Slovanský sjezd
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Slovanský sjezd v Praze probíhal ve dnech 2. až 12. června 1848. Snažil se sjednotit všechny Slovany žijící v rakouské monarchii.
Měl 4 hlavní body:
- vytvoření spolku rakouských Slovanů,
- vztah ke Slovanům mimo Rakousko,
- vztah k neslovanským národům v rakouských zemích,
- vztah rakouských Slovanů k neslovanským národům mimo Rakousko (zejména Německo).
Sjezd byl zahájen 2. června 1848 v Praze. Jeho základní ideou byly panslavismus a austroslavismus. Předsedou sjezdu byl František Palacký, který propagoval austroslavismus jako obranu proti pangermanismu. Sjezd provázela nejednotnost jednotlivých národů. Přesto se sjezd dohodl na Manifestu sjezdu Slovanského k národům Evropským, jehož hlavní myšlenkou bylo právo na sebeurčení národů. Na uskutečnění se významně podílel také Karel Havlíček Borovský.
V době sjezdu došlo k potyčkám mezi radikálními studenty a armádou. Studenti byli tvrdě potlačeni.
