Vůle (psychická vlastnost)
Vůle z hlediska psychologie je záměrné, vědomé úsilí směřující k dosažení cíle. Jedná se o motivované chování, které umožňuje vědomou regulaci chování tzv. volní akt. Základními znaky vůle jsou vědomé jednání, přeměna fyziologické energie v kinetickou, kontrola funkce popudů. Pojem vůle psychologie chápe i šířeji, jako soubor vlastností osobnosti souvisejících se sebekontrolou. Ta byla nutná už od výroby sofistikovanějších nástrojů.[1]
Volní akt[editovat | editovat zdroj]
Volní akt se ve vývoji jedince objevuje mezi druhým a třetím rokem života, kdy si dítě začíná uvědomovat samo sebe. Fáze volního aktu: 1. rozhodnutí, 2. akce, reakce, 3. cíl.
Jednání[editovat | editovat zdroj]
Jednáním souvisejícím s volním aktem můžeme nazvat činnost řízenou vědomím cíle. Jedná se o druh chování. Volní jednání má tři fáze pohnutka - zvažování - čin na rozdíl od impulzivního jednání, u něhož chybí proces zvažování a má tedy jen dvě fáze pohnutka - čin.
Svobodná vůle[editovat | editovat zdroj]
Svobodná vůle je specifický fenomén, podstatou je svoboda rozhodování, ne však jednání. Tzn., že intrapsychický aspekt svobodné vůle je osobní přesvědčení, že jednáme bez vnějšího nátlaku.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Researchers trace evolution of self-control. phys.org [online]. 2020-05-13 [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BRICHCÍN, Milan. Vůle a sebekontrola. Praha : Karolinum, 1999. 424 s. ISBN 80-7184-753-4.
- NAKONEČNÝ, M. Encyklopedie obecné psychologie. Praha, Academia 1997. ISBN 80-200-0625-7
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vůle na Wikimedia Commons 
Téma Vůle ve Wikicitátech- BRICHCÍN, Milan; BRICHCÍN, Petr: Test volní regulace [1]
