony měla v kompetenci Pohraniční stráž.

Hlavní ulice s bytovkami.

Již od konce roku 1989 však spolu s komunistickou nadvládou zaniklo i hraniční pásmo a celý katastr obce byl normálně zpřístupněn turistům. 1. července 1990 byla Pohorská Ves obnovena jako samostatná obec. V roce 1992 byla vyznačena červená turistická značka směrem na Dolní Dvořiště a dále k Vltavě.

Pohoří na Šumavě[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Pohoří na Šumavě.

Pod Pohorskou Ves administrativně patří také zaniklá obec Pohoří na Šumavě. Bylo založena kolem roku 1700, v roce 1779 zde byl v pozdně barokním slohu vystavěn kostel Sv. Panny Marie Dobré rady. Koncem 19. století zde 1 323 lidí, z toho až 19 % Čechů. Konec obci přineslo odsunutí zdejších Němců po druhé světové válce, a vznik přísně střeženého hraničního pásma. V roce 1950 se skoro vybydlená obec stala součástí Pohorské Vsi. V roce 1978 byla obec již zcela bez obyvatel. Stavby byly postupně demolovány armádou. Dne 30. května 1999 se zřítila věž kostela Sv. Panny Marie Dobré rady společně se střechou hlavní lodi. V současné době je kostel částečně opravován, zejména z dobrovolných sbírek. Zároveň proběhla výstavba několika nových objektů, za zmínku stojí budova na místě bývalé fary, která je svým vzhledem původní budově dosti podobná. Z Pohoří je nyní povolen automobilový provoz (s hmotnostním omezením) i do sousedního Rakouska díky Schengenskému systému.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Linharta - kostelík na návsi v Pohorské Vsi.
  • Žofínský prales - nejstarší přírodní rezervace ve střední Evropě, vyhlášená majitelem panství Buquoyem 28. srpna 1838 na ploše 40 ha (později rozšířeno na 102 ha). Cenný prales není veřejnosti přístupný.
Památník občanům obce padlým během 1. světové války.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Rok sčítání 1869 1900 1930 1950 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel (celá obec) 2 879 2 770 2 202 431 306 294 308 323 264
Pohorská Ves 792 993 856 155 197 294 308 320 264
Pohoří na Šumavě 1 488 1 274 937 97 35 0 0 0 0
Lužnice 599 503 409 179 74 0 0 3 0

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Pohorská Ves je dnes obcí s rekordně nízkým věkovým průměrem. Naopak má rekordně vysoký podíl dětí do 15 let a procento nezaměstnaných osob (v říjnu 2010 nezaměstnanost v obci dosahovala 28,1 %[2]). Všechny 3 ukazatele jsou u Pohorské Vsi nejvyšší na celém okrese Český Krumlov. Je to dáno zejména sociálním složením obce - žije zde relativně velké množství Romů a lidí s nižším vzděláním.

Přesto je však obec relativně úpravná. Funguje zde totiž informační centrum, které neslouží pouze turistům, ale také obyvatelům obce. Místní dobrovolní pracovníci společně se zdejším farářem zajišťují program dětem a snaží se je motivovat k lepšímu vzdělání a k lepšímu přístupu k práci. Centrum nemotivuje pouze děti, ale také dospělé (např. vyhlašováním soutěže „Pohorská Ves krásnější“.)

Obchod se smíšeným zbožím.

Obecní úřad zajišťuje zdejším nezaměstnaným různé sezónní práce zahrnující mimo jiné i další zvelebování obce (sekání trávy, úpravy povrch cest, atd.) Navíc zde byly v posledních letech proinvestovány prostředky Evropské unie na podporu turistického ruchu - z nich bylo zřízeno právě výše uvedené infocentrum, dále byly vyznačeny cyklotrasy a upraven informační systém.

Místním i turistům slouží v obci obchod se smíšeným zbožím a 2 restaurace. V budově infocentra a obecního úřadu najdeme také knihovnu, obec je zřizovatelem mateřské školy. Z hlediska kultury jsou několikrát do roka organizována různá setkání a akce pro děti i dospělé. Zdejší fotbalový klub však zde již zanikl, ale je zde fungující jezdecký klub.

Statistické údaje[editovat | editovat zdroj]

Sčítání lidu, 2001[editovat | editovat zdroj]

Hřbitov na okraji Pohorské Vsi.
  • Počet obyvatel: 323
  • Národnost:
    • česká : 90,4 %
    • slovenská : 6,2 %
    • německá : 0,9 %
    • ukrajinská : 1,3 %
  • Náboženské vyznání: věřící : 26,0 %
  • Ekonomická aktivita: ekonomicky aktivní : 146 , z toho:
    • nezaměstnaní: 17,1 %
    • zaměstnaní v průmyslu: 41,8 %
    • v zemědělství: 21,2 %
    • ve veřejné správě: 9,6 %
    • v obchodu: 5,5 %

MVČR, 2007[editovat | editovat zdroj]

  • Počet obyvatel : 303 , z toho:
    • podíl mužů: 54,5 %
    • podíl dětí do 15 let: 20,5 %
  • Průměrný věk: 31,4 let

Sčítání lidu, 2011[editovat | editovat zdroj]

  • Počet obyvatel: 264[3], z toho:
    • podíl mužů: 53,8 %
    • podíl dětí do 15 let: 22,0 %
  • Národnost:
    • česká : 61,0 %
    • slovenská : 1,1 %
    • moravská : 0,8 %
    • romská: 0,4 %
    • nedeklarovaná: 35,2
  • Náboženské vyznání: věřící : 18,6 %
  • Ekonomická aktivita: ekonomicky aktivní : 108 , z toho:
    • nezaměstnaní: 38,9 %

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silnice[editovat | editovat zdroj]

Do Pohorské Vsi vede 1 silnice II. třídy a 2 silnice III. třídy.

Silnice II/158 vede z Kaplice přes Malonty a Pohorskou Ves do Pohoří na Šumavě.

Silnice III. třídy vedou do vsi z Benešova nad Černou a z Horní Stropnice.

Autobusy[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Území zaniklé obce Dolní Přibrání v jihozápadní části obecního katastru.

Zaniklé obce[editovat | editovat zdroj]

  • Dolní Přibrání - zaniklá obec jihovýchodně od Pohorské Vsi. V roce 1921 měla až 527 obyvatel. Zanikla v roce 1956.
  • Terčí Huť - původní osada se čtyřmi domy a sklářskou hutí, jižně od Žofínského pralesa.
  • Jiřice - zaniklá ves při silnici na Pohoří. V roce 1921 měla 115 obyvatel. Zanikla v roce 1955.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. ZIMMELOVÁ, Lenka. Pětina obyvatel Loučovic zůstala po uzavření papíren bez práce. MF Dnes. listopad 2010, čís. 9. listopadu 2010, s. B2.  
  3. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011, [cit. 2013-07-11]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]