Efekt červené královny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Paraziti jsou ve stálém evolučním „závodu ve zbrojení“ se svými hostiteli

Efekt červené královny (či efekt šachové královny) je označení pro matematický model z evoluční biologie, který popisuje některé jevy ve stabilním prostředí. Oproti stacionárním modelům předpokládá, že i v těchto podmínkách dochází k evoluci, neboť organizmy se vždy mohou adaptovat k podmínkám prostředí lépe. Když se tímto způsobem nějaký druh změní, má to dopad na ostatní druhy žijící na tomto místě a ty se musí vyvíjet také, aniž by tím učinily pokrok („mění se proto, aby jim nebylo ještě hůř“).[1] Tato hypotéza nemusí být bezpodmínečně platná, ale nasvědčují jí paleontologická data: pravděpodobnost vymření druhu není závislá na tom, jak je tento druh starý; druhy se tedy postupem času nejsou schopné „zlepšit“ do té míry, aby odolaly vyhynutí.[2]

Červená královna se zřejmě projevuje například v souboji mezi parazitem a hostitelem, predátorem a kořistí a podobně. Jméno pro tuto hypotézu bylo odvozeno z postavy Červené královny v knize Za zrcadlem a co tam Alenka našla spisovatele Lewise Carrolla, která Alence říkala, že „nyní běžíš, abys zůstala na stejném místě“.[2] V knize Jak se dělá evoluce je tento závod ve zbrojení charakterizován větou:

Na počátku byla jemná křehká bylinka, kterou občas někdo sežral; na konci je trnitá a jedovatá obluda, kterou také občas někdo sežere.

– Jan Zrzavý, David Storch, Stanislav Mihulka[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KING, Robert C.; STANSFIELD, William D.; MULLIGAN, Pamela K. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. New York : Oxford University Press, 2006. ISBN 0-19-530761-5.  
  2. a b c ZRZAVÝ, Jan; STORCH, David; MIHULKA, Stanislav. Jak se dělá evoluce : od sobeckého genu k rozmanitosti života. V Praze ; Litomyšli : Paseka, 2004. ISBN 80-7185-578-2.