Apalický syndrom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Apalický syndrom neboli vegetativní stav je zvláštním typem poruchy vědomí. Jedná se o těžké postižení kůry či subkortikálních struktur při zachované funkci mozkového kmene. Postižený má zachované kmenové reflexy včetně spontánního dýchání a srdeční akce, jeho oči bezděčně sledují okolí, zrakové vjemy však postižený nevnímá. Nejsou přítomny jakékoli kognitivní funkce, nemocný nevyhoví výzvám a není schopen komunikace, chybí jakákoli volní aktivita či chování. Není schopen žvýkat ani polykat. Tento stav bývá obvykle ireversibilní (tzv. perzistentní vegetativní stav), ale může být i pouze přechodný.[1]

Příčinou je globální mozková hypoxie při přechodné srdeční zástavě či při dušení, nebo difúzní axonální postižení při traumatu mozku.

Zpočátku je mozek těžce postižen a pacient v bezvědomí. Postupně dochází k obnově odolnějších, fylogeneticky starších struktur mozkového kmene. Zpravidla se nejprve objevují reakce související s obživným a sexuálním pudem. Postupně může dojít k úplné úpravě psychických funkcí.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vyd. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-7262-433-4. S. 66-67.  
  2. NEVŠÍMALOVÁ, Soňa; RŮŽIČKA, Evžen; TICHÝ, Jiří. Neurologie. 1. vyd. Praha : Galén, 2005. ISBN 80-7262-160-2. S. 4.