Arginin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Arginin
Strukturní vzorec L-argininu 3D model
Obecné
Systematický název (2S)-2-amino-5-guanidinovalerová kyselina
(2S)-2-amino-5-(ureido)pentanová kyselina
Triviální název Arginin
Funkční vzorec NH2C=NH2-NH-CH2CH2CH2CHNH2-COOH
Sumární vzorec C6H14N4O2
Vzhled Bezbarvá pevná látka
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 174,2 g/mol
Teplota tání 244 °C
Hustota 1,1 g/cm3
Disociační konstanta pKa 2,03; 9,00; 12,10
Rozpustnost ve vodě 14,87 g/100 ml (20 °C)
Izoelektrický bod 10,76
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Arginin (zkratka Arg nebo R) je biogenní aminokyselina obsahující bazickou guanidinovou skupinu. Patří mezi tzv. semiesenciální aminokyseliny, je esenciální jen v době růstu. Během proteosyntézy je kódována triplety CGU, CGC, CGA, CGG, AGA a AGG.

Arginin je součástí bílkovin, je intermediátem ornitinového cyklu, ve kterém je syntetizována močovina, dále je arginin výchozím metabolitem syntézy oxidu dusnatého, což je kromě jiného tkáňový hormon způsobující vazodilataci, a podílí se na biosyntéze kreatinu. Skrze ornithin (který vzniká z argininu v ureosyntetickém cyklu) je prekurzorem polyaminů sperminu a spermidinu.

Biosyntéza[editovat | editovat zdroj]

Arginin je meziproduktem syntézy močoviny – v reakci katalyzované argininsukcinasou je reverzibilně štěpen argininsukcinát na arginin a fumarát. Reakce probíhá v ledvinách a játrech.

Degradace[editovat | editovat zdroj]

Při degradaci argininu je nejprve hydrolyticky štěpena guanidinová skupina. Vzniká ornithin, který prochází transaminací. Vzniklá kyselina glutamová může být dále transaminována na 2-oxoglutarát, který je jednou z látek Krebsova cyklu. Arginin je glukoplastická aminokyselina.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 4. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2002. ix, 872 s. ISBN 80-7319-013-3.
  • MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 3. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2001. ix, 872 s. ISBN 80-7319-003-6.
  • MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 2. vyd. v ČR. Praha: H & H, 1996. ix, 872 s. ISBN 80-85787-38-5.

Kategorie Arginine ve Wikimedia Commons