Dendrobaena veneta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxDendrobaena veneta
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenkroužkovci (Annelida)
Podkmenopaskovci (Clitellata)
Třídamáloštětinatci (Oligochaeta)
Řádžížaly (Opisthopora)
Čeleďžížalovití (Lumbricidae)
RodDendrobaena
Binomické jméno
Dendrobaena veneta
(Rosa, 1886)
Synonyma

Allolobophora veneta Rosa, 1886

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dendrobaena veneta (Rosa, 1886) je prvoústý článkovaný živočich. Řadí se do kmene kroužkovců, podkmene opaskovců a třídy máloštětinatců. Pochází z východního Středomoří. V centrální a západní Evropě se vyskytuje převážně v kompostech a hromadách hnoje (hnojištích)[1]. Dorůstá délky až 15 cm[2].

Popis[editovat | editovat zdroj]

Žížala Dendrobaena veneta je dlouhá 21 až 155 mm, má průměr 2 až 8 mm, počet segmentů se pohybuje mezi 65 až 255.[3] Prostomium je variabilní, epilobické, otevřené, až tanylobické.[3]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Dendrobaena veneta je epigeický druh, v oblasti střední Evropy čistě synatropní.[3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o jihoevropský druh s přirozeným areálem od Kaspického moře po Španělsko. Terra typica žížaly Dendrobaena veneta je Itálie. Druh byl zavlečen do střední Evropy, Velké Británie a Spojených států.[3]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Denně pozře potravu rovnající se polovině své váhy.[2]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Chladomilná – nesnáší vysoké teploty.[2]

Predace[editovat | editovat zdroj]

Predátory žížal jsou:

  • Obratlovci – myši, ptáci, krtci, jezevci…
  • Členovci – stonožky (požírají vajíčka).[4]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Druh je někdy chován ve vermikulturách.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CSUZDI, Csaba; PAVLÍČEK, Tomáš. EARTHWORMS OF ISRAEL (Oligochaeta, Lumbricidae) [online]. 2003-01-08 [cit. 2016-06-16]. Kapitola Dendrobaena veneta. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. (anglicky) 
  2. a b c Užitečné rady, tipy, informace [online]. Ekodomov, z.s. [cit. 2016-06-16]. Dostupné online. 
  3. a b c d e Pižl 2002, s. 78.
  4. FOGLOVÁ, Pavla. Žížala je skvělý artikl pro podnikání. iDNES.cz. MAFRA, 2008-03-28. Dostupné online [cit. 2016-06-16]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PIŽL, Václav. Žížaly České republiky: Earthworms of the Czech Republic. Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti. Supplementum č. 9/2002. 154 s. ISBN 80-86485-04-8 S. 78–79.
  • ROSA, Daniele. (1886): Note sui lombrici del Veneto. Atti del Reale Istituto Veneto di Scienze, 4: 673–687.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]