Václav Filípek

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Filípek
Narození29. srpna 1811
Veselí nad Lužnicí
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. května 1863 (ve věku 51 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povoláníspisovatel, novinář a národní buditel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Filípek (29. srpna 1811 Veselí nad Lužnicí[1] – 27. května 1863, Praha[2]) byl český národní buditel, divadelník, překladatel a novinář. Ottův slovník naučný uvádí, pravděpodobně nesprávně, rok narození 1812.

Rodný dům V.Filípka ve Veselí nad Lužnicí

Rodina a dětství[editovat | editovat zdroj]

Václav Filípek je rodák z Veselí nad Lužnicí a rod Filípků má kořeny v blízké obci Sviny, kde děd Josef Filípek byl sedlák a otec Josef Filípek tkadlec a zemědělec. Ten se v r. 1804 přestěhoval do města do koupeného domku a zde se Václav narodil jako třetí syn. V roce 1817 začal chodit do místní školy a od roku 1827 bydlel a studoval v Jindřichově Hradci gymnázium, kde byl ovlivněn zejména prof. Janem Dubským a Martinem Hrubým; pro pilnost a svědomitost byl mladý Václav od druhé třídy osvobozen od placení školného; spřátelil se s žáky Aloisem Matoušovským a Karlem Tupým (později umělecké jméno Boleslav Jablonský); zajímal se o mateřskou řeč a literaturu a také napsal svoji první čtyřsvazkovou sbírku básní „Sbírka všelikého cvičení v básnickém slohu“. V roce 1832 Filípek (také Matoušovský a Tupý) gymnázium absolvoval a odešel na další studia do Prahy.

Život v Praze[editovat | editovat zdroj]

Studium[editovat | editovat zdroj]

Václav Filípek spolu se svými jihočeskými přáteli studoval filozofickou fakultu a navštěvoval i nepovinné přednášky dějin filozofie, estetiky a české mluvnice, po dalším studiu (pedagogika) získal na fakultě v dubnu 1835 vychovatelské osvědčení. V Praze brzy pronikl mezi české vlastence, zapojil se do kulturního dění a sblížil se s Josefem Kajetánem Tylem a přestěhoval se ze studentského společného bytu v hostinci na Dobytčím trhu k němu (byt v kasárnách u Truhlářské ul.). Začala jejich plodná spolupráce v redakci časopisu Kwěty české. Prvním Filípkovým literárním příspěvkem byla otištěná povídka „Divotvorný kvítek“ (23. ledna 1834).

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

V druhé polovině roku 1833 se kolem Tyla seskupili lidé (např. Karel Hynek Mácha, Karel Sabina), kteří usilovali o české divadlo a Václav Filípek byl mezi nimi a stal se hercem-členem divadla. Hrál v mnohých hrách pod jménem „Líp“, také ve Stavovském divadle, ale více ho zajímala práce novinářská. Přesto je autorem dvou her.

Filípek – novinář[editovat | editovat zdroj]

Filípek se věnoval nejen osvětovým článkům, ale jako novinář v časopisu Kwěty české (založené 1834, jako především almanach básníků a spisovatelů, jedno z nejstarších periodik v Evropě, později týdeník Květy), zavedl nový publicistický útvar – fejeton. Tento žánr se do Čech dostal v té době z Francie. První Filípkův fejeton „Půlnoční rozjímání o šetrnosti městských a venkovských děvčat“ vyšel 24. dubna 1836. Jako autor, a nejen fejetonů, vynikal vtipem a výstižností postřehu. Když zakladatel Kwětů J. K. Tyl roku 1836 z redakce odešel, Filípek zůstal a jeho činnost kvantitou dosáhla vrcholu. Publikoval také v almanachu „Vesna, almanach pro kvetoucí svět“, v časopisech „Česká včela“ a „Vlastimil, přítel osvěty a zábavy““; pracoval také jako korektor v tiskárně Jeřábek, dohlížel na správný jazyk v časopisu „Lumír“. V roce 1839 se odstěhoval od J. K. Tyla a s kamarády Františkem Jaromírem Rubešem, Františkem Hajnišem a Karlem Tupým bydlel U Černé růže na Příkopech. Založil v r. 1841 tehdy oblíbený časopis „Paleček, milovník žertu a pravdy“ (s Rubešem a Hajnišem) a byl jeho redaktorem. Od roku 1846 Filípek redigoval „Pražský všeobecný domácí a hospodářský kalendář“, také později pracoval v politickém časopise „Pozor“ (od února 1863), ten však po jeho smrti zanikl. Obsáhlá je také jeho překladatelská činnost: z francouzštiny a němčiny překládal pro tisk novely a články, ale i divadelní hry. Stavovské divadlo, zejm. po r. 1846 uvedlo více než 8 her v jeho překladu.

Organizátor plesů[editovat | editovat zdroj]

Z diskusí přátel okolo Tyla vyplynula potřeba oživení českého společenského života pořádáním zábav a plesů. Mezi hlavní organizátory patřil kromě Tyla, Rubeše, Tupého a Josefa Pichla také Filípek. Po úspěchu první merendy o masopustu 1835 následovaly další a 5. února 1840 se pořádal již první český bál-ples (další za rok již v Žofínském sále). Filípek patřil dále mezi organizátory mnoha dalších velkých čs.plesů, podílel se na pořádání prvních šesti českých tanečních besed (1841), přispěl do publikace „Česká beseda“, vydané Tylem r.1842.

Připomínání[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska na rodném domě ve Veselí nad Lužnicí

Václav Filípek – básník, novinář, herec a přítel J. K. Tyla svým dílem – jako zakladatel českého fejetonu ovlivnil i Jana Nerudu a V. Hálka. O Filípkovi napsal v roce 1887 Alois Mattuška práci: Václav Filípek, zasloužilý spisovatel a vlastenec český. V roce 75. výročí narození byla (1886) Václavu Filípkovi na rodném domě ve Veselí nad Lužnicí (v dnešní ulici Václava Filípka) odhalena pamětní deska s textem: ZDE NARODIL SE DNE 29.SRPNA 1811 VÁCLAV FILÍPEK ZASLOUŽILÝ SPISOVATEL A BUDITEL NÁRODA. Jeho hrob najdeme na Vyšehradském hřbitově[3] v Praze.

Z díla[editovat | editovat zdroj]

  • Vydával:
    • Paleček ( vycházel 1841–1847, celkem 19 svazků po 72 stranách)
    • Vlastenecký kalendář (vydával 1852–1861)
  • novely:
    • Masopustní láska (almanach „Vesna)
    • Červený drak s modrou korunkou (1840)
    • Svatební dar (1840)
    • Rubiniho láska (1840)
    • Šest neděl po svatbě
    • Některé novely byly vydány opět v r.1882
  • Divadelní hry:
    • Pomoc z říše kouzelné (veselohra – 1839)
    • Duchové sedmi šedivých bratrů na besedě (báchorka – 1845)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském
  3. ↑ hrob Václava Filípka na vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-24. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Filípek&oldid=23286400“