Lysin
| Lysin | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | (2S)-2,6-diaminohexanová kyselina |
| Triviální název | Lysin |
| Sumární vzorec | C6H14N2O2 |
| Identifikace | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 146,19 g/mol |
| Disociační konstanta pKa | pKCOOH:2,18 ;pKNH2: 8,95; pKε-NH2:10,53 |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Lysin (zkratka Lys, K) patří k proteinogenním aminokyselinám. Společně s argininem a histidinem patří lysin do skupiny bazických aminokyselin neboli hexanových bází. Je kódován kodony AAA a AAG, průměrný výskyt v proteinech činí 5,9%.
Zdroje[editovat]
Lysin je pro člověka jednou z esenciálních aminokyselin, tzn. lidské tělo jej nedokáže samo vyrobit, a proto jej musí přijímat ve stravě podobně jako některé vitamíny. Dospělý člověk potřebuje asi 14 mg na kilogram tělesné váhy denně (tj. asi 1-1,5 g denně). Děti potřebují asi 44 mg na kilogram tělesné váhy denně.
Zvláště velká množství lysinu obsahují parmezán, ryby, vepřové a hovězí maso, sojové boby, pšeničné otruby, čočka, fazole a arašídy. Lysin citlivě reaguje na teplo za sucha, např. na pražení.
Ve 100 g těchto potravin je obsaženo následující množství lysinu:
- sýr parmezán 3,170 mg
- tuňák 2,210 mg
- krevety 2,020 mg
- vepřová svíčková 2,120 mg
- hovězí svíčková 2,020 mg
- sojové boby 1,900 mg
- čočka 1,890 mg
- kuře 1,790 mg
- arašídy 1,100 mg
[zdroj?]
Vlastnosti[editovat]
L-lysin je nezbytným stavebním prvkem pro všechny bílkoviny v těle. L-lysin hraje hlavní roli ve vstřebávání vápníku, v budování svalů, v zotavování se po chirurgických zákrocích[zdroj?] nebo zraněních a v produkci tělesných hormonů, enzymů a protilátek.