Jakub IV. Skotský
| Jakub IV. | ||
|---|---|---|
| Král Skotska | ||
| Doba vlády | 11. červen 1488 - 9. září 1513 | |
| Narození | 17. března 1473 | |
| Stirling | ||
| Úmrtí | 9. září 1513 (40 let) | |
| Bitva u Floddenu | ||
| Předchůdce | Jakub III. | |
| Následník | Jakub V. | |
| Manželky | Markéta Tudorovna | |
| Potomci | Jakub, vévoda z Rothesay Artur, vévoda z Rothesay Jakub, král skotský Alexandr |
|
| Rod | Stuartovci | |
| Otec | Jakub III. | |
| Matka | Markéta Dánská | |
Jakub IV. (17. března 1473 - 9. září 1513) byl skotský král, který vládl v letech 1488 – 1513; syn skotského krále Jakuba III. a Markéty Dánské, manžel anglické princezny Markéty Tudorovny, otec skotského krále Jakuba V. a dědeček skotské královny Marie Stuartovny. Je všeobecně považován za nejúspěšnějšího skotského vládce z rodu Stuartovců. Jakub IV. padl v bitvě u Floddenu a stal se tak posledním panovníkem na britských ostrovech, který byl zabit v boji.
Obsah |
[editovat] Počátek vlády
Když byl jeho nepopulární otec Jakub III. zabit v bitvě u Sauchieburnu 11. června 1488, patnáctiletý Jakub byl dosazen na trůn a 24. června 1488 ve Scone korunován skotským králem. Rebelové, kteří jeho otce porazili u Sauchieburnu, s Jakubem pravděpodobně zacházeli jako s loutkou. Rychle však dokázal, že má panovnické vlohy. Porazil povstání v roce 1489, začal se přímo zajímat o vykonávání spravedlnosti a roku 1493 konečně získal pod kontrolu i Johna McDonalda II., lorda Ostrovů.
Jakub měl velmi dobré vzdělání a tvrdilo se, že plynule hovořil skotsky, anglicky, skotskou gaelštinou, latinsky, francouzsky, německy, italsky, vlámsky, španělsky a dánsky; byl též patronem umělců jako skotského básníka Williama Dunbara, Waltera Kennedyho, Gavina Douglase či Roberta Henrysona. Byl skutečným renesančním princem se zájmem o praktické a vědecké záležitosti. V roce 1506 udělil královskou listinu Univerzitě praktického lékařství v Edinburghu, z edinburského hradu vytvořil jednu z předních britských vojenských sléváren, a roku 1505 přivítal založení první skotské tiskárny. Jakub též miloval lodě a věděl, jak je pro Skotsko důležité mít velké loďstvo. Získal 38 lodí a založil dvě nové loděnice. Jeho nejlepší lodí, kterou spustili na vodu roku 1511, byla karaka Michael, největší loď v Evropě, která vážila 1000 tun a byla 240 stop dlouhá.
[editovat] Manželství a potomci
Po určitou dobu podporoval uchazeče o anglický trůn Perkina Warbecka, ale nakonec konečně uznal, že mír mezi Skotskem a Anglií byl v zájmu obou zemí, a tak roku 1502 podepsal dohodu o trvalém míru a 8. srpna 1503 se v Holyroodském opatství v Edinburghu oženil s anglickou princeznou Markétou Tudorovnou, dcerou Jindřicha VII. S ní měl 5 dětí: tři záhy zemřely, a přežil teprve syn Jakub, budoucí následník trůnu, a po něm ještě Alexander, který se narodil až po otcově smrti, ale žil jen necelé dva roky.
Kromě legitimních potomků měl Jakub IV. i sedem nemanželských dětí se čtyřmi různými milenkami. S Janet Kennedyovou měl syna Jakuba Stewarta, 1. hraběte z Moray, a dvě další děti, které se nedožily dospělosti. S Marion Boydovou měl syna Alexandera, arcibiskupa ze St. Andrews a dceru Kateřinu Stewartovou, která se vdala za Jamese Douglase, 3. hraběte z Mortonu. S Markétou Drummondovou měl dceru Markétu a s Isobel (nebo Agnes) Buchanovou, dcerou Jamese Stewarta, 1. hraběte z Buchanu, měl dceru, Janet, která byla milenkou francouzského krále Jindřicha II.
[editovat] Neshody s Anglií
Když vypukla válka mezi Anglií a Francií jako výsledek "italských válek" (1494 - 1559), Jakub se ocitl ve velmi těžké pozici, protože jeho závazky k Staré alianci (a tím i k Francii) se dostaly do konfliktu se závazky z roku 1502, které měl k Anglii. Nový anglický král Jindřich VIII. Tudor se v roce 1513 pokusil o invazi do Francie, a Jakub zareagoval vyhlášením války Anglii.
Předpokládál, že nepřítomnost Jindřicha VIII. pro něj bude výhodou, ale místo toho ho spolu s mnohými jeho vojáky čekala smrt. Ničivou bitvou u Floddenu, která se odehrála v září 1513, skončilo zapojení Skotska do války cambraiské ligy.
[editovat] Smrt
Tělo, které považovali za Jakubovo, bylo přemístěno z bitevního pole a převezeno do Londýna, kde bylo pochováno. Protože byl exkomunikován, zakonzervované tělo položili nepochované na mnoho let do kláštera v Sheenu v Surrey, odkud se během reformace ztratilo. Jakubův plášť potřísněný krví byl poslán Jindřichovi VIII. do Anglie (a potom do Francie k jeho výpravě).
[editovat] Odkaz
Jakubovo rozhodnutí napadnout Anglii je často považováno za neuvážené. Jeho smrt nepochybně vedla k dlouhotrvající politické nestabilitě ve Skotsku. Existují legendy, které tvrdí, že Jakub přežil a odešel do exilu, nejsou však podložené žádnými důkazy.
Jakub IV. je významný pro skotskou historii mj. tím, že byl posledním králem, který ovládal skotskou gaelštinu.
[editovat] Literatura
- Norman Macdougall: James the Fourth
- R.L. Mackie: King James IV of Scotland
[editovat] Externí odkazy
- Zmínka v encyklopedii CoJeCo.cz
- (anglicky) Životopis - luminarium.org
- (anglicky) Životopis
- (anglicky) Jakub IV. - první golfista
- Vyobrazení Jakuba IV. a Markéty Tudorovny
[editovat] Reference
V tomto článku je použit překlad textu z článku Jakub IV. (Škótsko) na slovenské Wikipedii.
|
|||||||||||