Hlísti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Hlísti (Cycloneuralia) je skupina živočichů, která zahrnuje skupiny Nematoida a chobotovci (Scalidophora). Je možné, že by skupina mohla být v tomto vymezení monofyletická. Starší pojetí jsou již dnes zastaralá.

Starší systematika[editovat | editovat zdroj]

Dříve se jako hlísti (Nemathelminthes, Aschelminthes) uváděla skupina zahrnující zcela nepříbuzné skupiny hlístice, strunovci, břichobrvky, vířníci a rypečky.[zdroj?] Jiné zdroje řadí mezi hlísty ještě více živočišných kmenů, někdy až těchto dvanáct: hlístice (Nematoda), strunovci (Nematomorpha), břichobrvky (Gastrotricha), vířníci (Rotatoria), korzetky (Loricifera), rypečky (Kinorhyncha), vrtějši (Acanthocephala), hlavatci (Priapulida), mechovnatci (Entoprocta), vířníkovci (Cycliophora), ploutvenky (Chaetognatha) a čelistovky (Gnathostomulida), v tomto pojetí je však nepřirozenost skupiny jako takové zcela evidentní a vyvrácená molekulárně biologickými studiemi.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Hlísti jsou obvykle drobní a červovití, jejich tělo není segmentované. Mají druhotnou tělní dutinu (= pseudocél) vyplněnou tekutinou s vysokým tlakem (mají turgorovou kostru). Žijí volně (ve vodě, ale většinou v zemi - v jednom m3 jich žije několik milionů) nebo parazitují na rostlinách či živočiších. Jsou to gonochoristé; je zřejmý pohlavní dimorfizmus - samice bývá větší, aby mohla snášet vajíčka. Hlísti mají gangliovou nervovou soustavu s mozkovou zauzlinou. Nemají moc dobře vyvinuté smysly. K pohybu jim slouží kožně svalový vak. Mají trávicí trubici vyústěnou v řitní otvor. Vylučovací soustavu představují protonefridie anebo chybí. Jejich tělo je pokryto silnou kutikulou, která je brání před účinky trávicích enzymů jejich hostitele.

Známí zástupci[editovat | editovat zdroj]

  • Hádě octové (Turbatrix aceti) - žije v octu, ale je zdravotně nezávadné
  • Háďátko řepné (Heterodera schachtii) - napadá kořenový systém řepy
  • Roup dětský (Enterobius vermicularis) - parazituje v tenkém střevě (80 % dětí, 30 % dospělých). Samice měří asi 1 cm a každou noc naklade zhruba 13 000 vajíček, což způsobuje nesnesitelné svědění. Nakazit se člověk může snadno - trávicím traktem, pokud nedodržuje základní hygienické zvyky
  • Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) - způsobují askaridózu. Připravují tenké střevo o živiny a narušují stěny střeva nebo ho můžou ucpat. Někdy také mohou způsobit nervové poruchy
  • Svalovec stočený (Trichinella spiralis) - způsobuje trichinelózu. Larvy žijí spirálovitě stočené ve svalech. Dospělý svalovec může narušit funkci svalů
  • Vlasovec mízní - napadá mízní cévy, ve kterých žije a tím je ucpává. Následkem toho je obrovské zduřený postižené části těla - tzv. sloní nemoc
  • Vlasovec loa loa - hlíst, který parazituje uvnitř oka
  • Vlasovec medinský - způsobuje vznik bolestivých vředů na nohách. Parazituje pod kůží a vytaženým ocáskem klade vajíčka do vody.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. [s.l.] : Scientia, 2003. S. 797.