Zelený čtvrtek
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
V křesťanském kalendáři je Zelený čtvrtek čtvrtkem před Velikonocemi, součást Svatého týdne a velikonočního tridua.
Při dopolední liturgii (která se koná pouze v katedrálách) biskup žehná oleje katechumenů, nemocných a křižmo. Při večerní liturgii se pak připomíná poslední Ježíšova večeře, ustanovení eucharistie a Ježíšovo mytí nohou jeho učedníků.
Naposledy před Velikonocemi při Gloria večerní mše zazní zvony („odlétají do Říma“). Zvuk zvonů až do Gloria Veliké noci nahrazují různé klapačky a řehtačky.
Proč se jí špenát na Zelený čtvrtek?
A proč je ten čtvrtek vlastně zelený?
Mnoho lidí se domnívá, že název zelený je podle starší tradice spojen s užitím zelených liturgických rouch a nebo že se musí v tento den jíst špenát, ale odůvodnění je jiné.
Pan biskup Václav Malý odpovídá: "Jíst špenát na Zelený čtvrtek je lidovým zvykem, který s duchovním obsahem Velikonoc vůbec nesouvisí. Název Zelený čtvrtek vznikl přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek)."
[editovat] Externí odkazy
- Průvodce Velikonocemi
- Zvyky Zeleného čtvrtku
- Velikonoční kuchyně našich babiček
- Velikonoce podle Britských listů
- Velikonoce v české kultuře
- Liturgická hudba Zeleného čtvrtku

