Roztoči

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Roztoči

roztoč v domácím prachu
roztoč v domácím prachu
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Podkmen: klepítkatci (Chelicerata)
Třída: pavoukovci (Arachnida)
Řád: roztoči (Acari)
podřády

Roztoči (Acari) jsou nejrozmanitějším a druhově nejbohatším řádem pavoukovců. Obecně jsou velmi malí (80 μm-1 mm), některé druhy však dosahují délky až 2 cm. Mezi pavoukovci jsou výjimeční také způsobem obživy - zatímco všechny ostatní řády se živí dravě, mezi roztoči nalezneme i saprofágy a také parazity.

Věda, která se zabývá studiem roztočů, se nazývá akarologie.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Roztoči se vyznačují nečlánkovaným tělem nepatrných rozměrů. Typicky dosahují velikosti od 0,1 do 20 mm. Jejich chelicery jsou tříčlánkové a klepítkovitě zakončené, nebo pouze jehlicovité. Často u nich dochází k redukci nohou, takže u nich neplatí, že jich musí mít striktně osm (existují však i druhy roztočů, které mají jen dva páry nohou - např. vlnovníkovci).

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Roztoči prodělávají nepřímý vývoj. Z vajíček se líhne larva, která má jen tři páry nohou, zpravidla nemá vzdušnice a průduchy a dýchá celým povrchem těla. Po prvním svlečení se objevuje čtvrtý pár nohou a vzdušnice (pokud se vzdušnice vyskytují i u dospělců daného druhu). Roztoč se po prvním svleku označuje jako nymfa a může se svlékat ještě dvakrát, takže mohou vznikat tři stupně nymf - protonymfa, deutonymfa a tritonymfa. U nymf se zpravidla ještě nevyskytuje pohlavní otvor, který se vytváří u dospělce až po svlečení posledního stupně nymfy. U několika druhů je známa partenogeneze nebo ovoviviparie.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Mezi roztoče patří řada obtížných parazitů jak živočichů a rostlin, tak i člověka. Mnoho druhů žije synantropně, mnoho druhů dravě či saprofágně. Někteří roztoči mohou být též mezihostiteli cizopasníků hospodářských zvířat, jiné druhy jsou užitečné - jedná se o půdotvorce, nebo dravce - přirozené bioregulátory. Roztoči vyskytující se v obytných prostorách jsou častým původcem alergií.[1]

Na území Česka se vyskytují čtyři podřády[editovat | editovat zdroj]

  • Čmelíkovci (Mesostigmata): Mají stigmata při kyčlích druhého páru noh, nebo při předním okraji druhého páru noh. Většinou jsou vybaveni klepítkovitými chelicerami a mají pohyblivé kyčle noh.
  • Klíšťatovci (Metastigmata): Stigmata jsou za čtvrtým párem noh, kyčle jsou nepohyblivé. Ústní ústrojí je přizpůsobeno parazitickému způsobu života - sestává z hypostomu se zpětně postavenými zoubky a z chelicer, jež jsou rovněž v koncové části ozubené.
  • Sametkovci (Prostigmata): Kyčle noh jsou plně včleněny do kutikuly břišní strany těla. Tento podřád je velmi různorodý, takže se dále dělí na několik skupin:
    • Vlnovníci (Tetrapodili) - pouze dva páry nohou, absence očí
    • Roztočíci (Tarsonemini) - mají velmi nezřetelné gnathostomum
    • Sametky (Prostigmata) - draví roztoči se stigmaty na bázi chelicer
    • Vodule (Hydrachnellae) - skupina roztočů žijících ve vodě
  • Zákožkovci (Astigmata): Kyčle noh splynuly s povrchem těla, cévní soustava chybí. Dělí se na dvě skupiny:
    • Sladokazi (Acarididae) - Dlouhé brvy, měkký povrch těla, dobře patrné gnathostoma
    • Pancířníci (Oribatei) - Silná sklerotizace těla, jedná se o užitečné půdotvorce.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FERENČÍK, M; ROVENSKÝ, J; SHOENFELD, Y. Imunitní systém; informace pro každého. 1. české. vyd. Praha : Grada Publishing, 2005.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Slovníkové heslo roztoč ve Wikislovníku
  • Taxon Acari ve Wikidruzích