Mikrosporidie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Mikrosporidie

Sporoblast hmyzomorky rodu Fibrillanosema
Sporoblast hmyzomorky rodu Fibrillanosema
Vědecká klasifikace
Doména: eukaryota (Eucaryota)
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby spájivé (Zygomycota)
Třída: mikrosporidie (Microsporidia)
Balbiani 1882
Řády

Mikrosporidie (Microsporidia, Microspora, česky též hmyzomorky) je třída hub v rámci oddělení spájivých hub. Její zástupci jsou vnitrobuněční paraziti, většinou vegetující v cytoplazmě hostitelů. Známe více než 1200 druhů v 144 rodech.[1]

Historie výzkumu[editovat | editovat zdroj]

Dříve byly hmyzomorky považovány za součást říše prvoci (například ve skupinách Myxosporidia, Actinomyxidia, Haplosporidia, Sporozoa[2]), posléze byly řazeny do hypotetické skupiny Archezoa (dnes se neužívá), ale na základě porovnávání určitých molekulárních znaků se postupně dospělo k názoru, že jsou mikrosporidie řazeny mezi houby.[1][3][4] Dnes jsou v rámci říše houby umístěny do oddělení spájivé houby (Zygomycota).[5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mikrosporidie se vyznačují řadou znaků, které považujeme za primitivní a dříve byly důvodem řazení mezi prvoky. Mají totiž 70S ribozomy (podjednotky rRNA mají 16S a 23S). Chybí jim centrioly i jakékoliv respirační organely (hydrogenozomy, mitochondrie).[1]

Spory mají v klidové fázi jedno nebo několik jader, hrubé endoplazmatické retikulum, ribozomy, vakuolu a drobné váčky.[1]

Patogeneze[editovat | editovat zdroj]

Mnohé mikrosporidie hrají roli při vzniku onemocnění a mnohdy je dokonce vyvolávají, zejména u hmyzu. Jsou původci pébriny bource morušového, nosemózy včel, porcelánové nemoci raků, rybích infekcí, ale i člověka mohou napadnout, pokud má oslabený imunitní systém (např. u pacientů s onemocněním AIDS).[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Hausmann, K., Hūlsmann, N. Protozoologie. [s.l.] : Academia, 2003.  
  2. Evidence from Beta-Tubulin Phylogeny that Microsporidia Evolved from Within the Fungi http://mbe.oxfordjournals.org/cgi/content/full/17/1/23
  3. Edlind, T. D., J. Li, G. S. Visvesvara, M. H. Vodkin, G. L. Mclaughlin, and S. K. Katiyar. 1996. Phylogenetic analysis of ß-tubulin sequences from amitochondrial protozoa. Mol. Phylogenet. Evol. 5:359–367.
  4. Keeling, P. J., and W. F. Doolittle. 1996. Alpha-tubulin from early-diverging eukaryotic lineages and the evolution of the tubulin family. Mol. Biol. Evol. 13:1297–1305.
  5. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id14897/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]