Laetare

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zlatá růže vyrobená Giuseppem a Pietrem Paolem Spagnovými (asi 1818/1819), dnes umístěná v pokladnici v Hofburgu

Laetare je název 4. neděle v postní době čili 4. neděle postní. Označení Laetare je odvozeno od mešní antifony Laetare IerusalemRaduj se, Jeruzaléme

Laetare Ierusalem: et conventum facite omnes qui diligitis eam: gaudete cum laetitia qui in tristitia fuistis: ut exsultetis, et satiemini ab uberibus consolationis vestrae.
Radujte se s dcerou jeruzalémskou a jásejte nad ní všichni, kdo ji milujete! Veselte se s ní, veselte, všichni, kdo jste nad ní truchlívali. Budete sát do sytosti potěšení z jejích prsů, budete s rozkoší pít plnými doušky z prsů její slávy.
— Iz 66, 10 (Kral, ČEP)

Protože se jedná o první neděli za polovinou postní doby, jsou liturgické texty prolnuty nadějí na spásu a povzbuzují v období pokání probíhající postní doby. Oltář se na rozdíl od ostatních nedělí postních zdobí květy a postní liturgická barva fialová může být nahrazena růžovou.

První zmínka o růžové liturgické barvě pochází ze 16. století. Pravděpodobně souvisí s papežským obyčejem světit v tento den zlatou růži. Souvislosti možno hledat u lidového zvyku už v 10. století v Římě, kdy se oslavovalo vítězství jara nad zimou. Tradice svěcení zlaté růže je stále živá. Papež jí obdarovával zpočátku své úředníky, později i významné osobnosti mimo Řím.

V minulosti na tuto neděli připadalo statio v římském kostele Santa Croce in Gerusalemme, jedné ze sedmi patriarchálních bazilik.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ADAM, Adolf. Liturgický rok; historický vývoj a současná praxe. Praha : Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-269-1. Kapitola Postní neděle, s. 107.  


Liturgický rok
Advent Vánoce Liturgické mezidobí Postní doba Velikonoce Letnice Liturgické mezidobí
Popeleční středa Laetare Květná neděle Svatý týden Velikonoční triduum Zelený čtvrtek Velký pátek Bílá sobota
Český liturgický kalendář