Adam Václav Michna z Otradovic

Adam Václav Michna z Otradovic
Adam Václav Michna z Otradovic
Narození	30. června 1600 Jindřichův Hradec, České království
Úmrtí	16. října 1676 Jindřichův Hradec, České království
Národnost	česká
Povolání	hudební skladatel, básník, sbormistr, varhaník

Rytíř Adam Václav Michna z Otradovic (asi 30. června 1600, Jindřichův Hradec – 16. října 1676, Jindřichův Hradec ) byl český raně barokní básník, hudební skladatel, sbormistr a varhaník. Jeho jméno je známo též ve zjednodušené formě Adam Michna a on sám podepisoval svá díla jako Adamus Wenceslaus Michna de Ottradowicz. Je nejvýznamnějším českým skladatelem a básníkem 17. století, iniciátorem rozmachu české barokní hudební kultury a stal se inspirací mnoha dalších generací skladatelů pro rozvoj tradice české národní hudby.

Biografie

Adam Michna pocházel ze staré, i když nepříliš významné aristokratické rodiny vladyků, a jeho šlechtický titul byl rytíř. Jeho otec Michal Michna byl rovněž varhaníkem a jak bylo v jejich rodině tradicí, též trumpetistou. Ve druhé dekádě 17. století bylo zásluhou kancléře Viléma Slavaty obnoveno literátské bratrstvo, a tato skutečnost, spolu s aktivitou místní jezuitské koleje, přispěla významně k rozvoji kulturního života v regionu. Adam Michna se stal vůbec prvním frekventantem školy Řádu Tovaryšstva Ježíšova, kde studoval v letech 1611–1612 a 1615–1617. Mnoho Michnových skladeb bylo později tisknuto právě jezuity v jejich pražském nakladatelství. Úpadek všeho národního života po bitvě na Bílé hoře, a zvláště také pokleslost umění, se jej bolestně dotýkaly a povzbudily ho k napsání jeho nejslavnějších děl. O jeho osobním životě víme málo, pouze skutečnost, že byl dvakrát ženat. Nemáme žádné zprávy o jeho potomcích. Kromě svých profesí uměleckých provozoval též obchod s vínem, byl velmi váženým občanem a majitelem domu ve městě.

V roce 1633 se Michna stal varhaníkem a sbormistrem proboštského chrámu v Jindřichově Hradci a tyto funkce vykonával téměř po celý život. Stal se též členem zmíněného literátského bratrstva a po konci třicetileté války i místní mariánské družiny Výrazně přispěl k aktivitám místního hudebního života. V roce 1673 založil Nadaci pro výchovu mladých hudebníků a odkázal jí také část svého jmění. Zemřel v roce 1676.

Dílo

Obálka sbírky „Česká maryánská muzyka“

Adam Michna byl velmi plodným skladatelem, nicméně zdaleka ne všechny jeho skladby se zachovaly do dnešní doby. Známe 230 jeho kompozic, soustředěných do pěti sbírek, tří českých a dvou latinských. Jeho tvůrčí aktivita byla soustředěna především na hudbu duchovní. Nejznámějšími jsou jeho tři cykly hymnických skladeb, Česká mariánská muzika, Loutna česká a Svatoroční muzika. Komponoval vokální a vokálně-instrumentální hudbu s vlastními básnickými texty. Napsal mnoho českých duchovních písní, z nichž některé, především písně vánoční, jsou populární dodnes. K nim patří např. „Vánoční noc“, známá spíše jako Chtíc, aby spal, která je v Česku i dnes jednou z nejfrekventovanějších koled. Je pravděpodobné, že Michna velmi dobře znal raně barokní italské kompoziční techniky a některé jeho práce nesou i známky reminiscence renesančního období.

Hudba

Hudební odkaz Adama Václava Michny lze rozdělit do dvou částí:

Duchovní hudba na latinské liturgické texty. Je melodicky velmi nápaditá a členitá, využívá polyfonie a je psána většinou pro varhany, smyčcové nástroje a dechové nástroje. Vokální party jsou založeny na kontrastu mezi barevnými odstíny sólových a sborových hlasů.

• Obsequinum Marianum (1642)
• Officium vespertinum (1648)
• Psalmi (1648)
• Magnificant I. toni (1654) –
• Sacra et litaniae – obsahuje 5 mší, 2 litanie, Te Deum a Rekviem
• Missa Sancti Wenceslai

Písňová tvorba, což jsou převážně homofonické hymny a písně s vlastními českými texty, koncipované jako hudebně aranžovaná poezie.

• Česká mariánská muzyka (1647)
• Loutna česká (1653)
• Svatoroční muzyka (1661)
• jednotlivé drobné, nezařazené skladby

Poezie

Michnova poezie je založena na zvukomalbě řeči, rýmech a na metaforické povaze textu. Jeho slovní obrazotvornost je velmi imaginativní a emocionálně bohatá. Jeho oblíbenými tématy jsou vnitřní osobní souboj Boha a ďábla v člověku, pohybující se od ideálních obrazů ráje na jedné, až k děsivým pekelným mukám na druhé straně, charakteristické specifickou noblesou vyjadřování (i když mnohdy s užitím vysloveně lidového jazyka), filosofickým nadhledem, občas obohaceny jemným humorem, prozrazujícím kritický, avšak tolerantní pohled na společnost. Dalšími tématy jsou malebné obrazy přírody a oslavné duchovní písně. Michna byl prvním českým básníkem, který vytvořil fenomén duchovně-romantické poezie. Seznam jeho básní je prakticky totožný se sbírkami písní, uvedenými výše.

Citace

...Michnova genialita spočívá v jeho brilantních rytmických strukturách. Jeho dílo je charakteristické vytříbeným smyslem pro variace a komplexní stavbu skladby, s rytmickými figurami, které se často mění ze tříčtvrťového do dvoučtvrtinového taktu v jedné jediné skladbě. Mistrovské ovládání rytmu a šíře a bohatost škály hudebních barev ho staví na špičku tehdejší hudební produkce. Michna je pro Čechy stejně důležitý jako Heinrich Schütz pro Němce či Claudio Monteverdi pro Italy...

Reprezentativní diskografie

• Sacra Et Litaniae à 5, 6, 7 & 8 Vocum Cum Instrumentis – Václav Smetáček, sbormistr Josef Veselka, Symfonický orchestr Rádia Bratislava, Moravan, Schwann, 1966
• Missa à 7, Cantiones, Requiem – Capella Regia Musicalis, Robert Hugo; Studio Matouš, 1992, Grammy Classic Award in 1993
• Missa Sancti Wenceslai, Svatoroční Muzika – Capella Regia Musicalis, Robert Hugo; Popron Music, 1994
• Officium Vespertinum Capella Regia Musicalis, Robert Hugo; Arta Records, 2001
• The Czech Lute (Loutna česká) – Pražský komorní sbor, Musica Bohemica, Jaroslav Krček; Supraphon, 2002. Musica Pro Sancta Cecilia, 2008

Knihy

• Základní notace Michnových skladeb, Editio Bärenreiter, Praha
• Kompendium poezie „Nebeští kavalérové“ se 172 básněmi, BB Art, 2003

Související články

• Pobělohorská literatura
• Seznam českých spisovatelů