Árónovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Árónovité

Áron plamatý (Arum maculatum)
Áron plamatý (Arum maculatum)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: jednoděložné (Liliopsida)
Řád: žabníkotvaré (Alismatales)
Čeleď: árónovité (Araceae)
Rody vyskytující se v ČR

Árónovité (Araceae Juss.) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu žabníkotvaré (Alismatales).

Pojetí čeledi[editovat | editovat zdroj]

Pojetí čeledi a její zařazení do řádu se v průběhu vývoje taxonomie rostlin značně měnilo. Nejmodernější systémy, jako je třeba APG II, do ní zařazují dříve samostatnou čeleď okřehkovité (Lemnaceae), což jsou extrémně redukované vodní rostliny. Např. Tachtadžjanův systém uznává také samostatnou čeleď Pistiaceae s druhem Pistia stratiotes, která je v nejmodernějších systémech rovněž řazena pod árónovité. Naopak některé starší systémy do čeledi árónovité řadí i puškvorec (Acorus). Ten je v systému APG II řazen nejen pod samostatnou čeleď Acoraceae, ale dokonce i pod samostatný řád Acorales. Čeleď árónovité je v systému APG II řazena pod řád žabníkotvaré (Alismatales), ve starších systémech je často odlišován menší samostatný řád árónotvaré (Arales).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o byliny nebo keře, někdy až stromkovitého vzrůstu, jsou vytrvalé, vzácněji jednoleté, často s hlízami nebo oddenky. Jsou to pozemní rostliny, ale někdy i epifyty, liány, nebo vodní rostliny, kořenující ve dně i plovoucí (např. Pistia, česky babelka). Patří sem i extrémně redukované plovoucí rostliny podčeledi Lemnoidae.Listy jsou někdy nahloučeny na bázi, jindy nikoliv, jsou řapíkaté (výjimečně přisedlé), střídavé, s listovými pochvami. Žilnatina je zpeřeně či dlanitě větvená, nebo souběžná. Listy jsou často srdčité, hrálovité nebo střelovité. V případě podčeledi Lemnouidae má celá lodyha „stélkovitý tvar“, „stélka“ je drobná a kulovitá či čárkovitá, někdy je tento útvar z morfologického hlediska považován za list. Jedná se o rostliny jednodomé nebo dvoudomé, či mnohomanželné, květy oboupohlavné nebo jednopohlavné. Květy jsou v květenstvích, v ztlustlých klasech, někdy se tento typ květenství nazývá palice. Květenství podepřeno toulcovitým listenem (někdy barevným), vzácně bez toulce. Květenství se skládá z mnoha květů, které jsou uspořádány do spirály, vzácně do přeslenu. V případě podčeledi Lemnoidae může být květenství redukováno až na 2-3 květy. Okvětí chybí nebo přítomno 4-8, výjimečně až 12 okvětních lístků, ve 2 přeslenech, převažuje však uspořádání 2+2 nebo 3+3. Okvětní lístky jsou drobné a často ztlustlé. Tyčinek je 4-8, výjimečně až 12, ve 2 přeslenech, převažuje však uspořádání 2+2 nebo 3+3. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, vzácněji z 1-8, monomerické (či pseudomonomerické) nebo synkarpní, čnělka 1, semeník je svrchní. Plod je dužnatý, vzácně suchý, zpravidla peckovice nebo bobule, vzácněji oříšek, měchýřek nebo tobolka.


Rozšíření ve světě[editovat | editovat zdroj]

Je známo asi 111 rodů a asi 2000 druhů, které jsou rozšířeny hlavně v tropech a subtropech, méně v mírném pásu.

Seznam rodů[editovat | editovat zdroj]

Aglaodorum, Aglaonema, Alloschemone, Alocasia, Ambrosina, Amorphophallus, Amydrium, Anadendrum, Anaphyllopsis, Anaphyllum, Anchomanes, Anthurium, Anubias, Aridarum, Ariopsis, Arisaema, Arisarum, Arophyton, Arum, Asterostigma, Biarum, Bognera, Bucephalandra, Caladium, Calla, Callopsis, Carlephyton, Cercestis, Chlorospatha, Colletogyne, Colocasia, Cryptocoryne, Culcasia, Cyrtosperma, Dieffenbachia, Dracontioides, Dracontium, Dracunculus, Eminium, Epipremnum, Filarum, Furtodoa, Gearum, Gonatanthus, Gonatopus, Gorgonidium, Gymnostachys, Hapaline, Helicodiceros, Heteroaridarum, Heteropsis, Holochlamys, Homalomena, Hottarum, Jasarum, Lagenandra, Lasia, Lasimorpha, Lemna, Lysichiton, Mangonia, Monstera, Montrichardia, Nephthytis, Orontium, Pedicellarum, Peltandra, Philodendron, Phymatarum, Pinellia, Piptospatha, Pistia, Podolasia, Pothoidium, Pothos, Protarum, Pseudodracontium, Pseudohydrosme, Pycnospatha, Remusatia, Raphidophora, Rhodospatha, Sauromatum, Scaphispatha, Schismatoglottis, Scindapsus, Spathantheum, Spathicarpa, Spathiphyllum, Spirodela, Stenospermation, Steudnera, Stylochaeton, Symplocarpus, Synandrospadix, Syngonium, Taccarum, Theriophonum, Typhonium, Typhonodorum, Ulearum, Urospatha, Urospathella, Wolffia, Wolffiella, Wolffiopsis, Xanthosoma, Zamiculcas, Zantedeschia, Zomicarpa, Zomicarpella.

Rozšíření v ČR[editovat | editovat zdroj]

V ČR rostou zástupci 6 rodů a celkově 10 druhů: árón plamatý (Arum maculatum), árón východní (Arum cylindraceum), puškvorec obecný (Acorus calamus), ďáblík bahenní (Calla palustis). Občas přechodně zplaňuje tropická vodní rostlina babelka řezanovitá (Pistia stratiotes). Rod okřehek (Lemna) je zastoupen 4-5 druhy: okřehek menší (Lemna minor), okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca), okřehek hrbatý (Lemna gibba), nedávno byl potvrzen okřehek červený (Lemna turionifera). Výskyt druhu okřehek nejmenší (Lemna minuta) je zatím jen předpokládán. Z rodu závitka (Spirodela) je to závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza) a z rodu drobnička (Wolffia) je to drobnička bezkořenná (Wolffia arrhiza), kterou máme největší šanci najít na Břeclavsku. Další (většinou původem tropické) rostliny se pěstují jako pokojové či akvarijní, např. toulitka (Anthurium), monstera (Monstera), diefenbachie (Dieffenbachia), anubis (Anubias) nebo kryptokoryna (Cryptocoryne).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Květena ČR: 8 nebo 9 díl, vyjde snad v příštích letech.

  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
  • Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]