Jakub IV. Skotský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jakub IV.
Král Skotska
Jakub IV.
Doba vlády 11. červen 1488 - 9. září 1513
Narození 17. března 1473
Stirling
Úmrtí 9. září 1513 (40 let)
Bitva u Floddenu
Předchůdce Jakub III.
Nástupce Jakub V.
Manželky Markéta Tudorovna
Potomci Jakub, vévoda z Rothesay
Artur, vévoda z Rothesay
Jakub, král skotský
Alexandr
Rod Stuartovci
Otec Jakub III.
Matka Markéta Dánská

Jakub IV. (17. března 1473 - 9. září 1513) byl skotský král, který vládl v letech 14881513; syn skotského krále Jakuba III. a Markéty Dánské, manžel anglické princezny Markéty Tudorovny, otec skotského krále Jakuba V. a dědeček skotské královny Marie Stuartovny. Je všeobecně považován za nejúspěšnějšího skotského vládce z rodu Stuartovců. Jakub IV. padl v bitvě u Floddenu a stal se tak posledním panovníkem na britských ostrovech, který byl zabit v boji.

Počátek vlády[editovat | editovat zdroj]

Když byl jeho nepopulární otec Jakub III. zabit v bitvě u Sauchieburnu 11. června 1488, patnáctiletý Jakub byl dosazen na trůn a 24. června 1488 ve Scone korunován skotským králem. Rebelové, kteří jeho otce porazili u Sauchieburnu, s Jakubem pravděpodobně zacházeli jako s loutkou. Rychle však dokázal, že má panovnické vlohy. Porazil povstání v roce 1489, začal se přímo zajímat o vykonávání spravedlnosti a roku 1493 konečně získal pod kontrolu i Johna McDonalda II., lorda Ostrovů.

Jakub měl velmi dobré vzdělání a tvrdilo se, že plynule hovořil skotsky, anglicky, skotskou gaelštinou, latinsky, francouzsky, německy, italsky, vlámsky, španělsky a dánsky; byl též patronem umělců jako skotského básníka Williama Dunbara, Waltera Kennedyho, Gavina Douglase či Roberta Henrysona. Byl skutečným renesančním princem se zájmem o praktické a vědecké záležitosti. V roce 1506 udělil královskou listinu Univerzitě praktického lékařství v Edinburghu, z edinburského hradu vytvořil jednu z předních britských vojenských sléváren, a roku 1505 přivítal založení první skotské tiskárny. Jakub též miloval lodě a věděl, jak je pro Skotsko důležité mít velké loďstvo. Získal 38 lodí a založil dvě nové loděnice. Jeho nejlepší lodí, kterou spustili na vodu roku 1511, byla karaka Michael, největší loď v Evropě, která vážila 1000 tun a byla 240 stop dlouhá.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Po určitou dobu podporoval uchazeče o anglický trůn Perkina Warbecka, ale nakonec konečně uznal, že mír mezi Skotskem a Anglií byl v zájmu obou zemí, a tak roku 1502 podepsal dohodu o trvalém míru a 8. srpna 1503 se v Holyroodském opatství v Edinburghu oženil s anglickou princeznou Markétou Tudorovnou, dcerou Jindřicha VII. S ní měl 5 dětí: tři záhy zemřely, a přežil teprve syn Jakub, budoucí následník trůnu, a po něm ještě Alexander, který se narodil až po otcově smrti, ale žil jen necelé dva roky.

Kromě legitimních potomků měl Jakub IV. i sedem nemanželských dětí se čtyřmi různými milenkami. S Janet Kennedyovou měl syna Jakuba Stewarta, 1. hraběte z Moray, a dvě další děti, které se nedožily dospělosti. S Marion Boydovou měl syna Alexandera, arcibiskupa ze St. Andrews a dceru Kateřinu Stewartovou, která se vdala za Jamese Douglase, 3. hraběte z Mortonu. S Markétou Drummondovou měl dceru Markétu a s Isobel (nebo Agnes) Buchanovou, dcerou Jamese Stewarta, 1. hraběte z Buchanu, měl dceru, Janet, která byla milenkou francouzského krále Jindřicha II.

Neshody s Anglií[editovat | editovat zdroj]

Když vypukla válka mezi Anglií a Francií jako výsledek "italských válek" (1494 - 1559), Jakub se ocitl ve velmi těžké pozici, protože jeho závazky k Staré alianci (a tím i k Francii) se dostaly do konfliktu se závazky z roku 1502, které měl k Anglii. Nový anglický král Jindřich VIII. Tudor se v roce 1513 pokusil o invazi do Francie, a Jakub zareagoval vyhlášením války Anglii.

Předpokládal, že nepřítomnost Jindřicha VIII. pro něj bude výhodou, ale místo toho ho spolu s mnohými jeho vojáky čekala smrt. Ničivou bitvou u Floddenu, která se odehrála v září 1513, skončilo zapojení Skotska do války cambraiské ligy.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Tělo, které považovali za Jakubovo, bylo přemístěno z bitevního pole a převezeno do Londýna, kde bylo pochováno. Protože byl exkomunikován, zakonzervované tělo položili nepochované na mnoho let do kláštera v Sheenu v Surrey, odkud se během reformace ztratilo. Jakubův plášť potřísněný krví byl poslán Jindřichovi VIII. do Anglie (a potom do Francie k jeho výpravě).

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Jakubovo rozhodnutí napadnout Anglii je často považováno za neuvážené. Jeho smrt nepochybně vedla k dlouhotrvající politické nestabilitě ve Skotsku. Existují legendy, které tvrdí, že Jakub přežil a odešel do exilu, nejsou však podložené žádnými důkazy.

Jakub IV. je významný pro skotskou historii mj. tím, že byl posledním králem, který ovládal skotskou gaelštinu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Norman Macdougall: James the Fourth
  • R.L. Mackie: King James IV of Scotland

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie James IV of Scotland ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jakub IV. (Škótsko) na slovenské Wikipedii.