Slovanský sjezd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svatodušní mše na Koňském trhu v Praze 12. června 1848

Slovanský sjezd v Praze probíhal ve dnech 2. až 12. června 1848. Snažil se sjednotit všechny Slovany žijící v rakouské monarchii.

Měl 4 hlavní body:

  • vytvoření spolku rakouských Slovanů,
  • vztah ke Slovanům mimo Rakousko,
  • vztah k neslovanským národům v rakouských zemích,
  • vztah rakouských Slovanů k neslovanským národům mimo Rakousko (zejména Německo).

Během května se sjížděli do Prahy delegáti vyslaní všemi národními sněmy tehdejších národních hnutí. Jen například mezi Jihoslovany se do seznamu zapsalo 40 lidí; později počet zástupců ještě vzrostl. Československá sekce byla nejpočetnější - zastupovalo ji 237 lidí; kromě toho také byla přítomna i sekce polsko-rusínská.[1]

Sjezd byl zahájen 2. června 1848 v Praze na Žofínském ostrově.[1] Jeho základní ideou byly panslavismus a austroslavismus. Předsedou sjezdu byl František Palacký, který propagoval austroslavismus jako obranu proti pangermanismu. Účastníkem sjezdu byl také Michail Alexandrovič Bakunin. Sjezd provázela nejednotnost jednotlivých národů. Přesto se sjezd dohodl na Manifestu sjezdu Slovanského k národům Evropským, jehož hlavní myšlenkou bylo právo na sebeurčení národů. Na uskutečnění se významně podílel také Karel Havlíček Borovský.

V době sjezdu došlo k potyčkám mezi radikálními studenty a armádou. Studenti byli tvrdě potlačeni.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNÝ, Jan M.. Slovanský sjezd v Praze roku 1848. Praha : Knapp, 1888. Dostupné online.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ŽÁČEK, Václav. Češi a Jihoslované v minulosti. Praha : Academia, 1975. Kapitola Za buržoazní revoluce roku 1848 a 1849, s. 331. (čeština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]