Choanocyt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Průřez stěnou askonní houby s ostií, žlutými choanocyty a šipkou ukazující proudění vody

Choanocyt či také límečková buňka je buňka, pomocí nichž přijímají potravu primitivní živočichové z říše houbovci (Porifera). Je jimi vystlána vnitřní trávicí dutina houby. Mají tvar kuželu s límečkem a bičíkem, jehož kmitání vytváří proud vody s částečkami potravy od přijímacích otvorů (ostie) k otvoru vyvrhovacímu (oskulum). Potrava se zachytává na jejich límečcích, a je předávána amoebocytům, které mají schopnost fagocytózy a roznáší potravu po těle.

Podobné buňky mají i koloniální prvoci trubénky (Choanoflagellata), blízcí příbuzní živočichů.

Choanocyty v různých tělních typech houbovců[editovat | editovat zdroj]

Rozlišují se tři typy uspořádání těla houbovců:

  • Ascon – nejjednodušší typ, choanocyty jsou jen uvnitř tělní dutiny
  • Sycon – choanocyty jsou soustředěny v přívodních kanálcích (ostiích), které bývají částečně rozšířeny do komůrek
  • Leucon – mohutně zesílená stěna (velké zvětšení objemu) protkána sítí kanálků (tzv. alveoly) spojujících mezi sebou komůrky vystlané choanocyty; v 1 mm³ je vytvořeno až 10 000 komůrek, v každé asi 50 choanocytů; v evoluci jsou nejdále především tím, že dokázaly zvětšit trávicí plochu, a to vchlípením a vytvořením komůrek