Loretánská kaple v Jílovém

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Masarykovo náměstí čp. 20 (uprostřed) a čp. 19 (vpravo). Obytné domy, které vznikly přestavbou budov zaniklého kláštera a kostela. Nad vjezdem nika pro sošku Panny Marie.

Zaniklá Loretánská kaple v Jílovém u Prahy se nacházela v později zrušeném klášteře na východní straně Masarykova náměstí, na nároží ulic Čs. armády a Pod Mincovnou, na místě domů čp. 18 – 22.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Loretánská kaple je poprvé zmiňována v roce 1616, kdy její založení v Jílovém povolil pražský arcibiskup Jan Lohelius. Byla postavena současně s klášterem po roce 1623. Po zrušení kláštera měl domek vzniklý z Lorety, čp. 21.

Podle Kateřiny Dupalové, rozené Brandlové, zapsal Leopold Čihák: "Loreta bývala malý čtverhranný domeček. K domu č. 22 (tedy na sever) bývalo okno, druhé bylo na zad (na východ) do zahrady. Na zdech bývaly malby. Panna Maria ve velké podobě s Ježíškem na ruce; pak nějaká svatá a sv. Josef vousatý. Ve zdi bývaly dva kameny s nápisy, které přišly do kostela. Nad klenutím mívali jsme různé potřebnosti, též kurník; po klenutí jsme chodívali. Když střecha sešla a na klenutí pršelo, jednou po dešti klenutí spadlo. Vybrali jsme z něho cihly a aby nám tam nemohl nikdo vlézt, vyplnili jsme jimi okna. Pak malby opadávaly, až zašly."[1]

Klášter[editovat | editovat zdroj]

Historie Santa Casy je spjata s historií minoritského kláštera a kostela Panny Marie Loretánské. V obci, kde převládalo luteránství, si vymohli jílovští měšťané, bratři Štěpán a Jiří Beníkovi z Petrsdorfu, povolení postavit katolický kostelík s klášterem. Nejdříve byly vybrány pozemky na okraji města, ty byly později prodány a zakoupeny nové na jihovýchodní straně náměstí. Několik domů na těchto pozemcích bylo poté přestavěno a začleněno do klášterního areálu, kam byli uvedeni minorité od svatého Jakuba v Praze.

Kostel Panny Marie byl od svého založení nazýván loretánským. Jednolodní kostel s půlkruhovým presbytářem byl postaven na místě starého rathauzu v letech 1623 – 1627. Vstup do něj byl z náměstí předsazenou věží, krytou cibulí. K jižní stěně kostela byl přistavěn nižší konvent a u severní stěny byla postavena loretánská kaple. Santa Casa měla též samostatný vstup z náměstí cestou podle kostelní zdi. Budovy kláštera byly s kostelem stavebně spojeny na jeho jižní straně.[2][3]

Zánik[editovat | editovat zdroj]

Minoritský klášter a kostel byly při josefínských reformách roku 1784 zrušeny. Pozemky včetně staveb koupili za 940 zl. a 30 kr. čtyři měšťané. Josef Attl koupil část s budovami kláštera a kostela, později majetek rozdělil mezi své syny. Při stavebních úpravách byl u kostela odbourán presbytář a stavba byla upravena na obytný dům čp. 20. Na obytný dům byla přestavěna i Santa Casa a budova kláštera.

Když dal majitel domu č. 20 František Hausman v červenci 1927 otlouci omítku, byla pod ní objevena velká zazděná okna bývalého kostela, sklenutá obloukem. Dům č. 19 (bývalý klášter) si ve vnitřní části dlouho zachoval původní rozdělení a chodby. Část jeho půdy bývala oratoří kostela, komín, který půdou procházel, byl omalován "jakoby tvořil sloup". Zvenku směrem k náměstí byla část stavby přestavěna na malý obchod. Dům č. 20 (bývalý kostel) si směrem k náměstí částečně zachoval původní vzhled. Severní loď byla přestavěna s dodržením původního rozměru kostela, z jižní lodi se stal průjezd do dvora. Malá nika pro sošku nad průjezdem byla vytvořena z původního okna. Kostelní věž a kryt byly sneseny a upraveny.[1]

Dochovalo se[editovat | editovat zdroj]

Z kostela Panny Marie se dochoval barokní oltář se svatým Václavem, přenesený do kostela svatého Vojtěcha v Jílovém[2], a dřevěná soška Panny Marie Loretánské z roku 1734, původně umístěná v nice nad vjezdem do areálu kláštera a později přenesená do městského muzea. Tam bylo umístěno také několik malovaných záklopových prken z kláštera a některé dochované stavební části. V muzeu je též vystavena kresba pravděpodobného vzhledu kláštera s kostelem a loretánskou kaplí, kterou podle Leopolda Čiháka kreslil František Hausman.[4] Poslední připomínkou staveb je na domě s původním čp. 20 výklenek pro dřevěnou sošku Panny Marie Loretánské nad vjezdem, spodní část předsazené kostelní věže (uprostřed čelní zdi do ulice) a poslední zbytky podpěr v zadním traktu budov. Oválná deska, 32 cm vysoká, se znakem uprostřed a nápisem: „Stephanvs Benik Incepit Georgius Perfecis IHS“, původně umístěná na fasádě domu čp. 19, se ztratila pravděpodobně při jeho přestavbě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b ČIHÁK, Václav. Leopolda Čiháka Paměti královského horního města Jílového a jeho zlatých dolů. 2. vyd. Praha: Okresní museum Jílové, 1948. 437 s., [37] s. obr. příl. S. 278, odd. 9.
  2. ↑ a b Čechura, Martin. Zaniklé kostely Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2012. (S. 97, obr. 96)
  3. ↑ BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000.
  4. ↑ Muzeum Jílové u Prahy. Stálé expozice: Historie regionu. Dostupné z WWW. (Na fotografii vpravo uprostřed je část kresby původní podoby kláštera.)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. s. 145. ISBN 80-7277-015-2.
  • ČECHURA, Martin. Zaniklé kostely Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2012. 344 s. ISBN 978-80-7277-507-1. S. 97 (obr.96)
  • ČIHÁK, Leopold. Paměti král. horního města Jílového a jeho zlatých dolů. V Jílovém: L. Čihák, 1898. 426, xvii s., [7] l. obr. příl. S. 392 – 418. Dostupné online.
  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém. Řada první, Arcidiecese Pražská. V Praze: Nákladem dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907-1913. 7 svazků. Knih Dědictví Svatojanského číslo 97, 101, 107, 113, 118, 123, 127. Podíl údů Dědictví Svatojanského na rok 1907, 1908, 1909, 1910, 1911, 1912, 1913. Sv. 1, S. 161. Dostupné online.
  • ŠMILAUEROVÁ, Eva: Založení kláštera a kostela Panny Marie di Loreta v Jílovém. In: Středočeský sborník historický. Praha: KNV, Roč. 37, 2011, S. 54 – 65. ISSN 0585-4172, ISBN 978-80-86772-56-1.
  • Depositum katolické teologické fakulty: Jílové – Bývalý minoritský klášter s kostelem P. Marie Loretánské. Soupis památek, ročník 28. Politický okres vinohradský (1908) na stranách 50-51. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Loretánská_kaple_v_Jílovém&oldid=22844115“