Pitirim Sorokin
Pitirim Alexandrovič Sorokin (Rusky: Питирим Александрович Сорокин) (21. ledna 1889 - 11. února 1968) byl rusko-americký sociolog a teoretik kultury. Jako akademický a politický aktivista v Rusku emigroval do Spojených států v roce 1923. Na Harvardské univerzitě založil katedru Sociologie. Stejně jako C. W. Mills byl hlasitým odpůrcem Talcott Parsonsovy teorie. Sorokin je také znám pro své příspěvky k sociální cyklické teorii.
Obsah |
Životopis [editovat]
Pitrim Sorokin se narodil ve skromných podmínkách na severoruském venkově v Turii.
Studoval universitu v Petrohradě a učil se sociologii. Sorokin byl třikrát uvězněn carským režimem ruského impéria a během ruské revoluce byl členem ruské prozatímní vlády. Po říjnové revoluci se zabýval anti-bolševickými aktivitami a proto byl vítěznou bolševickou vládou odsouzen k smrti; později byl tento trest zmírněn pouze na vyhoštění. Přechodnou dobu tedy žil jako emigrant v Horních Černošicích u Prahy, kde byl podporován prezidentem Masarykem a dalšími českými politiky, jimž vzdává dík v úvodu své Sociologie revoluce, kterou začal psát již v Československu a vydal ji jako první vědeckou publikaci v době, kdy působil na Minesotské univerzitě. V roce 1930 přijal Sorokin americké státní občanství a začal působit na Harvardu, kde založil katedru Sociologie. Mezi jeho žáky patřili např. Robert King Merton nebo Kingsley Davis.
Dílo [editovat]
- v Sociologii revoluce přirovnal společnost ke kyvadlu, kde na konci kmitu dochází k velké změně světového systému;
- v díle Social Mobility podává rozbor sociálních vrstev a přechodů mezi nimi;
- v díle Sociologické teorie přítomnosti analyzuje současné sociologické směry a zdůrazňuje již velmi význam práce monografické a experimentální.
V posledních letech přešel Sorokin k obsáhlejšímu studiu celé kultury, při němž se pokusil užití nové metody tzv. logické a do smyslu vnikající. Chápe civilizaci jako rozvíjející logicky určitou premisu ve všech nebo ve většině svých institucí. Podle toho, zda převládá v kultuře rozmanitost, individualismus a změna nebo náboženství, nehybnost a kolektivní duch, rozeznává tzv. sensitivní (dříve sensativní) nebo ideovou kulturu. Dnes jsme podle Sorokina na sklonku obdoby kultury sensitivní, ovládající posledních 500 let a brzy nastoupí kultura ideová. Sorokin působil značně i na mladší českou sociologii.
Související články [editovat]
Literatura [editovat]
- VEČEŘA, M., URBANOVÁ, M. : Sociologie práva v textech (2. vyd.), Brno, Masarykova univerzita, 2003, 154 s. - ISBN 80-210-3251-0 (brož.)
Externí odkazy [editovat]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pitirim Sorokin na anglické Wikipedii a Pitirim Alexandrovič Sorokin na slovenské Wikipedii.