Adam Václav Michna z Otradovic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Adam Václav Michna z Otradovic
Úmrtí 16. října 1676
České království Jindřichův Hradec, České království
Národnost česká
Povolání hudební skladatel, básník, sbormistr, varhaník

Rytíř Adam Václav Michna z Otradovic (asi 30. června 1600, Jindřichův Hradec16. října 1676, Jindřichův Hradec [1]) byl český raně barokní básník, hudební skladatel, sbormistr a varhaník. Jeho jméno je známo též ve zjednodušené formě Adam Michna a on sám podepisoval svá díla jako Adamus Wenceslaus Michna de Ottradowicz. Je nejvýznamnějším českým skladatelem a básníkem 17. století, iniciátorem rozmachu české barokní hudební kultury a stal se inspirací mnoha dalších generací skladatelů pro rozvoj tradice české národní hudby.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Adam Michna pocházel ze staré, i když nepříliš významné aristokratické rodiny vladyků, a jeho šlechtický titul byl rytíř. Jeho otec Michal Michna byl rovněž varhaníkem a jak bylo v jejich rodině tradicí, též trumpetistou. Ve druhé dekádě 17. století bylo zásluhou kancléře Viléma Slavaty obnoveno literátské bratrstvo, a tato skutečnost, spolu s aktivitou místní jezuitské koleje, přispěla významně k rozvoji kulturního života v regionu. Adam Michna se stal vůbec prvním frekventantem školy Řádu Tovaryšstva Ježíšova, kde studoval v letech 16111612 a 16151617. Mnoho Michnových skladeb bylo později tisknuto právě jezuity v jejich pražském nakladatelství. Úpadek všeho národního života po bitvě na Bílé hoře, a zvláště také pokleslost umění, se jej bolestně dotýkaly a povzbudily ho k napsání jeho nejslavnějších děl. O jeho osobním životě víme málo, pouze skutečnost, že byl dvakrát ženat. Nemáme žádné zprávy o jeho potomcích. Kromě svých profesí uměleckých provozoval též obchod s vínem, byl velmi váženým občanem a majitelem domu ve městě.

V roce 1633 se Michna stal varhaníkem a sbormistrem proboštského chrámu v Jindřichově Hradci a tyto funkce vykonával téměř po celý život. Stal se též členem zmíněného literátského bratrstva a po konci třicetileté války i místní mariánské družiny[2] Výrazně přispěl k aktivitám místního hudebního života. V roce 1673 založil Nadaci pro výchovu mladých hudebníků [3] a odkázal jí také část svého jmění. Zemřel v roce 1676.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Obálka sbírky „Česká mariánská muzika“

Adam Michna byl velmi plodným skladatelem, nicméně zdaleka ne všechny jeho skladby se zachovaly do dnešní doby. Známe 230 jeho kompozic, soustředěných do pěti sbírek, tří českých a dvou latinských. Jeho tvůrčí aktivita byla soustředěna především na hudbu duchovní. Nejznámějšími jsou jeho tři cykly hymnických skladeb, Česká mariánská muzika, Loutna česká a Svatoroční muzika. Komponoval vokální a vokálně-instrumentální hudbu s vlastními básnickými texty. Napsal mnoho českých duchovních písní, z nichž některé, především písně vánoční, jsou oblíbené dodnes. K nim patří např. „Vánoční noc“, známá spíše jako Chtíc, aby spal, která je v Česku i dnes jednou z nejčastěji hraných koled. Je pravděpodobné, že Michna velmi dobře znal raně barokní italské kompoziční techniky a některé jeho práce nesou i známky reminiscence renesančního období.

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Hudební odkaz Adama Václava Michny lze rozdělit do dvou částí:

Duchovní hudba na latinské liturgické texty. Je melodicky velmi nápaditá a členitá, využívá polyfonie a je psána většinou pro varhany, smyčcové nástroje a dechové nástroje. Vokální party jsou založeny na kontrastu mezi barevnými odstíny sólových a sborových hlasů.

  • Obsequinum Marianum (1642)
  • Officium vespertinum (1648)
  • Psalmi (1648)
  • Magnificant I. toni (1654) –
  • Sacra et litaniae – obsahuje 5 mší, 2 litanie, Te Deum a Rekviem
  • Missa Sancti Wenceslai

Písňová tvorba, což jsou převážně homofonické hymny a písně s vlastními českými texty, koncipované jako hudebně aranžovaná poezie.

  • Česká mariánská muzika (1647)
  • Loutna česká (1653)
  • Svatoroční muzika (1661)
  • jednotlivé drobné, nezařazené skladby

Poezie[editovat | editovat zdroj]

Michnova poezie je založena na zvukomalbě řeči, rýmech a na metaforické povaze textu. Jeho slovní obrazotvornost je velmi imaginativní a emocionálně bohatá. Jeho oblíbenými tématy jsou vnitřní osobní souboj Boha a ďábla v člověku, pohybující se od ideálních obrazů ráje na jedné, až k děsivým pekelným mukám na druhé straně, charakteristické specifickou noblesou vyjadřování (i když mnohdy s užitím vysloveně lidového jazyka), filosofickým nadhledem, občas obohaceny jemným humorem, prozrazujícím kritický, avšak tolerantní pohled na společnost. Dalšími tématy jsou malebné obrazy přírody a oslavné duchovní písně. Michna byl prvním českým básníkem, který vytvořil fenomén duchovně-romantické poezie.[4] Seznam jeho básní je prakticky totožný se sbírkami písní, uvedenými výše.

Citace[editovat | editovat zdroj]

...Michnova genialita spočívá v jeho brilantních rytmických strukturách. Jeho dílo je charakteristické vytříbeným smyslem pro variace a komplexní stavbu skladby, s rytmickými figurami, které se často mění ze tříčtvrťového do dvoučtvrtinového taktu v jedné jediné skladbě. Mistrovské ovládání rytmu a šíře a bohatost škály hudebních barev ho staví na špičku tehdejší hudební produkce. Michna je pro Čechy stejně důležitý jako Heinrich Schütz pro Němce či Claudio Monteverdi pro Italy... [5]

Reprezentativní diskografie[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Základní notace Michnových skladeb, Editio Bärenreiter, Praha
  • Kompendium poezie „Nebeští kavalérové“ se 172 básněmi, BB Art, 2003 [8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Czechmusic.net: Adam Václav Michna z Otradovic
  2. Hudební věda 38, 1-2, 2001.
  3. http://michna-slavnosti.webnode.cz/adam-michna-z-ottradovic Adama Michna festival in Jindřichův Hradec
  4. Jiří Vysloužil: Hudební slovník pro každého II, p. 339
  5. http://www.matous.cz/detail.php?id=MK%200001&jazyk=en
  6. http://www.cdcentrum.cz/objects/1075213013.html?action=doporucit&time=1301441487
  7. A.V.Michna Discography
  8. A.Michna: Nebeští kavalérové

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]