Homo habilis
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 rekonstrukce podoby člověka zručného
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Homo habilis L. Leakey, Tobias & Napier, 1964 |
Člověk zručný (Homo habilis) je jedna z linií rodu Homo a hypotetický předchůdce dnešního člověka, který žil v době nejstaršího paleolitu před 2,7 - 1,5 miliony let na území východní Afriky. Jeho pojmenování vychází z dokladů, dle kterých na rozdíl od australopithéků dokázal nejen používat, ale i vyrábět primitivní nástroje. Homo habilis je spojován s kamennou industrií kultury oldovan.
Obsah |
[editovat]
O původu existují různé hypotézy. Uvažuje se o vývoji z některé z větví australopithéků[1], nověji i o původu z Člověka východoafrického (Homo rudolfensis). Člověk zručný je považován za předka člověka dělného (Homo ergaster), jehož linie dále pokračovala v člověka vzpřímeného (Homo erectus), nicméně nálezy z roku 2000 tuto teorii zpochybňují[2].[3]
[editovat] Typické znaky
Co se týče fyzického vzhledu byl člověk zručný ze všech známých druhů člověka nejméně podobný dnešnímu člověku (snad s výjimkou člověka východoafrického). Pohyboval se již vzpřímeně po dvou končetinách. Jeho výška se pohybovala mezi 120 a 140 cm, hmotnost mezi 30 a 40 kg. Pravděpodobně měl v poměru k tělu příliš dlouhé paže, ale zásadním rysem byla již existující opozice palce vůči ostatním prstům, což umožňovalo práci s nástroji. Pro jeho lebku bylo typické ploché čelo, výrazné nadočnicové oblouky a masivní dolní čelist bez brady. Kapacita lebky byla 590 - 690 cm³. Vzhledem k tomu, že nebylo přesně definováno, čím se člověk liší od ostatních tvorů, existují spory, zda Homo habilis vůbec patří do rodu člověk.
hustý
[editovat] Kontroverze
Člověk zručný byl původně považován za lovce a aktivního predátora. Oproti této do značné míry idealizované podobě vystoupily hypotézy, že člověk zručný se spíše živil likvidací zbytků úlovků velkých šelem té doby. V tom případě nástroje používal hlavně k porcování zdechlin. Určitě však je prokázáno, že patřil do jídelníčku velkých šelem jako např. Dinofelis barlowi - kočkovité šelmy podobné leopardovi. Bylo nalezeno několik lebek s typickými dvěma otvory v týlu, které vznikly, když šelma táhla svou kořist do bezpečí. Tato šelma měla ve zvyku se se svou kořistí před obtížnými mrchožrouty uchylovat do korun stromů a odtud někdy ohlodané kosti propadly skrze kořenový systém do podzemních jeskyň, kde byly po milionech let objeveny.
Nadále pokračuje diskuse, jestli a do jaké míry dokázal ovládat oheň, jestli pohřbíval své mrtvé, jestli a jak fungovala spolupráce během lovu a v neposlední řadě, jestli užíval jazyk či dorozumívací gesta.
[editovat] Nálezy
Nejstarší nálezy člověka zručného jsou spojovány se jménem Louise Leakeyho a jeho objevy ve východní Africe v Tanzanii v roce 1964. Spolu s P. Tobiasem a J. Napierem objevili a zdokumentovali části celkem sedmi jedinců. Zatím nejstarší známé pozůstatky byly objeveny v Kada Gona v Etiopii v 70. letech 20. století. Vědci podle nalezených kostí zjistili, že tento člověk žil asi před 2,7-1,5 miliony lety.
[editovat] Reference
- ↑ obrázek: vývojový strom člověka, science
- ↑ Nález u jezera otřásl teorií o Homo sapiens - česky
- ↑ Implications of new early Homo fossils from Ileret, east of Lake Turkana, Kenya - článek v Nature
- Beneš, J. 1993: Člověk. Praha.
- Leakey, R. 1996: Původ lidstva. Bratislava.
- Tattersall, I. 1992: The many faces of Homo habilis. Evolutionary Anthropology, vol. 1, no. 1, pp. 33-37.
- Wood, B.A. 1992: Origin and evolution of the genus Homo. Nature, vol. 355, pp. 783-790.
