Australopithecus
|
|
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Australopithecus afarensis, model
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
| Druhy | ||||||||||||
|
Australopithecus je rod vymřelých hominidů, který patří k linii vedoucí k člověku. V překladu znamená „jižní opice“, protože žil na jihu Afriky. Dlouho byl považován za nejstaršího známého hominida, dokud jej geologickým stářím nepřekonaly rody jako Sahelanthropus nebo Ardipithecus.
Podle současných představ žili na rozhraní třetihor a čtvrtohor, to je asi 2 až 4 miliony let před naším letopočtem. Žili na území Afriky ve stepích a lesostepích. Australopitékové byli již vzpřímení, lebka připomínala spíše lebku opice (mozkovna měla objem 500 cm3), chrup se už blížil dnešnímu člověku – špičáky se téměř zarovnaly s ostatními zuby. Australopitékus měřil kolem 120 cm a vážil zhruba 35 kg (asi jako dnešní osmileté dítě). Měl výrazné nadočnicové oblouky.
Živil se převážně rostlinnou potravou – sběr plodů a drobných živočichů. Žil ve tlupách pod převisy skal nebo pod jednoduchými přístřešky z křoví a větví. Používal nejjednodušší nástroje z kostí, klacků a kamenů. Největším nalezištěm australopitéka je východoafrická Keňa, Etiopie a Tanzanie.
Nejdůležitějším z nálezů je AL 288-1 „LUCY“.
Obsah |
Druhy australopitéka [editovat]
Afarensis [editovat]
Australopithecus afarensis byl pojmenován v roce 1978 D. Jonhansonem a Tim Whitem. Je to jeden z více prozkoumaných australopitéků, díky mnohým nálezům. Bylo nalezeno více než 300 fosilií tohoto druhu převážně v Tanzanii, Keni a Etiopii. Australopithecus afarensis žil přibližně před 4,1 až 2,7 milionu let.
Hlavní znaky A. afarensis:
- Nízké čelo
- Kostěný oblouk nad očima
- Plochý nos
- Zuby jsou podobné dnešnímu člověku
- Pánev a kosti nohy jsou podobné dnešnímu člověku
- Samice byly menší než samci (pohlavní dimorfismus)
Australopithecus se zřejmě často pohyboval na stromech, protože jeho prsty a chodidla byly více zahnuty a delší než prsty a chodidla dnešního člověka.
Africanus [editovat]
Raymond Dart nalezl v listopadu roku 1924 lebku, která připomínala lebku nedospělé opice. Raymond Dart prohlásil, že tato lebka je lebka předků dnešního člověka a pojmenoval tento druh Australopithecus africanus. Stejně jako lebka opice i tato lebka měla protáhlý obličej, malou mozkovnu, ale chrup se významně odlišoval od chrupu opice. Australopithecus africanus se vyskytoval v období před 3 až 2,5 milionu let.
Anamensis [editovat]
Australopitheacus anamensis žil na území dnešního státu Keňa asi před 4 miliony let. Byl bipední a schopný šplhu. Podle stavby zubů se předpokládá, že byl všežravý a svou potravu si opatřoval sběrem plodin. Spekuluje se, že je vývojovým základem všech australopitéků.
Garhi [editovat]
Australopithecus garhi existoval pravděpodobně v období před dvěma až třemi miliony let v regionu Etiopie. První pozůstatky A. garhi, které byly nalezeny, byla lebka, zuby a kosti končetin. Nalezeny byly Berhanem Asfawem a Timem Whitem. Byl to důležitý a překvapující nález, protože Garhi, i přestože měl malý mozek, už používal a vyráběl nástroje k rozdrcení kostí zvířat, aby se dostal k výživnému morku. Ještě před objevením australopitéka garhi byl za prvního tvora schopného používat nástroje považován až rod Homo. Australopithecus garhi je tedy považován za propojení mezi rody Australopithecus a Homo.
Externí odkazy [editovat]
