Migréna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Migréna
Bolest hlavy při migréně může být vyčerpávající.
Bolest hlavy při migréně může být vyčerpávající.
Klasifikace
MKN-10 G43.

Migréna je chronické onemocnění charakteristické opakovanými středně těžkými až silnými bolestmi hlavy často doprovázenými řadou symptomů souvisejících s autonomní nervovou soustavou. Slovo je odvozeno z řečtiny z výrazu ἡμικρανία (hemikrania), „bolest jedné strany hlavy“,[1] tvořeného slovy ἡμι- (hemi-), „polovina“ a κρανίον (kranion), „lebka“.[2]

Bolest hlavy je typicky unilaterální (postihující jen jednu polovinu hlavy), je pulsující povahy a trvá od 2 do 72 hodin. Může se projevovat symptomy jako nevolnost, zvracení, fotofobie (zvýšená citlivost na světlo) nebo fonofobie (zvýšená citlivost na zvuk); fyzická aktivita bolest obvykle ještě zhoršuje.[3] Až jedna třetina osob trpících migrénou vnímá auru – jde o přechodnou zrakovou, senzorickou, jazykovou či motorickou poruchu signalizující brzký nástup bolestí hlavy.[3]

Má se za to, že migrény vznikají v důsledku kombinace environmentálních a genetických faktorů.[4] Přibližně dvě třetiny případů se v rodinách dědí.[5] Svou roli může hrát rovněž kolísající hladina hormonů – před začátkem puberty migréna postihuje běžněji chlapce než dívky, v dospělosti se však objevuje až dvakrát či třikrát častěji u žen než u mužů.[6][7] Náchylnost k migrénám se obvykle snižuje během těhotenství.[6] Přesné mechanismy migrény nejsou známy, má se však za to, že se jedná o neurovaskulární poruchu.[5]Hlavní teorie o vzniku migrény souvisí se zvýšenou vzrušivostí mozkové kůry a abnormální funkcí neuronů zodpovědných za vnímání bolesti, nacházejících se v trojklanném nervu v mozkovém kmeni.[8]

V iniciální fázi léčby se doporučují jednoduchá analgetika, jako je například ibuprofen a acetaminofen proti bolestem hlavy, a antiemetika proti nevolnosti; svou roli hraje i vyhýbání se spouštěcím faktorům. Specifické látky, jako například triptany nebo ergotaminy, lze použít u osob, u nichž jsou jednoduchá analgetika neúčinná. Obecně migrénou v určitém okamžiku života trpí více než 10 % populace.

Příznaky a symptomy[editovat | editovat zdroj]

Migréna se typicky projevuje přechodnou opakující se silnou bolestí hlavy spojenou se symptomy autonomní nervové soustavy.[5][9] Přibližně 15-30 % osob trpících migrénou vnímá auru[10][11] , přičemž lidé trpící migrénou s aurou rovněž často trpí migrénami bez aury.[12] Prudkost, trvání a četnost záchvatů je proměnlivá.[5] Migréna trvající déle než 72 hodin je označována pojmem status migrenosus.[13] Existují čtyři možné fáze migrény, ačkoli ne ke všem vždy nezbytně dochází:[3]

  1. Počáteční fáze prodromů, ke které dochází hodiny či dny před nástupem bolesti
  2. Fáze aury, která bezprostředně předchází nástupu bolesti hlavy
  3. Fáze bolesti, rovněž známá jako fáze bolesti hlavy
  4. Konečná fáze postdromu, následný stav po odeznění záchvatu migrény

Prodrom[editovat | editovat zdroj]

Prodromální nebo varovné symptomy se objevují u přibližně 60 % osob trpících migrénou [14][15] s nástupem od dvou hodin do dvou dnů před počátkem bolesti či aury. [16] Tyto symptomy mohou zahrnovat celou řadu jevů,[17] včetně změny nálady, podrážděnosti, deprese nebo euforie, vyčerpanosti, chuti na určité jídlo, ztuhlosti svalů (zejména na krku), zácpy či průjmu a citlivosti na pachy či hluk.[14] Tyto symptomy se mohou objevovat u migrény s aurou i bez ní.[18]

Fáze aury[editovat | editovat zdroj]

Klikaté čáry připomínající obrysy hradební zdi Negativní skotom, výpadek části zorného pole
Pozitivní skotom, lokální vnímání dodatečných struktur Většinou jednostranná ztráta vnímání

Aura je přechodný fokální neurologický jev, který se objevuje před nástupem bolesti hlavy nebo v jejím průběhu.[15] Aura přichází postupně v řádu minut a obvykle trvá méně než 60 minut.[19] Symptomy mohou být vizuální, senzorické či motorické povahy a mnoho osob zažívá více než jeden z nich.[20] Nejběžnější jsou vizuální efekty, které se objevují až v 99 % případů, přičemž více než v polovině případů jde výhradně o ně.[20] Častou poruchou vidění je scintilační skotom (oblast částečného zkreslení zorného pole s mihotajícími se světly).[15] Ten obvykle začíná poblíž středu zorného pole a šíří se do stran v podobě klikatých čar, jež jsou přirovnávány k liniím opevnění či hradebních zdí.[20] Čáry jsou obvykle černé a bílé, někteří lidé však vidí i čáry barevné.[20] U skupiny pacientů dochází ke ztrátě části zorného pole, což je jev známý jako hemianopsie, zatímco jiní vidí rozmazaně.[20]

Druhou nejběžnější formou je senzorická aura, objevující se u 30-40 % osob s aurou.[20] Pocit mravenčení často začíná na jedné z rukou a odtud se šíří přes paži až do oblasti nosu a úst na stejné straně těla.[20] Po odeznění mravenčení obvykle dochází ke znecitlivění a ztrátě orientačního smyslu.[20] Mezi další symptomy fáze aury mohou patřit poruchy řeči či jazykové poruchy a závrať, méně běžné jsou motorické problémy.[20] Motorické symptomy naznačují, že se jedná o hemiplegickou migrénu, kdy slabost oproti ostatním druhům aury trvá déle než jednu hodinu.[20] K auře bez následné bolesti hlavy dochází pouze vzácně; [20] tento jev je známý jako aura bez migrény.

Fáze bolesti[editovat | editovat zdroj]

Bolest hlavy je typicky jednostranná, pulsující, středně těžká až silná.[19] Obvykle nastupuje postupně[19] a zhoršuje se v důsledku fyzické aktivity.[3] Ve více než 40 % případů však může být bolest oboustranná a často spojená s bolestmi krku.[21] Oboustranná bolest je obzvláště běžná u těch osob, které trpí migrénou bez aury.[15] Méně běžně se může bolest objevovat v zadní či horní části hlavy.[15] U dospělých bolest trvá obvykle 4 až 72 hodin,[19] u dětí však často méně něž 1 hodinu.[22] Četnost záchvatů migrény je proměnlivá, od pouze několika za celý život až po několik za týden, přičemž průměr je přibližně jeden záchvat za měsíc.[23][24]

Bolest je často doprovázena nevolností, zvracením, citlivostí na světlo, citlivostí na zvuk, citlivostí na pachy, únavou a podrážděností.[15] Při bazilární migréně, migréně s neurologickými symptomy souvisejícími s mozkovým kmenem nebo neurologickými symptomy na obou stranách těla,[25] patří k běžným jevům závrať, omámenost a zmatení.[15] Nauzea se dostavuje u téměř 90 % osob, zvracení u přibližně jedné třetiny z nich.[26] Při záchvatu migrény tudíž mnozí vyhledávají tmavou a tichou místnost.[26] Další symptomy mohou zahrnovat rozmazané vidění, ucpání nosních cest, průjem, časté močení, bledost či nadměrné pocení.[27] Může se objevit i otok či zvýšená citlivost kůže na hlavě a ztuhlost krku.[27] U starších osob jsou související symptomy méně běžné.[28]

Postdrom[editovat | editovat zdroj]

Následky migrény mohou přetrvávat i několik dní po odeznění největší bolesti hlavy; tato fáze se nazývá postdrom. Mnozí lidé popisují bolestivý pocit v místech migrény, někteří sníženou schopnost přemýšlet i po několik dnů po odeznění bolesti hlavy. Pacient se může cítit unavený nebo „jako při kocovině“ a pociťovat bolest hlavy, kognitivní potíže, gastrointestinální symptomy, změny nálady a slabost.[29] Podle jisté zprávy se „někteří lidé po záchvatu migrény cítí nezvykle svěží či v dobré náladě, zatímco jiní pociťují depresi a malátnost“. [30]

Příčina[editovat | editovat zdroj]

Základní příčina migrény je neznámá, [31] má se však za to, že souvisí s kombinací environmentálních a genetických faktorů.[4] Ve dvou třetinách případů se migrény dědí v rodinách [5] a jen vzácně k nim dochází v důsledku poruchy jednoho genu.[32] S migrénou je spojována řada psychologických onemocnění, včetně deprese, úzkosti a bipolární afektivní poruchy[33], a rovněž mnoho biologických jevů nebo wikt:spouštěcích faktorů.

Genetika[editovat | editovat zdroj]

Studie prováděné s dvojčaty uvádějí 34 až 51 % genetický vliv na pravděpodobnost vzniku migrény.[4] Tato genetická souvislost je silnější u migrén s aurou než u migrén bez ní.[12] Řada specifických variant genů riziko malou až střední měrou zvyšuje.[34]

Migrény v důsledku poruchy jednoho genu jsou vzácné.[34] Jedna z nich je známá jako familiární hemiplegická migréna, typ migrény s aurou, která se přenáší autosomální dominantní dědičností.[35][36] Toto onemocnění souvisí s odchylkami genu kódujícího proteiny zapojené do přenosu iontů.[15] Dalším genetickým onemocněním způsobujícím migrénu je syndrom CADASIL neboli autozomálně dominantní cerebrální arteriopatie se subkortikálními infarkty a leukoencefalopatií.[15]

Spouštěcí faktory[editovat | editovat zdroj]

Migrény mohou být vyvolány spouštěcími faktory, jimž někteří přisuzují vliv v menším [5] a jiní ve větším počtu případů.[37] Za spouštěcí faktory bývá označována řada jevů, jejich vliv a význam je však nejistý.[37][38] Spouštěcí faktor se může objevit až 24 hodin před propuknutím symptomů.[5]

Fyziologické aspekty[editovat | editovat zdroj]

Za běžné spouštěcí faktory jsou označovány stres, hlad a únava (ty přispívají rovněž k tenzním bolestem hlavy).[37] Je pravděpodobnější, že migrény se vyskytnou kolem období menstruace.[39] Svou roli hrají i další hormonální aspekty, jako například menarché, používání perorální antikoncepce, těhotenství, perimenopauza a menopauza.[40] Zdá se, že tyto hormonální faktory hrají větší roli u migrény bez aury.[41] Migréna se obvykle neobjevuje během druhého a třetího trimestru nebo po menopauze.[15]

Aspekty související s potravou[editovat | editovat zdroj]

Přezkoumáním potravinových spouštěcích faktorů bylo zjištěno, že důkazy o jejich vlivu povětšinou spočívají na subjektivním hodnocení a nejsou dostatečně přesné na to, aby roli konkrétních spouštěčů dokázaly či vyvrátily.[42][43] Co se týče konkrétních činitelů, zdá se, že účinek tyraminu na migrénu není podložen,[44] zatímco glutamát sodný (MSG) je často označován za potravinový spouštěč,[45] ačkoli toto tvrzení není důsledně podpořeno.[46]

Environmentální aspekty[editovat | editovat zdroj]

Důkazy o potenciálních spouštěcích faktorech v domácím a vnějším prostředí jsou celkově slabé, lidem s migrénami se nicméně doporučuje dodržovat preventivní opatření z hlediska kvality vzduchu v místnostech a osvětlení. [47] Ačkoli se někteří domnívají, že migrénami běžně trpí lidé s vysokou inteligencí, nezdá se, že by se toto tvrzení zakládalo na pravdě.[41]

Patofyziologie[editovat | editovat zdroj]

Migréna je považována za neurovaskulární onemocnění, [5] přičemž se na základě důkazů zdá, že její mechanismus začíná v mozku a dále se šíří do cév.[48] Někteří vědci mají za to, že významnější roli hrají neuronové mechanismy,[49] zatímco ostatní přisuzují klíčovou roli cévám.[50] Další se domnívají, že oba faktory jsou stejně důležité.[51] Předpokládá se rovněž vliv vysoké hladiny nervového mediátoru serotoninu, známého jako 5-hydroxytryptamin.[48]

Aura[editovat | editovat zdroj]

Šířící se kortikální deprese nebo také Leãova šířící se deprese je exploze neuronové aktivity následovaná obdobím nečinnosti, ke které dochází u osob s migrénou doprovázenou aurou.[52] Pro její vznik existuje řada vysvětlení, včetně aktivace NMDA receptorů vedoucí k pronikání vápníku do buněk.[52] Po náhlém zvýšení aktivity dochází ke snížení toku krve v postižené oblasti mozkové kůry, a to po dobu dvou až šesti hodin.[52] Má se za to, že po přesunutí depolarizace do spodní části mozku jsou aktivovány nervy vnímající bolest hlavy a krku.[52]

Bolest[editovat | editovat zdroj]

Přesný mechanismus bolesti hlavy, která migrénu provází, není znám.[53] Některé důkazy podporují primární roli struktur centrální nervové soustavy (například mozkového kmene a mezimozku),[54] zatímco ostatní údaje se vyslovují pro roli periferní aktivace (například prostřednictvím senzorických nervů, které obklopují cévy hlavy a krku).[53] Mezi tyto cévy potenciálně patří tepny tvrdé pleny mozkové, tepny omozečnice a extrakraniální tepny, například ty, jež se vyskytují ve kštici.[53] Velký význam je přikládán zvláště vazodilataci extrakraniálních tepen.[55]

Diagnóza[editovat | editovat zdroj]

Diagnóza migrény je založena na příznacích a symptomech.[5] Za účelem vyloučení jiných příčin bolestí hlavy jsou příležitostně využívány metody neurozobrazování.[5] Má se za to, že u významného počtu lidí s migrénou nebyla diagnóza vůbec stanovena.[5]

Diagnóza migrény bez aury může být podle Mezinárodní organizace pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy stanovena na základě následujících kritérií, takzvaných „kritérií 5, 4, 3, 2, 1“:[3]

  • Pět či více záchvatů — pro diagnózu migrény „s aurou“ postačují dva záchvaty.
  • Čtyři hodiny až tři dny trvání
  • Dva či více následujících jevů:
    • Unilaterální (postihující jen polovinu hlavy);
    • Pulsující;
    • „Střední až silná intenzita bolesti“;
    • „Zhoršení bolesti rutinní fyzickou aktivitou či způsobující vyhýbání se fyzické aktivitě“
  • Jeden či více z následujících jevů:

Pokud někdo zažívá dva z uvedených jevů (fotofobie, nevolnost nebo neschopnost pracovat/učit se po dobu jednoho dne), je diagnóza migrény pravděpodobnější.[56] U osob, u kterých se projevují čtyři z pěti následujících jevů - pulsující bolest, trvání v délce 4–72 hodin, bolest jedné strany hlavy, nauzea nebo symptomy zasahující do života osoby - je pravděpodobnost migrény 92 %.[11] U osob, u nichž se projevují méně než tři z těchto symptomů, je pravděpodobnost diagnózy migrény 17 %.[11]

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byla migréna zevrubně klasifikována v roce 1988.[12] Mezinárodní organizace pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy svou klasifikaci bolestí hlavy naposledy aktualizovala v roce 2004.[3] Podle této klasifikace je migréna společně s tenzními bolestmi hlavy a histaminovou cefalalgií primární bolestí hlavy.[57]

Migréna se dělí do sedmi podtříd (z nichž některé se dělí do dalších podskupin):

  • Migréna bez aury, nebo také „běžná migréna“, je typická migrenózními bolestmi hlavy, které nejsou doprovázeny aurou.
  • Migréna s aurou, nebo také „klasická migréna“, obvykle zahrnuje migrenózní bolesti hlavy doprovázené aurou. Méně běžně se může objevit aura bez bolestí hlavy nebo jen s nemigrenózní bolestí hlavy. Dvěma dalšími variantami jsou familiární hemiplegická migréna a sporadická hemiplegická migréna, při nichž nemocný trpí migrénami s aurou doprovázenými motorickou slabostí. Pokud se tento typ migrény vyskytuje rovněž u blízkého příbuzného, nazývá se tato migréna „familiární“, jinak jde o migrénu „sporadickou“. Další variantou je bazilární migréna, kde jsou migréna a aura doprovázeny poruchou artikulace, závratí, ušními šelesty nebo řadou dalších symptomů souvisejících s mozkovým kmenem, nikoli však motorickou slabostí. Tento typ byl zpočátku přičítán křečím bazilární tepny, zásobující mozkový kmen.[25]
  • Mezi dětské periodické symptomy, které jsou běžně prekurzory migrény, patří cyklické zvracení (občasné intenzivní zvracení), abdominální migréna (bolest břicha obvykle doprovázená nauzeou) a dětská benigní paroxysmální závrať (občasné záchvaty závrati).
  • Retinální migréna zahrnuje migrenózní bolesti hlavy doprovázené poruchami vidění nebo dokonce dočasnou slepotou jednoho oka.
  • Komplikované migrény jsou popisovány jako migrenózní bolesti hlavy a/nebo aury, které trvají neobvykle dlouho a ke kterým dochází neobvykle často či které jsou spojeny se záchvatem nebo lézemi mozku.
  • Předpokládané migrény jsou stavy, které mají určité charakteristiky migrény, které však pro nedostatek důkazů není možno s jistotou diagnostikovat jako migrénu (například v případě souběžného nadužívání léků).
  • Chronická migréna je komplikovanou migrénou, která splňuje diagnostická kritéria "migrenózních bolestí hlavy", jež se vyskytují v delším časovém intervalu, konkrétně po dobu alespoň 15 dnů v měsíci po dobu více než 3 měsíců.[58]

Abdominální migréna[editovat | editovat zdroj]

Diagnóza abdominální migrény je kontroverzní.[59] Některé důkazy nasvědčují tomu, že opakující se epizody bolesti v abdominální oblasti při současné absenci bolestí hlavy mohou být jistým typem migrény[59][60] nebo přinejmenším její předzvěstí.[12] Tyto epizody bolesti mohou, ale nemusí následovat migréně podobný prodrom a obvykle trvají několik minut až několik hodin.[59] Často se vyskytují u lidí s osobní nebo rodinnou historií typických migrén.[59] Další symptomy, o nichž se předpokládá, že jsou prekurzory nemoci, zahrnují syndrom cyklického zvracení a dětské benigní paroxysmální vertigo.[12]

Diferenciální diagnostika[editovat | editovat zdroj]

K dalším onemocněním, která se mohou projevovat podobnými příznaky jako migrenózní bolesti hlavy, patří temporální arteritida, histaminová cefalalgie, akutní glaukom, meningitida a subarachnoidální krvácení.[11] Temporální arteritida se obvykle projevuje u osob starších 50 let a jejím typickým příznakem je citlivost spánků; histaminová cefalalgie je spojena s jednostranným ucpáním nosu, slzením a krutou bolestí v okolí očnic, akutní glaukom je doprovázen problémy s viděním, meningitida horečkami a pro subarachnoidální krvácení je typický rychlý nástup.[11] Tenzní bolesti hlavy obvykle zasahují obě strany hlavy, nejsou pulsujícího charakteru a pacienta deprimují méně.[11]

Prevence[editovat | editovat zdroj]

Preventivní léčebné postupy při migréně zahrnují léky, výživové doplňky, úpravy životního stylu a operativní zákroky. Preventivní opatření jsou doporučována těm, kdo trpí bolestmi hlavy častěji než dva dny v týdnu, nesnášejí léky užívané k léčbě akutních záchvatů migrény nebo těm, u nichž lze záchvaty migrény jen těžko kontrolovat.[11]

Cílem je snížit frekvenci, bolestivost a/nebo dobu trvání migrény a zvýšit účinnost akutní terapie.[61] Dalším záměrem prevence je zabránit bolestem hlavy z nadužívání léků. Jde o běžný problém, který může vyústit v každodenní chronické bolesti hlavy.[62][63]

Léky[editovat | editovat zdroj]

Léky k preventivní léčbě migrény jsou považovány za účinné, pokud snižují frekvenci nebo závažnost migrenózních záchvatů nejméně o 50 %.[64] Směrnice jsou poměrně konzistentní v hodnocení topiramátu, divalproexu/sodium valproátu, propranololu a metoprololu jako prostředků s nejvyšší měrou prokázané účinnosti v primární léčbě.[65] Doporučení týkající se účinnosti gabapentinu nejsou jednoznačná.[65] Při prevenci migrén a při snižování frekvence a závažnosti migrenózních záchvatů je rovněž účinný timolol, frovatriptan pak působí pozitivně při prevenci menstruačních migrén.[65] Amitriptylin a venlafaxin mají pravděpodobně také pozitivní účinek.[66] Prokázána byla i efektivita botoxu, a to u pacientů trpících chronickými migrénami, nikoli však u těch, kdo trpí migrénami epizodickými.[67]

Alternativní způsoby léčby[editovat | editovat zdroj]

Výtažek z kořene devětsilu lékařského se ukázal být při prevenci migrény účinný,[68]

stejně jako akupunktura. Využití „pravé“ akupunktury nepřináší o mnoho lepší výsledky než akupunktura „falešná“, oba typy se ale zdají efektivnější než běžné postupy, neboť vyvolávají méně nežádoucích účinků než profylaktická léčba.[69] Chiropraktická léčba, fyzioterapie, masáže a relaxace mohou být při prevenci migrenózních bolestí hlavy stejně účinné jako propranolol nebo topiramát ; během výzkumů se však objevily jisté problémy v metodologii.[70] Předběžně byl potvrzen pozitivní účinek magnesia, koenzymu Q(10), riboflavinu a vitamínu B(12),[71] and Fever-few, tyto předběžné výsledky však musí být doloženy dalšími kvalitnějšími výzkumy.[72] Z alternativních léků byla nejprůkazněji potvrzena efektivita devětsilu lékařského .[73]

Přístroje a operativní zákroky[editovat | editovat zdroj]

Lékařské postupy a přístroje, jako například využití biologické zpětné vazby a neurostimulátorů, mohou při prevenci migrény představovat jisté výhody, zejména při kontraindikaci léků proti migréně nebo v případech nadužívání léků. Biologická zpětná vazba pomáhá pacientům, aby si byli vědomi jistých fyziologických hodnot, mohli je lépe kontrolovat a v důsledku toho lépe relaxovali; může tedy být při léčbě migrény účinná.[74][75] Neurostimulace využívá pro léčbu závažných případů úporných chronických migrén implantabilní neurostimulátory podobné kardiostimulátorům, a to s povzbudivými výsledky.[76][77] Operativní zákrok při migréně, který spočívá v dekompresi jistých nervů na hlavě a krku, může být možností u určitého počtu lidí, jejichž stav se s užíváním léků nelepší.[78]

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Existují tři hlavní aspekty léčby - vyhýbání se spouštěcím faktorům, akutní symptomatická kontrola a farmakologická prevence.[5] Léky jsou účinnější, jsou-li podány v rané fázi záchvatu.[5] Časté užívání léků však může vyústit v bolesti hlavy z nadužívání léků, kdy se bolesti hlavy opakují mnohem častěji a jsou podstatně prudší.[3] K tomu může dojít při užívání triptanů, ergotaminů a analgetik, zejména analgetik narkotických.[3]

Analgetika[editovat | editovat zdroj]

Jako počáteční krok při léčbě mírných až středně těžkých symptomů jsou doporučována jednoduchá analgetika, jako například nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) nebo kombinace acetaminofenu, kyseliny acetylsalicylové a kofeinu.[11] Prospěšnost užívání léků ze skupiny NSAID byla doložena mnoha důkazy. U ibuprofenu bylo prokázáno, že poskytuje účinnou úlevu přibližně polovině pacientů.[79] Diclofenac byl rovněž shledán účinným.[80]

Aspirin může ulevit středně těžkým až těžkým migrenózním bolestem; jeho účinnost je podobná sumatriptanu.[81] Ketorolak je dostupný ve formě intravenózních preparátů.[11] Paracetamol (známý rovněž jako acetaminofen) je - buď samotný nebo v kombinaci s metoklopramidem - dalším efektivním léčivým prostředkem s nízkým rizikem nežádoucích účinků.[82] V období těhotenství je užívání acetaminofenu a metoklopramidu považováno za bezpečné (stejně jako užívání NSAID), a to až do třetího trimestru.[11]

Triptany[editovat | editovat zdroj]

Triptany – jako například sumatriptan - působí účinně při bolesti i výskytu nauzey, a to až u 75% nemocných.[5][83] Doporučují se jako iniciální léčba u osob se středně těžkou až silnou bolestí nebo u pacientů s mírnými symptomy, kteří nereagují na jednoduchá analgetika.[11] Dostupné formy podání zahrnují orální nebo injekčně aplikované prostředky, nosní sprej a orální rozpustné tablety.[5] Obecně se všechny triptany zdají stejně efektivní a mají také podobné nežádoucí účinky. Jedinci však mohou lépe reagovat na jisté specifické triptany.[11] Většina nežádoucích účinků je mírná (například zarudnutí); ve vzácných případech však byl zaznamenán výskyt ischemické choroby srdeční.[5] Proto nejsou triptany doporučovány osobám trpícím kardiovaskulárními chorobami.[11] Přestože v historii nebyly doporučovány ani pacientům trpícím bazilární migrénou, neexistují specifické důkazy, které by potvrzovaly nutnost opatrnosti při užívání triptanů touto skupinou lidí.[25] Tyto léky nejsou návykové, mohou však působit bolesti hlavy z nadužívání, pokud je dotyčný užívá častěji než 10 dní v měsíci.[84]

Ergotaminy[editovat | editovat zdroj]

Ergotamin a dihydroergotamin jsou staršími léčivými přípravky stále pro léčbu migrény předepisovanými, přičemž dihydroergotamin je dostupný jako nosní sprej a injekčně aplikovatelný přípravek.[5] Zdají se být stejně účinné jako triptany,[85] jsou však levnější[86] a zakoušené vedlejší účinky jsou obvykle mírné.[87] V případě nejvíce vysilujících záchvatů, jako je například status migrenosus, se jeví jako nejúčinnější možnost léčby.[87]

Další léky[editovat | editovat zdroj]

Dalšími potenciálními léky jsou intravenózně aplikovaný metoklopramid nebo intranazální lidokain.[11] Metoklopramid se doporučuje k podání těm, kdo se dostaví k ošetření na pohotovostní službu.[11] Jediná dávka intravenózního dexametazonu, je-li podána při léčbě migrenózního záchvatu se standardními léčivými přípravky, je spojována s 26 % úbytkem opakujících se bolestí hlavy v následujících 72 hodinách.[88] Přínos spinální manipulace pro léčbu dlouhodobých migrenózních bolestí hlavy nebyl prokázán.[89] Doporučuje se, aby při léčbě nebyly používány opioidy ani barbituráty.[11]

Prognóza[editovat | editovat zdroj]

Dlouhodobá prognóza u osob trpících migrénou je proměnlivá.[9] Většina migrenózních pacientů zažívá období ztracené produktivity způsobená nemocí,[5] která je ale obvykle poměrně mírná[9] a nepředstavuje zvýšené riziko úmrtí.[90] Existují čtyři převládající vzorce průběhu onemocnění - symptomy mohou zcela vymizet, symptomy pokračují, ale s časem se snižuje jejich závažnost a frekvence, symptomy mohou pokračovat při téže frekvenci a závažnosti nebo se záchvaty mohou zhoršovat a přicházet častěji.[9]

Migréna s aurou se zdá být rizikovým faktorem pro ischemickou cévní mozkovou příhodu [91] - její riziko zvyšuje dvakrát.[92] Riziko dále roste, pokud je postiženou osobou mladá dospělá žena, která užívá hormonální antikoncepci a kouří.[91] Rovněž se zdá, že migréna má spojitost s disekcí cervikálních tepen.[93] Migrény bez aury pravděpodobně nehrají v tomto případě významnější roli.[94] Souvislost se srdečními chorobami je nejistá - byla provedena pouze jediná studie, jež tuto spojitost podporuje.[91] Celkově se však jeví, že migrény nezvyšují riziko úmrtí na následky mozkové příhody nebo srdeční choroby.[90] Preventivní léčba migrény u pacientů trpících migrénami s aurou může zabránit následným mozkovým příhodám.[95]

Epidemiologie[editovat | editovat zdroj]

Rok života ovlivněný nezpůsobilostí u migrény na 100 000 obyvatel v roce 2002      údaje nejsou k dispozici      <45      45–65      65–85      85–105      105–125      125–145      145–165      165–185      185–205      205–225      225–245      >245

Celosvětově ovlivňuje migréna více než 10 % lidí.[31] Ve Spojených státech je migrénou ročně postiženo kolem 6 % mužů a 18 % žen, přičemž celoživotní riziko je přibližně 18 % (u mužů) a 43 % (u žen).[5] V Evropě migrénou trpí v jistém období života 12–28 % lidí, přičemž okolo 6–15 % dospělých mužů a 14–35 % dospělých žen je zasaženo alespoň jednou ročně.[7] Migréna není v Asii a Africe tak široce rozšířena jako v západních zemích.[41][96] Chronická migréna se objevuje u přibližně 1,4 až 2,2 % populace.[97]

Výskyt migrény v závislosti na věku a pohlaví

Tyto hodnoty se podstatně mění s věkem; nejběžněji migréna začíná mezi 15 a 24 lety věku a nejčastěji se objevuje u osob mezi 35 a 45 lety věku.[5] Co se týká dětí, asi 1,7 % 7 letých a 3,9 % dětí ve věku 7 až 15 let trpí migrénou, přičemž onemocnění je poněkud běžnější u chlapců před nástupem puberty.[98] Během období dospívání se migréna začíná častěji objevovat u žen[98] a tento trend je zachován po zbytek života - onemocnění je dvakrát častější u starších žen než u mužů téhož věku.[99] Ženy častěji trpí migrénou bez aury než migrénou s aurou, u mužů je však výskyt obou typů nemoci vyrovnán.[41]

Během perimenopauzy se velmi často symptomy zhorší a pak jejich závažnost klesá.[99] U zhruba dvou třetin starších pacientů se příznaky zlepší, u 3 až 10 % však přetrvávají.[28]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bolení hlavy, George Cruikshank (1819)

Jeden z nejstarších popisů nemoci odpovídající migréně je obsažen v Ebersově papyru, pocházejícím ze starověkého Egypta asi z roku 1200 před Kristem.[100] Ve spisech Hippokratovy lékařské školy z roku 200 před Kristem je popsána vizuální aura, jež může předcházet bolestem hlavy, i částečná úleva, k níž dochází následkem zvracení.[101]

Trepanovaná lebka z doby železné. Obvod otvoru v lebce je zarovnán nárůstem nové kostní tkáně, což naznačuje, že tato osoba operaci přežila.

Charakteristika nemoci z 2. století, jejímž autorem je Aretaios z Kappadokie, dělí bolesti hlavy na tři typy - cefalalgie, cefalea a heterokranie.[102] Galén z Pergamu používal pojem hemikranie (polovina hlavy), z něhož se nakonec vyvinul termín migréna.[102] Naznačil také, že bolest vzniká v mozkových plenách a cévách hlavy.[101] Poprvé byla migréna rozdělena do dvou nyní používaných typů - migréna s aurou (migraine ophthalmique) a migréna bez aury (migraine vulgaire) - v roce 1887 Louisem Hyacinthem Thomasem, francouzským knihovníkem.[101]

Trepanace, záměrné vyvrtávání otvorů do lebky, byla prováděna již od roku 7000 před Kristem.[100] I když někteří z pacientů přežili, mnozí na následky pooperační infekce zemřeli.[103] Rozšířena byla víra, že trepanace vlastně umožňuje „únik zlých duchů".[104] William Harvey doporučoval trepanaci jako léčbu migrény ještě v 17. století.[105]

I když byla při léčbě migrény vyzkoušena řada postupů, látka, jež se později ukázala účinnou, byla poprvé použita až v roce 1868.[101] Šlo o druh houby zvané námel, z níž byl v roce 1918 izolován ergotamin.[106] V roce 1959 byl vyvinut methysergid a v roce 1988 pak první triptan, sumatriptan.[106] V průběhu 20. století byla objevena a potvrzena účinnější preventivní opatření, a to díky dokonalejším plánům výzkumných studií.[101]

Společnost a kultura[editovat | editovat zdroj]

Migréna je významnou příčinou zvýšených léčebných nákladů a ztracené produktivity. Bylo odhadnuto, že tato nemoc je nejdražší neurologickou chorobou v Evropském společenství - každý rok stojí více než 27 miliard EUR.[107] Ve Spojených státech byly přímé náklady odhadnuty na 17 miliard USD.[108] Téměř třetina této částky pokrývá cenu triptanů.[108] Nepřímé náklady dosahují přibližně 15 miliard USD, přičemž největší podíl na této částce má absence v zaměstnání.[108] U těch, kteří jdou navzdory migréně do práce, klesá efektivita přibližně o jednu třetinu.[107] To vše má také negativní dopad i na rodinu nemocného.[107]

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

Kalcitoninu genově příbuzné peptidy (CGRP) hrají v patogenezi bolesti související s migrénou jistou roli.[11] Antagonisté CGRP receptorů, jako například olcegepant a telcagepant, byly zkoumány in vitro i v klinických studiích zaměřených na léčbu migrény.[109] V roce 2011 společnost Merck zastavila fázi III klinické studie , zaměřené na hodnocení jí vyvinutého léku telcagepant.[110][111]Slibná se zdá rovněž být transkraniální magnetická stimulace.[11]

Migréna je záchvatovité onemocnění mozku nejasného původu.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Migréna není jen prostá bolest hlavy, jak se často lidé mylně domnívají. Postihuje 15-20 % žen a 6 % mužů. Záchvat migrény zasahuje celý organismus. Typicky se první záchvaty objeví v pubertě, 90 % migreniků má svůj první záchvat do dvaceti let věku. Maximum bývá kolem třicítky. Kolem padesáti let, zejména u žen, výskyt migrény klesá. První záchvat po padesátce je neobvyklý. Záchvaty u mladých lidí jsou intenzivnější, s postupujícím věkem intenzita klesá a protahuje se trvání záchvatu. Mezi záchvaty se postižený cítí zcela zdráv. Nejobvyklejší frekvence záchvatů je 1-2krát do měsíce, někdo trpí častějším výskytem, někdo má jediný záchvat za život.

Klinický obraz[editovat | editovat zdroj]

Migréna se člení do více podtypů:

  • migréna s aurou (klasická)
  • migréna bez aury (prostá)

Migrenózní záchvat má několik fází:

  • fáze prodromů
  • fáze aury (u migrény s aurou)
  • vlastní bolest hlavy
  • fáze relaxace

Prodromy[editovat | editovat zdroj]

Blížící se záchvat migrény se často ohlašuje tzv. prodromy. Jde o soubor příznaků, které mají rozdílnou délku trvání, od několika hodin do několika dnů. Nemusí být u každého migrenika, bolest hlavy může začít náhle, bez varování. Postižený často tyto příznaky nedokáže přesně popsat, ale, zvláště po mnohaletém průběhu choroby, je velmi dobře rozpozná. Prodromy mají rozličnou formu, může jít o náhlou únavu, ospalost, zívání, nepříjemné napětí ve svalech, podrážděnost a neklid či naopak o neúměrně veselou náladu. Pacienti často popisují změny chutí, bažení po nějaké potravině, nucení k pití bez pocitu žízně a pod.

Aura[editovat | editovat zdroj]

U migrény klasické následuje aura. Přichází po fázi prodromů či bez nich bezprostředně před bolestí hlavy, u někoho je možné zaznamenat příznaky aury i po proběhlé bolesti hlavy. Aura nejčastěji trvá od několika sekund do pár minut. Neměla by trvat déle než půl hodiny, případně se zhoršovat, tehdy je nutné uvažovat o jiné, závažnější příčině obtíží, např. o mrtvici.

Nejobvyklejší je aura zraková. Nejčastěji pacienti popisují jiskření, záblesky nebo blikání v určité části zorného pole. Může jít i o vlnění nebo chvění viděného. Jiskření a záblesky obvykle přecházejí ve vlnění. Také dochází k výpadku v části zorného pole - skotomu. Tyto jevy obvykle začínají v určité části zorného pole a šíří se.

Další formy aury jsou vzácnější. Známe migrénu oftalmoplegickou - pacient má během aury obrnu pohledu některým směrem, nebo migrénu bazilární - k poruše dochází v povodí tepny zásobující rovnovážné ústrojí - arteria basilaris. Pacient má během aury pocity závrati či dokonce trpí pády. Je možná i přechodná afázie, hemiplegie a pod. U jednoho pacienta zůstávají příznaky aury během života poměrně konstantní - mění se jen velmi málo.

Je možný záchvat aury i bez následné bolesti hlavy. Takové případy bývají diagnostickým oříškem.

Fáze bolesti[editovat | editovat zdroj]

Vlastní bolest hlavy začíná po výše uvedených příznacích, může přijít i náhle bez jakéhokoliv varování. Bolest hlavy při migréně je obvykle střední až velmi silná, intenzivní, krutá. Jen u menší části pacientů je mírná. Charakterem je ostrá, pulsující, zhoršuje se tělesnou námahou, u silnějších bolestí i sebemenším pohybem. Typicky zasahuje polovinu hlavy od spánku kolem ucha do záhlaví, u jednoho pacienta se většinou postižené strany střídají (ne během jednoho záchvatu). U menší části lidí je maximum bolesti v čele mezi očima, někoho bolí celá hlava.

Průvodní jevy[editovat | editovat zdroj]

Migrenózní bolest hlavy je typicky provázena dalšími příznaky, jejichž přítomnost je příznačná pro diagnózu migrény. Záchvat je provázen nauseou, často i zvracením nebo průjmem, pacienti popisují fotofobii, fonofobii, osmofobii, depresivní ladění, plačtivost. Tato fáze záchvatu trvá tři hodiny až tři dny, je to individuální a záleží také na věku.

Terminální fáze[editovat | editovat zdroj]

Po skončení bolesti nastává relaxace - pacient cítí úlevu, je unavený a vyčerpaný, u některých se dostaví naopak euforická nálada. Postižený často upadá do osvěžujícího spánku. V oblasti bolesti může ještě několik dní přetrvávat citlivost na dotyk nebo tepelné podněty.

Diagnostika migrény[editovat | editovat zdroj]

Diagnóza migrény vychází pouze z typického klinického obrazu. Neexistují bohužel žádná laboratorní nebo zobrazovací vyšetření, která by migrenózní onemocnění potvrdila nebo vyloučila. U netypických nebo vzácnějších forem záleží na zhodnocení zkušeným neurologem, který vyloučí zejména závažná onemocnění, která mohou mít podobný klinický obraz jako migréna. Funkční zobrazení pomocí SPECT zaměřeného na oblast hlavy může ukázat změněný metabolismus či změnu průtoku tkání a mozkovými plenami během záchvatu, ale stejný obraz se může vyskytnout během jiných onemocnění a navíc je toto vyšetření drahé a pacienta v tomto případě zbytečně zatěžující.

Patofyziologie[editovat | editovat zdroj]

Vlastní podklad vzniku migrenózního záchvatu není dodnes zcela jasný. Existuje více teorií, ale žádná není vyčerpávající. Dnes se obecně přijímá teorie „spouštěče“ v mozkovém kmeni, který při podráždění vyvolává regionální změny prokrvení v mozkových plenách a změny v koncentracích mediátorů, což vede k místním edémům, sterilnímu zánětu plen a dráždění nervových zakončení. Snížení průtoku pod jistou hranici vyvolá příznaky aury. Vrozená je pouze náchylnost ke vzniku záchvatů, jak tomu nasvědčují pozorování častého výskytu onemocnění v rodinách, přímo mendelovsky se dědí velmi malá část (familiární hemiplegická migréna s prokázanou mutací CACNL1 genu pro napěťově řízený vápníkový kanál).

Spouštění záchvatu[editovat | editovat zdroj]

Většina pacientů s migrénou ví, co dokáže jejich záchvat spustit. U někoho jde o jistou potravinu, které se pak snaží vyhnout - nejčastěji jde o ořechy, čokoládu a kakao, červené víno, zrající sýry, aromatické koření, rajčata. Záchvaty u predisponovaného jedince spolehlivě spouští tělesné i duševní vyčerpání, hluk, nevyspání nebo naopak nadbytečný spánek (nebezpečné jsou zejména krátké odpolední spánky, podobně jako u epilepsie), hladovění s poklesem krevního cukru. Afekce v oblasti hlavy (špatně zkorigovaná oční vada, zubní problémy) nebo v oblasti krční páteře (tzv. cervikogenní migréna) mohou vyvolat záchvat.

Komorbidita[editovat | editovat zdroj]

Migrenózní cefalea se často u člověka vyskytuje v kombinaci s dalšími chorobami, nejčastěji s onemocněními kardiovaskulárního systému, psychiatrickými poruchami a dalšími neurologickými nemocemi, dále s astmatem a alergiemi.

Komplikace[editovat | editovat zdroj]

  • Drug-induced headache - transformovaná migréna
  • Status migrenosus – záchvat migrény trvající déle než 72 hodin.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Režimová opatření[editovat | editovat zdroj]

Z výše uvedeného vyplývá, že migrenik by se měl vystříhat jídel, o nichž ví, že mohou spustit záchvat, a vést co nejpravidelnější denní režim zejména s pravidelným a dostatečným spánkem. U mladých lidí by se mělo v závislosti na intenzitě onemocnění obezřetně volit povolání - to jest vyloučit taková, kde by postižený pracoval zejména v noci, na směny, v hluku a prachu apod. (Protože se však migréna nepočítá k závažným nebo okolí ohrožujícím onemocněním jako epilepsie, neděje se tak.) Při vlastním záchvatu, nezastaví-li se hned na začátku, je postižený většinou vyloučen z běžného denního života, svou práci jenom předstírá nebo je nucen ulehnout o samotě do vyvětraného zatemněného pokoje a pasivně čekat, až záchvat přejde.

Podávání léků[editovat | editovat zdroj]

Léky úlevové – užívají se vždy, kdy pacient cítí blížící se záchvat.

Léčiva používaná k terapii akutního migrenózního záchvatu:

- Kyselina acetylsalicilová (acidum acetylsalicilicum), Paracetamol (paracetamolum)

- obě látky mají v období akutního záchvatu prokázaný dobrý analgetický účinek u značného procenta migreniků

- Dihydroergotamin (dihydroergotamini mesilas)

- hydrogenovaný námelový alkaloid; jeho antiserotoninový efekt spolu s α-sympatomimetickým účinkem vede k vazokonstrikci

- Ergotamin (ergotamini tartras)

- přirozený námelový alkaloid; má účinek na serotoninové receptory vedoucí k vazokonstrikci

- Sumatriptan (sumatriptanum)

- vysoce selektivní agonista 5-HT1D receptorů; má selektivní vazokonstriční účinek na kraniální cévy

- Aulin (nimesulidum)

- u některých jedinců může výrazně zmírnit průběh záchvatu

  • Profylaxe záchvatů – užívají se pravidelně denně k zabránění vzniku záchvatů. Např. topiramát.

Blokátory kalciových kanálů:

- flunarizin (flunatizinum), nifedipin (nifedipinum), verapamil (verapamili hydrochloridum)

β-blokátory:

- propranolol (propranololi hydrochloridum), metipranolol (metipranololum), metoprolol (metoprololi tartras)

Tricyklická antidepresiva:

- amitriptilin (amitriptilinum)

Antagonisté 5-HT2 receptorů

- pizotifen (pizotifenum), methysergid, pipethiaden (pipethiadenum), oxetoron (oxetoroni hydrogenofumaras)

Kyselina valproová

  • Terapie status migrenosus

Migréna a děti[editovat | editovat zdroj]

Migréna se může vyskytnout i u dětí, vzácně i u kojenců. Před pubertou migrenózními bolestmi trpí spíše chlapci, po pubertě dívky. U dětí je častější migréna s aurou, záchvaty bývají kratší (cca pár hodin proti i několika dnům u dospělých) a s intenzivnější symptomatologií.

K variantám migrény u dětí patří tzv. břišní migréna s opakovanými bolestmi břicha se zvracením imitujícími náhlou příhodu břišní, ovšem bez jasného klinického nálezu.

Jako předchůdce migrény ve vyšším věku se v dětství může objevit tzv. benigní paroxysmální vertigo charakterizované krátkodobými poruchami rovnováhy, kdy se dítě zapotácí a úzkostně se chytá matky. Další jednotkou je alternující hemiplegie dětského věku, poměrně vzácná jednotka většinou u postižených dětí charakterizovaná obrnami střídajícími obě poloviny těla.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ἡμικρανία [online]. . Dostupné online. (anglicky)  on Perseus
  2. (1994) Mosby's Medical, Nursing, and Allied Health Dictionary, 4th, Mosby, 998. ISBN 978-0-8151-6111-0. 
  3. a b c d e f g h  "The International Classification of Headache Disorders: 2nd edition"(2004). Cephalalgia 24 (Suppl 1): 9–160. doi:10.1111/j.1468-2982.2004.00653.x. PMID 14979299.  as PDF
  4. a b c Piane, M; Lulli, P; Farinelli, I; Simeoni, S; De Filippis, S; Patacchioli, FR; Martelletti, P(2007 Dec).  "Genetics of migraine and pharmacogenomics: some considerations.". The journal of headache and pain 8 (6): 334–9. PMID 18058067. 
  5. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Bartleson JD, Cutrer FM(May 2010).  "Migraine update. Diagnosis and treatment". Minn Med 93 (5): 36–41. PMID 20572569. 
  6. a b Lay CL, Broner SW(May 2009).  "Migraine in women". Neurologic Clinics 27 (2): 503–11. doi:10.1016/j.ncl.2009.01.002. PMID 19289228. 
  7. a b Stovner LJ, Zwart JA, Hagen K, Terwindt GM, Pascual J(April 2006).  "Epidemiology of headache in Europe". European Journal of Neurology 13 (4): 333–45. doi:10.1111/j.1468-1331.2006.01184.x. PMID 16643310. 
  8. Dodick DW, Gargus JJ(August 2008).  "Why migraines strike". Sci. Am. 299 (2): 56–63. doi:10.1038/scientificamerican0808-56. PMID 18666680. Bibcode2008SciAm.299b..56D. 
  9. a b c d Bigal, ME; Lipton, RB(2008 Jun).  "The prognosis of migraine.". Current opinion in neurology 21 (3): 301–8. doi:10.1097/WCO.0b013e328300c6f5. PMID 18451714. 
  10. Gutman, Sharon A.(2008). Quick reference neuroscience for rehabilitation professionals : the essential neurologic principles underlying rehabilitation practice, 2nd, Thorofare, NJ:SLACK, 231. ISBN 9781556428005. 
  11. a b c d e f g h i j k l m n o p q r Gilmore, B; Michael, M(2011-02-01).  "Treatment of acute migraine headache.". American family physician 83 (3): 271–80. PMID 21302868. 
  12. a b c d e The Headaches, Pg 232-233
  13. al.], ed. Jes Olesen, ... [et(2006). The headaches., 3. ed., Philadelphia:Lippincott Williams & Wilkins, 512. ISBN 9780781754002. 
  14. a b Rae-Grant, [edited by] D. Joanne Lynn, Herbert B. Newton, Alexander D.(2004). The 5-minute neurology consult. Philadelphia:Lippincott Williams & Wilkins, 26. ISBN 9780683307238. 
  15. a b c d e f g h i j Aminoff, Roger P. Simon, David A. Greenberg, Michael J.(2009). Clinical neurology, 7th ed., New York, N.Y:Lange Medical Books/McGraw-Hill, 85–88. ISBN 9780071664332. 
  16. Buzzi, MG; Cologno, D; Formisano, R; Rossi, P(2005 Oct-Dec).  "Prodromes and the early phase of the migraine attack: therapeutic relevance.". Functional neurology 20 (4): 179–83. PMID 16483458. 
  17. Rossi, P; Ambrosini, A; Buzzi, MG(2005 Oct-Dec).  "Prodromes and predictors of migraine attack.". Functional neurology 20 (4): 185–91. PMID 16483459. 
  18. Samuels, Allan H. Ropper, Martin A.(2009). Adams and Victor's principles of neurology, 9th ed., New York:McGraw-Hill Medical, Chapter 10. ISBN 9780071499927. 
  19. a b c d Tintinalli, Judith E.(2010). Emergency Medicine: A Comprehensive Study Guide (Emergency Medicine (Tintinalli)). New York:McGraw-Hill Companies, 1116–1117. ISBN 0-07-148480-9. 
  20. a b c d e f g h i j k The Headaches Pg.407-419
  21. Tepper, edited by Stewart J. Tepper, Deborah E.. The Cleveland Clinic manual of headache therapy. New York:Springer, 6. ISBN 9781461401780. 
  22. Bigal, ME; Arruda, MA(2010 Jul).  "Migraine in the pediatric population--evolving concepts.". Headache 50 (7): 1130–43. PMID 20572878. 
  23. al.], ed. Jes Olesen, ... [et(2006). The headaches., 3. ed., Philadelphia:Lippincott Williams & Wilkins, 238. ISBN 9780781754002. 
  24. Dalessio, edited by Stephen D. Silberstein, Richard B. Lipton, Donald J.(2001). Wolff's headache and other head pain, 7th ed., Oxford:Oxford University Press, 122. ISBN 9780195135183. 
  25. a b c Kaniecki, RG(2009 Jun).  "Basilar-type migraine.". Current pain and headache reports 13 (3): 217-20. PMID 19457282. 
  26. a b Walton, edited by Robert P. Lisak ... [et al.] ; foreword by John(2009). International neurology : a clinical approach. Chichester, UK:Wiley-Blackwell, 670. ISBN 9781405157384. 
  27. a b contributors, edited by Joel S. Glaser ; with 20(1999). Neuro-ophthalmology, 3rd ed., Philadelphia:Lippincott Williams & Wilkins, 555. ISBN 9780781717298. 
  28. a b Malamut, edited by Joseph I. Sirven, Barbara L.(2008). Clinical neurology of the older adult, 2nd ed., Philadelphia:Wolters Kluwer Health/Lippincott Williams & Wilkins, 197. ISBN 9780781769471. 
  29. Kelman L(February 2006).  "The postdrome of the acute migraine attack". Cephalalgia 26 (2): 214–20. doi:10.1111/j.1468-2982.2005.01026.x. PMID 16426278. 
  30. Halpern, Audrey L.; Silberstein, Stephen D.(2005)."Ch. 9: The Migraine Attack—A Clinical Description",in Kaplan PW, Fisher RS: Imitators of Epilepsy, 2nd, New York:Demos Medical. NBK7326. ISBN 1-888799-83-8. 
  31. a b Robbins MS, Lipton RB(April 2010).  "The epidemiology of primary headache disorders". Semin Neurol 30 (2): 107–19. doi:10.1055/s-0030-1249220. PMID 20352581. 
  32. Schürks, M(2012 Jan).  "Genetics of migraine in the age of genome-wide association studies.". The journal of headache and pain 13 (1): 1–9. doi:10.1007/s10194-011-0399-0. PMID 22072275. 
  33. The Headaches, Pg. 246-247
  34. a b Schürks, M(2012 Jan).  "Genetics of migraine in the age of genome-wide association studies.". The journal of headache and pain 13 (1): 1–9. PMID 22072275. 
  35. de Vries, B; Frants, RR; Ferrari, MD; van den Maagdenberg, AM(2009 Jul).  "Molecular genetics of migraine.". Human genetics 126 (1): 115–32. PMID 19455354. 
  36. Montagna, P(2008 Sep).  "Migraine genetics.". Expert review of neurotherapeutics 8 (9): 1321–30. PMID 18759544. 
  37. a b c Levy D, Strassman AM, Burstein R(June 2009).  "A critical view on the role of migraine triggers in the genesis of migraine pain". Headache 49 (6): 953–7. doi:10.1111/j.1526-4610.2009.01444.x. PMID 19545256. 
  38. Martin PR(June 2010).  "Behavioral management of migraine headache triggers: learning to cope with triggers". Curr Pain Headache Rep 14 (3): 221–7. doi:10.1007/s11916-010-0112-z. PMID 20425190. 
  39. MacGregor, EA(2010-10-01).  "Prevention and treatment of menstrual migraine". Drugs 70 (14): 1799–818. doi:10.2165/11538090-000000000-00000. PMID 20836574. 
  40. Lay, CL; Broner, SW(2009 May).  "Migraine in women". Neurologic Clinics 27 (2): 503–11. doi:10.1016/j.ncl.2009.01.002. PMID 19289228. 
  41. a b c d The Headaches Pg. 238-240
  42. Rockett, FC; de Oliveira, VR; Castro, K; Chaves, ML; Perla Ada, S; Perry, ID(2012 Jun).  "Dietary aspects of migraine trigger factors.". Nutrition reviews 70 (6): 337–56. PMID 22646127. 
  43. Holzhammer J, Wöber C(April 2006).  "[Alimentary trigger factors that provoke migraine and tension-type headache]"(in German). Schmerz 20 (2): 151–9. doi:10.1007/s00482-005-0390-2. PMID 15806385. 
  44. Jansen SC, van Dusseldorp M, Bottema KC, Dubois AE(September 2003).  "Intolerance to dietary biogenic amines: a review". Annals of Allergy, Asthma & Immunology 91 (3): 233–40; quiz 241–2, 296. doi:10.1016/S1081-1206(10)63523-5. PMID 14533654. 
  45. Sun-Edelstein C, Mauskop A(June 2009).  "Foods and supplements in the management of migraine headaches". The Clinical Journal of Pain 25 (5): 446–52. doi:10.1097/AJP.0b013e31819a6f65. PMID 19454881. 
  46. Freeman M(October 2006).  "Reconsidering the effects of monosodium glutamate: a literature review". J Am Acad Nurse Pract 18 (10): 482–6. doi:10.1111/j.1745-7599.2006.00160.x. PMID 16999713. 
  47. Friedman DI, De ver Dye T(June 2009).  "Migraine and the environment". Headache 49 (6): 941–52. doi:10.1111/j.1526-4610.2009.01443.x. PMID 19545255. 
  48. a b The Headaches Chp. 29, Pg. 276
  49. Goadsby, PJ(2009 Jan).  "The vascular theory of migraine--a great story wrecked by the facts.". Brain : a journal of neurology 132 (Pt 1): 6–7. PMID 19098031. 
  50. Brennan, KC; Charles, A(2010 Jun).  "An update on the blood vessel in migraine.". Current opinion in neurology 23 (3): 266–74. PMID 20216215. 
  51. Dodick, DW(2008 Apr).  "Examining the essence of migraine--is it the blood vessel or the brain? A debate.". Headache 48 (4): 661–7. PMID 18377395. 
  52. a b c d The Headaches, Chp. 28, pg 269-272
  53. a b c Olesen, J; Burstein, R; Ashina, M; Tfelt-Hansen, P(2009 Jul).  "Origin of pain in migraine: evidence for peripheral sensitiyation.". Lancet neurology 8 (7): 679–90. PMID 19539239. 
  54. Akerman, S; Holland, PR; Goadsby, PJ(2011-09-20).  "Diencephalic and brainstem mechanisms in migraine.". Nature reviews. Neuroscience 12 (10): 570–84. PMID 21931334. 
  55. Shevel, E(2011 Mar).  "The extracranial vascular theory of migraine--a great story confirmed by the facts.". Headache 51 (3): 409–17. PMID 21352215. 
  56. Cousins, G; Hijazze, S; Van de Laar, FA; Fahey, T(2011 Jul-Aug).  "Diagnostic accuracy of the ID Migraine: a systematic review and meta-analysis.". Headache 51 (7): 1140–8. doi:10.1111/j.1526-4610.2011.01916.x. PMID 21649653. 
  57. Nappi, G(2005 Sep).  "Introduction to the new International Classification of Headache Disorders.". The journal of headache and pain 6 (4): 203–4. PMID 16362664. 
  58. Negro, A; Rocchietti-March, M; Fiorillo, M; Martelletti, P(2011 Dec).  "Chronic migraine: current concepts and ongoing treatments.". European review for medical and pharmacological sciences 15 (12): 1401–20. PMID 22288302. 
  59. a b c d Davidoff, Robert A.(2002). Migraine : manifestations, pathogenesis, and management, 2nd, Oxford [u.a.]:Oxford Univ. Press, 81. ISBN 9780195137057. 
  60. Russell, G; Abu-Arafeh, I, Symon, DN(2002).  "Abdominal migraine: evidence for existence and treatment options". Paediatric drugs 4 (1): 1–8. PMID 11817981. 
  61. Modi S, Lowder DM(January 2006).  "Medications for migraine prophylaxis". American Family Physician 73 (1): 72–8. PMID 16417067. 
  62. Diener HC, Limmroth V(August 2004).  "Medication-overuse headache: a worldwide problem". Lancet Neurology 3 (8): 475–83. doi:10.1016/S1474-4422(04)00824-5. PMID 15261608. 
  63.  "Medication overuse headaches – what is new?"(2002). Expert Opinion on Drug Safety 1 (4): 331–8. doi:10.1517/14740338.1.4.331. PMID 12904133. 
  64. Kaniecki R, Lucas S.(2004)."Treatment of primary headache: preventive treatment of migraine", Standards of care for headache diagnosis and treatment. Chicago:National Headache Foundation, 40–52. 
  65. a b c Loder, E; Burch, R; Rizzoli, P(2012 Jun).  "The 2012 AHS/AAN guidelines for prevention of episodic migraine: a summary and comparison with other recent clinical practice guidelines.". Headache 52 (6): 930–45. PMID 22671714. 
  66. Silberstein, SD; Holland, S; Freitag, F; Dodick, DW; Argoff, C; Ashman, E; Quality Standards Subcommittee of the American Academy of Neurology and the American Headache Society(2012-04-24).  "Evidence-based guideline update: pharmacologic treatment for episodic migraine prevention in adults: report of the Quality Standards Subcommittee of the American Academy of Neurology and the American Headache Society.". Neurology 78 (17): 1337–45. PMID 22529202. 
  67. Jackson JL, Kuriyama A, Hayashino Y(April 2012).  "Botulinum toxin A for prophylactic treatment of migraine and tension headaches in adults: a meta-analysis". JAMA 307 (16): 1736–45. doi:10.1001/jama.2012.505. PMID 22535858. 
  68. Pringsheim T, Davenport W, Mackie G, et al. Canadian Headache Society guideline for migraine prophylaxis. Can J Neurol Sci. 2012 Mar;39(2 Suppl 2):S1-59. PMID 22683887
  69.  "Acupuncture for migraine prophylaxis"(2009). Cochrane Database of Systematic Reviews (Online) (1): CD001218. doi:10.1002/14651858.CD001218.pub2. PMID 19160193. 
  70.  "Manual therapies for migraine: A systematic review"(2011). The Journal of Headache and Pain 12 (2): 127–33. doi:10.1007/s10194-011-0296-6. PMID 21298314. 
  71.  "Vitamins & Hormones Volume 69"(2004). Vitamins and hormones 69: 297–312. doi:10.1016/S0083-6729(04)69011-X. PMID 15196887. 
  72.  "Evidence-Based Use of Botanicals, Minerals, and Vitamins in the Prophylactic Treatment of Migraines"(2004). Journal of the American Academy of Nurse Practitioners 16 (6): 251–6. doi:10.1111/j.1745-7599.2004.tb00447.x. PMID 15264611. 
  73. Holland, S; Silberstein, SD; Freitag, F; Dodick, DW; Argoff, C; Ashman, E; Quality Standards Subcommittee of the American Academy of Neurology and the American Headache, Society(2012-04-24).  "Evidence-based guideline update: NSAIDs and other complementary treatments for episodic migraine prevention in adults: report of the Quality Standards Subcommittee of the American Academy of Neurology and the American Headache Society.". Neurology 78 (17): 1346–53. PMID 22529203. 
  74.  "Efficacy of biofeedback for migraine: A meta-analysis"(2007). Pain 128 (1–2): 111–27. doi:10.1016/j.pain.2006.09.007. PMID 17084028. 
  75.  "Biofeedback treatment for headache disorders: A comprehensive efficacy review"(2008). Applied psychophysiology and biofeedback 33 (3): 125–40. doi:10.1007/s10484-008-9060-3. PMID 18726688. 
  76.  "Neurostimulation therapy in intractable headaches"(2010). Handbook of clinical neurology / edited by P.J. Vinken and G.W. Bruyn 97: 443–50. doi:10.1016/S0072-9752(10)97037-1. PMID 20816443. 
  77.  "Combined occipital and supraorbital neurostimulation for the treatment of chronic migraine headaches: Initial experience"(2010). Cephalalgia 30 (3): 260–71. doi:10.1111/j.1468-2982.2009.01996.x. PMID 19732075. 
  78. Kung, TA; Guyuron, B, Cederna, PS(2011 Jan).  "Migraine surgery: a plastic surgery solution for refractory migraine headache". Plastic and reconstructive surgery 127 (1): 181–9. doi:10.1097/PRS.0b013e3181f95a01. PMID 20871488. 
  79. Rabbie R, Derry S, Moore RA, McQuay HJ(2010).  "Ibuprofen with or without an antiemetic for acute migraine headaches in adults". Cochrane Database Syst Rev 10 (10): CD008039. doi:10.1002/14651858.CD008039.pub2. PMID 20927770. 
  80. Derry S, Rabbie R, Moore RA(2012).  "Diclofenac with or without an antiemetic for acute migraine headaches in adults". Cochrane Database Syst Rev 2: CD008783. doi:10.1002/14651858.CD008783.pub2. PMID 22336852. 
  81. Kirthi V, Derry S, Moore RA, McQuay HJ(2010).  "Aspirin with or without an antiemetic for acute migraine headaches in adults". Cochrane Database Syst Rev 4 (4): CD008041. doi:10.1002/14651858.CD008041.pub2. PMID 20393963. 
  82. Derry S, Moore RA, McQuay HJ(2010).  "Paracetamol (acetaminophen) with or without an antiemetic for acute migraine headaches in adults". Cochrane Database Syst Rev 11 (11): CD008040. doi:10.1002/14651858.CD008040.pub2. PMID 21069700. 
  83. Johnston MM, Rapoport AM(August 2010).  "Triptans for the management of migraine". Drugs 70 (12): 1505–18. doi:10.2165/11537990-000000000-00000. PMID 20687618. 
  84.  "Breaking the cycle of medication overuse headache"(April 2010). Cleveland Clinic Journal of Medicine 77 (4): 236–42. doi:10.3949/ccjm.77a.09147. PMID 20360117. 
  85. Kelley, NE; Tepper, DE(2012 Jan).  "Rescue therapy for acute migraine, part 1: triptans, dihydroergotamine, and magnesium.". Headache 52 (1): 114–28. doi:10.1111/j.1526-4610.2011.02062.x. PMID 22211870. 
  86. al.], ed. Jes Olesen, ... [et(2006). The headaches., 3. ed., Philadelphia:Lippincott Williams & Wilkins, 516. ISBN 9780781754002. 
  87. a b Morren, JA; Galvez-Jimenez, N(2010 Dec).  "Where is dihydroergotamine mesylate in the changing landscape of migraine therapy?". Expert opinion on pharmacotherapy 11 (18): 3085–93. doi:10.1517/14656566.2010.533839. PMID 21080856. 
  88. Colman I(June 2008).  "Parenteral dexamethasone for acute severe migraine headache: meta-analysis of randomised controlled trials for preventing recurrence". BMJ 336 (7657): 1359–61. doi:10.1136/bmj.39566.806725.BE. PMID 18541610. 
  89. Posadzki, P; Ernst, E(2011 Jun).  "Spinal manipulations for the treatment of migraine: a systematic review of randomized clinical trials.". Cephalalgia : an international journal of headache 31 (8): 964–70. doi:10.1177/0333102411405226. PMID 21511952. 
  90. a b Schürks, M; Rist, PM; Shapiro, RE; Kurth, T(2011 Sep).  "Migraine and mortality: a systematic review and meta-analysis.". Cephalalgia : an international journal of headache 31 (12): 1301–14. doi:10.1177/0333102411415879. PMID 21803936. 
  91. a b c Schürks, M; Rist, PM; Bigal, ME; Buring, JE; Lipton, RB; Kurth, T(2009-10-27).  "Migraine and cardiovascular disease: systematic review and meta-analysis.". BMJ (Clinical research ed.) 339: b3914. PMID 19861375. 
  92. Kurth, T; Chabriat, H; Bousser, MG(2012 Jan).  "Migraine and stroke: a complex association with clinical implications.". Lancet neurology 11 (1): 92–100. PMID 22172624. 
  93. Rist, PM; Diener, HC; Kurth, T; Schürks, M(2011 Jun).  "Migraine, migraine aura, and cervical artery dissection: a systematic review and meta-analysis.". Cephalalgia : an international journal of headache 31 (8): 886–96. doi:10.1177/0333102411401634. PMID 21511950. 
  94. Kurth, T(2010 Mar).  "The association of migraine with ischemic stroke.". Current neurology and neuroscience reports 10 (2): 133–9. doi:10.1007/s11910-010-0098-2. PMID 20425238. 
  95. Weinberger, J(2007 Mar).  "Stroke and migraine.". Current cardiology reports 9 (1): 13–9. PMID 17362679. 
  96. Wang SJ(2003).  "Epidemiology of migraine and other types of headache in Asia". Curr Neurol Neurosci Rep 3 (2): 104–8. doi:10.1007/s11910-003-0060-7. PMID 12583837. 
  97. Natoli, JL; Manack, A; Dean, B; Butler, Q; Turkel, CC; Stovner, L; Lipton, RB(2010 May).  "Global prevalence of chronic migraine: a systematic review.". Cephalalgia : an international journal of headache 30 (5): 599–609. doi:10.1111/j.1468-2982.2009.01941.x. PMID 19614702. 
  98. a b Hershey, AD(2010 Feb).  "Current approaches to the diagnosis and management of pediatric migraine.". Lancet neurology 9 (2): 190–204. PMID 20129168. 
  99. a b Nappi, RE; Sances, G; Detaddei, S; Ornati, A; Chiovato, L; Polatti, F(2009 Jun).  "Hormonal management of migraine at menopause.". Menopause international 15 (2): 82–6. PMID 19465675. 
  100. a b Miller, Neil(2005). Walsh and Hoyt's clinical neuro-ophthalmology., 6th ed, Philadelphia, Pa.:Lippincott Williams & Wilkins, 1275. ISBN 9780781748117. 
  101. a b c d e Borsook, David(2012). The migraine brain : imaging, structure, and function. New York:Oxford University Press, 3–11. ISBN 9780199754564. 
  102. a b Waldman, [edited by] Steven D.(2011). Pain management, 2nd ed., Philadelphia, PA:Elsevier/Saunders, 2122–2124. ISBN 9781437736038. 
  103. Mays, eds. Margaret Cox, Simon(2002). Human osteology : in archaeology and forensic science, Repr., Cambridge [etc.]:Cambridge University Press, 345. ISBN 9780521691468. 
  104. Colen, Chaim(2008). Neurosurgery. Colen Publishing, 1. ISBN 9781935345039. 
  105. Daniel, Britt Talley(2010). Migraine. Bloomington, IN:AuthorHouse, 101. ISBN 9781449069629. 
  106. a b Tfelt-Hansen, PC; Koehler, PJ(2011 May).  "One hundred years of migraine research: major clinical and scientific observations from 1910 to 2010.". Headache 51 (5): 752–78. PMID 21521208. 
  107. a b c Stovner, LJ; Andrée, C; Eurolight Steering, Committee(2008 Jun).  "Impact of headache in Europe: a review for the Eurolight project.". The journal of headache and pain 9 (3): 139–46. PMID 18418547. 
  108. a b c Mennini, FS; Gitto, L; Martelletti, P(2008 Aug).  "Improving care through health economics analyses: cost of illness and headache.". The journal of headache and pain 9 (4): 199–206. PMID 18604472. 
  109. Tepper SJ, Stillman MJ(September 2008).  "Clinical and preclinical rationale for CGRP-receptor antagonists in the treatment of migraine". Headache 48 (8): 1259–68. doi:10.1111/j.1526-4610.2008.01214.x. PMID 18808506. 
  110. MERCK & CO., INC.. SEC Annual Report, Fiscal Year Ending Dec 31, 2011 [PDF]. SEC, February 28, 2012, [cit. 2012-05-21]. S. 65. Dostupné online. (anglicky) 
  111. Position Emission Tomography Study of Brain CGRP Receptors After MK-0974 Administration (MK-0974-067 AM1)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Kategorie Migraine ve Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo migréna ve Wikislovníku
Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.