Lysin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lysin
L-lysine-skeletal.png
Obecné
Systematický název (2S)-2,6-diaminohexanová kyselina
Triviální název Lysin
Sumární vzorec C6H14N2O2
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 146,19 g/mol
Disociační konstanta pKa pKCOOH:2,18 ;pKNH2: 8,95; pKε-NH2:10,53
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Lysin (zkratka Lys, K) patří k proteinogenním aminokyselinám. Společně s argininem a histidinem patří lysin do skupiny bazických aminokyselin neboli hexanových bází. Je kódován kodony AAA a AAG, průměrný výskyt v proteinech činí 5,9 %.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Lysin je pro člověka jednou z esenciálních aminokyselin, tzn. lidské tělo jej nedokáže samo vyrobit, a proto jej musí přijímat ve stravě podobně jako některé vitamíny. Dospělý člověk potřebuje asi 14 mg na kilogram tělesné váhy denně (tj. asi 1-1,5 g denně). Děti potřebují asi 44 mg na kilogram tělesné váhy denně. [zdroj?]
Zvláště velká množství lysinu obsahují parmezán, ryby, vepřové a hovězí maso, sojové boby, pšeničné otruby, čočka, fazole a arašídy. Lysin citlivě reaguje na teplo za sucha, např. na pražení. [zdroj?]

Ve 100 g těchto potravin je obsaženo následující množství lysinu:[zdroj?]

  • sýr parmezán 3,170 g
  • tuňák 2,210 g
  • krevety 2,020 g
  • vepřová svíčková 2,120 g
  • hovězí svíčková 2,020 g
  • sojové boby 1,900 g
  • čočka 1,890 g
  • kuře 1,790 g
  • arašídy 1,100 g

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

L-lysin je nezbytným stavebním prvkem pro všechny bílkoviny v těle. L-lysin hraje hlavní roli ve vstřebávání vápníku, v budování svalů, v zotavování se po chirurgických zákrocích[zdroj?] nebo zraněních a v produkci tělesných hormonů, enzymů a protilátek. Studie prokázaly, že příjem lysinu urychluje hojení oparů a chrání před jeho novým výskytem.

Kategorie Lysine ve Wikimedia Commons

Související články[editovat | editovat zdroj]