Majdalena

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Majdalena
Kostel sv. Maří Magdaleny
Kostel sv. Maří Magdaleny
Znak obce MajdalenaVlajka obce Majdalena
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřeboň
Obec s rozšířenou působnostíTřeboň
(správní obvod)
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel492 (2023)[1]
Rozloha12,96 km²[2]
Katastrální územíMajdalena
Nadmořská výška438 m n. m.
PSČ378 03
Počet domů174 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduMajdalena 78
378 03 Majdalena
info@ou.majdalena.cz
StarostaDavid Sekáč
Oficiální web: www.majdalena.cz
Majdalena
Majdalena
Další údaje
Kód obce546712
Kód části obce89907
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Majdalena (dříve Svatá Máří Magdalena německy Sankt Maria Magdalena) se nachází v okrese Jindřichův HradecJihočeském kraji. Žije zde 492[1] obyvatel.

Majdalenou protéká řeka Lužnice a vodní kanál Zlatá stoka. Na řece Lužnici se v blízkosti vesnice nachází vodácky nebezpečný jez Pilař, jehož vzdutí zajišťuje napájení Zlaté stoky. Výrazný přírodní objekt je pískovna, ze které se v dřívějších letech těžil písek. Nachází se v biosférické rezervaci UNESCO a v CHKO Třeboňsko.

Nachází se zde malotřídní škola, mateřská škola, dva hostince, motorest a jedna prodejna potravin.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1397. Na místě současného kostela byla ve středověku písečná poušť, kde byla poustevnická chýše. Na jejím místě byla v roce 1400 postavena kaple, která dostala jméno Majdalena. V 16. století byla přestavěna na kostel. Věž byla dostavěna v roce 1866. V době stavovského povstání byl u Majdaleny postaven obranný srub. V roce 1619 byly kostel i dvůr poničeny císařskými vojsky. Na západ od Majdaleny byla další poustevna. Zde vznikl kostel svaté Barbory. Později kostel zpustl a jeho inventář si rozebraly okolní kostely. Například kazatelnu vyřezanou ve tvaru velryby získal bošilecký kostel. Kde stál kostel, je nyní jen kaple. Na začátku 20. století byla v kostele sv. Máří Majdaleny objevena část velmi cenného gotického deskového oltáře. Další díl byl objeven v domanínské kapličce.

V roce 1945 došlo u mostu přes řeku Lužnici k boji mezi německými jednotkami a Rudou armádou. Zahynulo zde 10 ruských vojáků.[4]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svaté Maří Magdalény na okraji vesnice
  • Kaple svaté Barbory u samoty Barbora v lese, dříve zde stával poutní kostel
  • Národní kulturní památka Rožmberská rybniční soustava[5]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Vznik majdalenské malotřídky se datuje k roku 1848. V současné době do ní dochází 23 žáků. Vznik mateřské školy a školní jídelny se datuje do sedmdesátých let 20. století přestavbou farního úřadu římskokatolické církve. Škola i školka je zvenčí vyzdobena plastickými obrazy akademického malíře Josefa Pecy, který je daroval obci.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obec leží na železniční trati České Velenice - Veselí nad Lužnicí, v katastru obce se kromě stanice Majdalena (do roku 2005 nesoucí název Chlum u Třeboně[6], původně Chlumec-Pilař[7]) nachází též Majdalena zastávka.

Ze stanice vyjížděl vlakem Ferdinand d'Este v červnu 1914 do Sarajeva (tam dorazil 28. 6. 1914). Drážní domek, ve kterém se arcivévoda připravoval na cesty, dosud stojí, stejně jako původní budova nádraží.

Vodácký sport[editovat | editovat zdroj]

V obci Majdalena je vodácké tábořiště o kapacitě 174 stanů a 2 chatky. V areálu je také kiosek a parkoviště. Blízko obce, ale již v sousedním katastrálním území Hamr, se nachází známý jez Pilař.

Sbor dobrovolných hasičů[editovat | editovat zdroj]

Byl založen roku 1897, funguje dodnes. Každoročně se dobrovolní hasiči zúčastňují hasičských soutěží jak v kategorii mužů, tak i v kategorii žen. Důležitou roli hraje také v kulturním a společenském životě obce.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. KROUPA, Stanislav. Zázraky před jižní hranicí. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2005. ISBN 80-86829-12-X. 
  5. Památkový katalog: Rožmberská rybniční soustava [online]. [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. 
  6. http://provoz.szdc.cz/portal/Show.aspx?oid=34992
  7. Faksimile jízdního řádu 1918. csd1918.wz.cz [online]. [cit. 2020-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-19. 
  8. Prof. dr. Jan Sigmund zemřel. Národní listy. 1940-12-12, roč. 80, čís. 339, s. 3. Dostupné online [cit. 2018-07-21]. 
  9. Dokumentace popravených Čechoslováků za druhé světové války v Berlíně-Plötzensee [online]. [cit. 2018-01-29]. Příjmení a jméno: Plch Tomáš; Zaměstnání: plukovník gšt., úředník; Datum narození: 13.12.1890; Místo narození: Herda; Provinění: Dne 3.8.1942 odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti za velezradu a napomáhání nepříteli (odbojová organizace Obrana národa); Datum popravy: 6.11.1942; Způsob popravy: gilotina; Zdroje: ABS (141), Barch (R 3001, 3017), Der Tod von Plötzensee, Ehrenbuch, GDW, Gedenkstätte Plötzensee, NA (KT-OVS). Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-12. 
  10. ŠVÁB, Václav. Za † doc. Dr. Adolfem Sigmundem. Časopis lékařů českých. 1934-07-20, roč. 73, čís. 29, s. 820–822. Dostupné online [cit. 2018-07-21]. 
  11. Profil Jiřího Havlise Archivováno 12. 10. 2012 na Wayback Machine. na Sports Reference.com

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Černý Jiří: Poutní místa Soběslavska a Třeboňska s přilehlou částí Dolních Rakous, České Budějovice 2009.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]