Pinocytóza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Schéma pinocytózy

V molekulární biologii je pinocytóza druhem endocytózy – procesu při kterém buňka přijímá malé částice. Při pinocytóze dochází zejména k absorbci mimobuněčných tekutin (extracellular fluids – ECF) vchlípením cytoplasmatické membrány dovnitř buňky. Někdy jsou takto přepravovány i plyny – např. kyslík a oxid uhličitý v pneumocytech I. typu při dýchání.

Oproti fagocytóze se při pinocytóze vytváří velmi malé váčky. Ty mají velikost obvykle 5–20 nanometrů.[1] Na rozdíl od receptory zprostředkované endocytózy (Receptor-mediated endocytosis – RME) není pinocytóza zaměřena na přepravovu specifických látek. Buňka přijímá okolní tekutinu včetně látek v ní rozpuštěných.

Proces pinocytózy vyžaduje adenosintrifosfát (ATP), látku používanou většinou buněk jako zdroj energie.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výměna látek [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]